Niklas Hagman

Niklas Hagman
Osobní informace
Datum narození5. prosince 1979 (43 let)
Místo narozeníEspoo
StátFinskoFinsko Finsko
Výška183 cm
Hmotnost95 kg
Držení holenalevo
RodičeMatti Hagman
Klubové informace
Aktivní roky1997–2017
Pozicelevé křídlo
Předchozí klubyFlorida Panthers (NHL)
Dallas Stars (NHL)
Toronto Maple Leafs (NHL)
Calgary Flames (NHL)
Anaheim Ducks (NHL)
IFK Helsinky (SM-liiga)
Espoo Blues (SM-liiga)
Kärpät Oulu (SM-liiga)
HC Davos (Švýcarská liga)
Lokomotiv Jaroslavl (KHL)
Ässät Pori (SM-liiga)
Fribourg-Gottéron (Švýcarská liga)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Lední hokej na ZOH
stříbro2006 TurínFinsko
bronz2010 VancouverFinsko
Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji
zlatoMSJ 1998Finsko 20
Finská hokejová liga
zlato1997/1998IFK Helsinky
Švýcarská liga ledního hokeje
zlato2004/2005HC Davos

Niklas Hagman (* 5. prosince 1979, Espoo, Finsko) je bývalý finský profesionální lední hokejista. V roce 1999 jej ve třetím kole jako celkově 70. hráče draftoval tým NHL Florida Panthers. Svůj první zápas v NHL odehrál v roce 2001. Dále hrál za týmy NHL Dallas Stars, Toronto Maple Leafs, Calgary Flames a Anaheim Ducks, v KHL za tým Lokomotiv Jaroslavl, ve finské lize za IFK Helsinky, Espoo Blues a Kärpät Oulu a ve švýcarské lize za HC Davos.

Hagman také reprezentoval Finsko na dvou Olympijádách, V roce 2006 získal stříbrnou a v roce 2010 bronzovou medaili. Byl také součástí finského týmu, který hrál finále Světového poháru v roce 2004. Finsko reprezentoval na pěti seniorských a dvou juniorských světových šampionátech. Z juniorského mistrovství světa v roce 1998 má zlatou medaili.

Hráčská kariéra

Finsko

Mezi lety 1995 a 1998 hrál v juniorském týmu IFK Helsinky[1] a za stejný klub odehrál v sezóně 1997/1998 svůj první profesionální zápas.[2] Celkově odehrál osm zápasů a vstřelil v nich svůj první gól. V sezóně 1998/1999 cestoval mezi juniorským a seniorským týmem IFK a následně byl poslán na celou sezónu do Espoo Blues.[1]

Ačkoli jej v roce 1999 draftoval ve třetím kole jako celkově sedmdesátého hráče tým Florida Panthers do NHL,[3] zůstal ve Finsku a sezónu 1999/2000 odehrál v dresu Kärpätu Oulu, který v té době soutěžil ve finské druhé lize. Se stejným týmem v následující sezóně postoupil do nejvyšší finské ligy. V sezóně 2000/2001 nastřílel 28 gólů a stal se tak druhým nejlepším střelcem týmu Kärpat Oulu.[1]

NHL

V sezóně 2001/2002 opustil Hagman Finsko, aby hájil barvy týmu Florida Panthers. Ve své první sezóně v NHL odehrál 78 zápasů, nastřílel 10 gólů a celkově nasbíral 28 bodů.[1] V březnu 2002 byl jmenován nováčkem měsíce a přestože v sezóně 2002/2003 nasbíral pouze 23 bodů, hrál v týmu mladých hvězd v NHL All-Star Game roku 2003.[4]

Za sezónu 2003/2004 v NHL nasbíral rovněž 23 bodů a na sezónu 2004/2005 odešel z důvodu přestávky NHL do švýcarského HC Davos.[1] Zde odehrál 44 zápasů a získal 40 bodů[4] a pomohl svému týmu k zisku mistrovského titulu.[5] Sezónu 2005/2006 začal opět v NHL v týmu Florida Panthers, ale po 30 zápasech byl vyměněn do týmu Dallas Stars za právo výběru v sedmém kole draftu.[6]

Svůj stý bod v NHL získal v zápase proti Vancouver Canucks 23. října 2006.[4] Ve své nejlepší sezóně 2007/2008 nastřílel celkem 27 gólů a nasbíral 41 bodů.[1] Pomohl Dallasu osmi vítěznými góly a 28. ledna 2008 v zápase proti Chicago Blackhawks nastřílel svůj první hattrick.[4] V této sezóně také podepsal čtyřletý kontrakt za 12 miliónů dolarů s Toronto Maple Leafs.[7]

Na cestě ke své druhé dvacetigólové sezóně 2008/2009 dosáhl mnoha úspěchů. 17. listopadu 2008 hrál proti Boston Bruins svůj pětistý zápas v NHL, 22. února 2009 proti New York Rangers získal svůj dvoustý bod a 28. března vstřelil Bostonskému týmu svůj stý gól.[4] Většinu sezóny 2009/2010 strávil v Torontu, a se dvaceti góly byl nejproduktivnějším střelcem týmu, avšak 31. ledna 2010 se stál součástí velké výměny. Toronto jej spolu s Jamalem Mayersem, Mattem Stajanem a Ianem Whitem vyměnilo za Diona Phaneufa, Fredrika Sjöstörma a Keitha Aulieho do týmu Calgary Flames.[8] Hagman dokončil sezónu s 25 góly a celkovými 44 body rozdělenými mezi Toronto a Calgary.[4]

V prvních čtrnácti zápasech (z nichž ještě šest strávil na střídačce) sezóny 2011/2012 vstřelil pouze jeden gól a získal tři asistence. Následně byl vyřazen z týmu a 11. listopadu přesunut do týmu Abbotsford Heat z nižší americké soutěže[9] a Flames jej nabídli jako volného hráče k prodeji za polovinu platu. 14. listopadu 2011 byl přesunut do týmu Anaheim Ducks s podmínkou, že Flames doplatí zbylou polovinu platu po celou dobu smlouvy.[10] Pro následující sezónu se vrátil do Evropy, kde podepsal smlouvu s ruským týmem Lokomotiv Jaroslavl z KHL.[11]

Za sezónu v Jaroslavli odehrál 49 zápasů, ve kterých si připsal 12 gólů a 8 asistencí. V dalších šesti zápasech playoff zůstal bez bodu.

V červenci 2013 jej na jednu sezónu angažoval Ässät Pori z nejvyšší finské ligy.

Reprezentace

Hagman poprvé reprezentoval Finsko na Mistrovství světa juniorů v roce 1998, které se odehrávalo v Helsinkách. Finové, přes všechna očekávání, turnaj vyhráli.[2] Na tomto mistrovství vstřelil Hagman vítězný gól v prodloužení proti Rusku[12] a následně popsal vítězství na domácím turnaji jako jeden z největších milníků své kariéry.[2] V roce 1999 se také zúčastnil juniorského mistrovství světa, zde však finský tým úspěch nezopakoval a skončil na pátém místě.[13]

Zranění Ville Peltonena krátce před Olympijskými hrami v roce 2002, otevřelo Hagmanovi dveře k možnosti poprvé reprezentovat svou zemi na seniorském turnaji.[14] Ve čtyřech zápasech ve finském dresu vstřelil jeden gól.[1] Později, na jaře roku 2002, odehrál první ze svých čtyř po sobě jdoucích Mistrovství světa. Na světovém poháru 2004 byl součástí týmu, který skončil na druhém místě, on sám vstřelil za celý turnaj jednu branku v pěti zápasech.

Druhá Hagmanova účast na Olympijádě se odehrála v Turíně roku 2006. V osmi odehraných utkáních získal pouze jednu asistenci,[1] nicméně byl součástí silné týmové obrany, která v sedmi zápasech dostala pouze pět gólů. Tažení finského týmu na těchto hrách skončilo až prohraným finálovým zápasem.[15] Tento zápas skončil 3:2 a Finové tak získali stříbrnou medaili. Pro Hagmana byl tento výsledek zklamáním zvláště proto, že tým podlehl svému odvěkému hokejovému rivalovi ze Švédska.[2]

Po drtivé porážce 6:1 od hokejistů USA na Olympijádě ve Vancouveru v roce 2010, následoval zápas o třetí místo s týmem Slovenska. Slováci měli na začátku třetí třetiny jasně nakročeno k zisku bronzových medailí. Hagman však svým gólem na začátku poslední třetiny odstartoval finskou kanonádu a pomohl otočit zápas z 3:1 na konečných 3:5 a získal tak svou druhou olympijskou medaili.[2]

Osobní život

Hagmanův otec Matti byl prvním finským hráčem v NHL, a společně se také stali první finskou dvojicí otec a syn, kteří oba hráli v NHL.[16] Jeho strýc je Kai Haaskivi, bývalý profesionální fotbalista a člen národního týmu.

Na jaře 2005 oznámil své zasnoubení s Pirrittou Hanulou s vicemiss Finska 2003. 8. července 2006 byli oddáni v Helsinkách, v únoru 2007 se jim narodil syn Lukas a v září 2009 dcera Lila.

Statistiky

Klubové statistiky

SezonaKlubSoutěžZákladní částPlay off
ZGABTMZGABTM
1997/1998IFKSM-liiga81010
1998/1999IFKSM-liiga1812314
1998/1999Espoo BluesSM-liiga141122
2000/2001Kärpät OuluSM-liiga562818463283140
2001/2002Florida PanthersNHL781018288
2002/2003Florida PanthersNHL808152320
2003/2004Florida PanthersNHL7510132322
2004/2005HC DavosNLA441722392015107176
2005/2006Florida PanthersNHL302462
2005/2006Dallas StarsNHL5469151652134
2006/2007Dallas StarsNHL8217122934701110
2007/2008Dallas StarsNHL82271441511821314
2008/2009Toronto Maple LeafsNHL652220424
2009/2010Toronto Maple LeafsNHL5520133323
2009/2010Calgary FlamesNHL2756112
2010/2011Calgary FlamesNHL7111162724
2011/2012Calgary FlamesNHL81342
2011/2012Anaheim DucksNHL638111912
2012/2013Lokomotiv JaroslavlKHL491282027600010
2013/2014Ässät PoriLiiga4421173836
2013/2014Fribourg-GottéronNLA414521033616
2014/2015Jokerit HelsinkyKHL461992832102026
2015/2016Jokerit HelsinkyKHL4459142052022
2016/2017Kärpät OuluLiiga142462
2016/2017HPKLiiga174593570000
celkem NHL7701471543012203043728
celkem SM-liiga1705846104121194150
celkem KHL139362662792140418
Konec hokejové kariéry AnoAno

Reprezentační statistiky

RokReprezentaceSoutěž
ZGABTM
1998Finsko 20MSJ74150
1999Finsko 20MSJ63582
2002FinskoZOH41230
2002FinskoMS95272
2003FinskoMS721314
2004FinskoMS50000
2004FinskoSP51012
2005FinskoMS72022
2006FinskoZOH80112
2009FinskoMS71560
2010FinskoZOH64262
2013FinskoMS101014
celkem v juniorské reprezentaci1376132
celkem v seniorské reprezentaci6817133028

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Niklas Hagman na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h Niklas Hagman player profile [online]. Hockey Hall of Fame [cit. 2011-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e HENNESSY, Kristi. Like father, like son. Blaze Magazine. Calgary Flames Hockey Club. S. 15. (anglicky) 
  3. Florida Panthers all-time draft selections [online]. Florida Panthers Hockey Club [cit. 2011-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d e f 2009–10 Calgary Flames Media Guide. Redakce Hanlon, Peter et al. [s.l.]: Calgary Flames Hockey Club, 2010. S. 49–50. (anglicky) 
  5. HC Davos [online]. National League [cit. 2011-01-01]. Dostupné online. (French) 
  6. Stars add depth, versatility with Hagman acquisition [online]. ESPN, 2005-12-12 [cit. 2011-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Maple Leafs sign Hagman, Finger and Joseph [online]. The Sports Network, 2008-07-01 [cit. 2011-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-23. (anglicky) 
  8. ROARKE, Shawn P. Leafs land Flames' Phaneuf in blockbuster deal. www.nhl.com. National Hockey League, 2010-01-31. Dostupné online [cit. 2011-01-01]. (anglicky) 
  9. Flames send Hagman to minors. CBC News. 2011-11-11. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Ducks claim Hagman from Flames. CBC Sports [online]. Audience Relations, CBC, 2014-11-14 [cit. 2018-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (eng) 
  11. Lokomotiv Signs NHL Veteran Hagman. en.ria.ru. RIA Novosti, 2012-07-11. Dostupné online [cit. 2012-07-11]. (anglicky) 
  12. 1998 – Helsinki, Finland [online]. The Sports Network [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. 1999 – Winnipeg, Canada [online]. The Sports Network [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. PODNIEKS, Andrew. Players: The ultimate A–Z guide of everyone who has ever played in the NHL. Toronto: Doubleday Canada, 2003. ISBN 0-385-25999-9. S. 319. (anglicky) 
  15. WILSON, Bernie. A thrilling final act [online]. Yahoo! Sports, 2006-02-26 [cit. 2011-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-01-10. (anglicky) 
  16. MACFARLANE, Steve. Flame draws inspiration from dad [online]. 2010-09-20 [cit. 2010-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-27. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Gold medal icon.svg
An icon that represents a gold medal
Silver medal icon.svg
An icon that represents a silver medal
Bronze medal icon.svg
An icon that represents a bronze medal
Gold medal-2008OB.svg
Olympic Gold medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Silver medal-2008OB.svg
Olympic Silver medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Bronze medal-2008OB.svg
Olympic Bronze medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Symbol confirmed.svg
A green check symbol.
Niklas Hagman.png
Autor: Resolute, Licence: CC BY-SA 3.0
Calgary Flames forward Niklas Hagman prior to a National Hockey League game against the Philadelphia Flyers.