Niklaus Weckmann

Niklaus Weckmann
Narození	1481
Úmrtí	1526 (ve věku 44–45 let) Ulm
Povolání	sochař
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Niklaus Weckmann, též Nyklas, Nikolaus, Niclaus byl německý řezbář činný v letech 1481 - 1526 v Ulmu. Je jedním z hlavních představitelů Ulmské školy.

Život

Spolupracoval s dílnou Jörga Syrlina mladšího, která dodávala skříňové oltáře a zaměstnávala také ulmské malíře. Je doložen před počátkem německé reformace roku 1528, kdy měl v Ulmu vlastní prosperující dílnu, z jejíž produkce se zachovalo kolem 600 děl. Od roku 1506 se jako opatrovník staral o dítě Michela Erharta. Po jeho smrti převzal dílnu jeho nevlastní syn Niklaus Weckmann mladší.

Přesné údaje o jeho životě nejsou známy, ale zachovaly se údaje o platbě daní i objednávky jednotlivých děl, podepsané "byldschnytzer, mayster Nyklas" a "niclaus weckman, bildhawer". O zmapování Weckmannova díla se zasloužil až ve 20. století historik umění Wolfgang Deutsch.^[1] Do té doby byla řada jeho děl přičítána Jörg Syrlinu mladšímu. Velký soubor děl Weckmannovy dílny byl vystaven na zemské výstavě ve Stuttgartu roku 1993.

Dílo

Vzhledem k velikosti Weckmannovy dílny je obtížné rozlišit díla samotného mistra a jeho dílny. Přesto lze rozpoznat osobitý Weckmannův styl. U řady soch se opakovaně objevují normalizované, typické prvky a motivy ve stále nových variantách a kompozicích (17 figur západního portálu katedrály v Ulmu)

Raná díla

• 1490/1495 Sv. Šebestián, Klášter Roggenburg, nyní Museum Ulm^[2]
• 1492 Oltář sv. Šebestiána, Ulmer Münster
• 1496–1499 S. Petr a Pavel z Tarsu, kostel St. Blasius v Bellamontu
• 1498/1519 Mariánský retábl, Reutti bei Neu-Ulm (spolu s Jörg Syrlinem mladším)
• před r. 1500 různé figury ze dřeva obarvené jako šedý kámen, západní portál katedrály v Ulmu
• před r. 1500 zbytek skupiny Ukřižování, Wengenkirche v Ulmu

Střední fáze

• kolem 1500 Mariánský oltář, Schwendi
• 1500 Madona s dítětem, klášterní kostel sv. Martina, Erbach
• kolem 1510 Sv. Kateřina Alexandrijská, lipové dřevo, klášter Heggbach, nyní Museum Ulm
• 1511 Hlavní oltář, klášter Adelberg bei Göppingen
• 1513 Rothův oltář, farní kostel Sauldorf, pak kaple Rothů v Meßkirch, od roku 1909 Reiss-Engelhorn-Museen Mannheim
• kolem 1515 Narození Krista a Klanění tří králů, původně farní kostel Attenhofen (Weißenhorn), nyní Museum Ulm

Pozdní fáze

• 1520 Smrt Panny Marie, roku 1818 zakoupeno Deutschordenskirche v Ulmu, nyní v soukromé kapli
• 1520 Smrt Panny Marie, Ulm-Eggingen; Motiv ist hier die dahinsinkende Maria (ursprünglich holzsichtig, jetzt Fassung aus dem 19. Jahrhundert)[14]
• 1521 Oltářík, katedrála v Ulmu
• po 1521 Oplakávání Krista, Merklingen
• 1524 Korunování Panny Marie, klášter Wettenhausen

Ztracená díla

Nezachovaly se některé vysoké oltáře Niklause Weckmanna, jejichž existence je dokumentována. Jiné byly rozebrány a zachovaly se jako jednotlivé sochy.

• Hlavní oltář kostela v Biberachu, zničen v průběhu obrazoborectví 1531
• Hlavní oltář klášterního kostela v Ochsenhausenu
• Větší vyřezávaný oltář v kostele St. Michael zu den Wengen (Ulm)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Niklaus Weckmann na německé Wikipedii.

Literatura

• Barbara Maier-Lörcher, Meisterwerke Ulmer Kunst, Jan Thorbecke Verlag, Ostfildern 2004, ISBN 3-7995-8004-2
• Wolfgang Deutsch, Syrlin der Jüngere oder Niklaus Weckmann?, in: Meisterwerke massenhaft - die Bildhauerwerkstatt des Niklaus Weckmann und die Malerei in Ulm um 1500, Stuttgart 1993, ISBN 3-929055-25-2, S. 7–18.
• Gerhard Weiland (ed.), Meisterwerke massenhaft - die Bildhauerwerkstatt des Niklaus Weckmann und die Malerei in Ulm um 1500; erschienen zur Ausstellung im Württembergischen Landesmuseum Stuttgart, Altes Schloß, Stuttgart 1993
• Württembergisches Landesmuseum Stuttgart (Hrsg.)/ Heribert Meurer (Konzeption) / Hans Westhoff (Konzeption): Meisterwerke massenhaft - die Bildhauerwerkstatt des Niklaus Weckmann und die Malerei in Ulm um 1500; erschienen zur Ausstellung im Württembergischen Landesmuseum Stuttgart, Altes Schloß, vom 11. Mai bis 1. August 1993, Süddeutsche Verlagsgesellschaft, Stuttgart 1993, ISBN 3-929055-25-2
• Wolfgang Deutsch: Jörg Syrlin der Jüngere und der Bildhauer Niklaus Weckmann, in: Zeitschrift für Württembergische Landesgeschichte 27 (1968), ISSN 0044-3786, S. 39–82.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Niklaus Weckmann na Wikimedia Commons