Nikola Mektić

Nikola Mektić
Nikola Mektić ve Wimbledonu 2017
Nikola Mektić ve Wimbledonu 2017
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Datum narození24. prosince 1988 (35 let)[1]
Místo narozeníZáhřeb, Jugoslávie[1]
BydlištěZáhřeb, Chorvatsko[1]
Výška183 cm[1]
Hmotnost79 kg[1]
Profesionál od2006
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek4 625 969 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů3–9
Tituly0 ATP, 15 ITF
Nejvyšší umístění213. místo (6. května 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo kvalifikace (2011)
French Open1. kolo kvalifikace (2013)
Wimbledon3. kolo kvalifikace (2011)
US Open2. kolo kvalifikace (2010)
Čtyřhra
Poměr zápasů290–165
Tituly28 ATP, 9 challengerů, 6 ITF
Nejvyšší umístění1. místo (18. října 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2021)
French Opensemifinále (2018)
Wimbledonvítěz (2021)
US Openfinále (2020)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůvítěz (2020)
Olympijské hryZlatá olympijská medaile zlato (2020)
Smíšená čtyřhra
Tituly1
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (2020)
French Openčtvrtfinále (2019)
Wimbledon3. kolo (2017)
US Openfinále (2018)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240316a16. března 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
zlato2020 Tokiočtyřhra mužů

Nikola Mektić (* 24. prosince 1988 Záhřeb) je chorvatský profesionální tenista specializující se na čtyřhru. Během podzimu 2021 byl světovou jedničkou ve čtyřhře,[2] kterou se stal jako padesátý pátý v pořadí a druhou tenisovou jedničkou z Chorvatska. Na vrcholu strávil tři týdny.[3][4]

Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvacet osm deblových turnajů včetně grandslamového Wimbledonu 2021 a osmi Mastersů. Jako první Chorvat ovládl Turnaj mistrů, když s Koolhofem triumfoval ve čtyřhře ATP Finals 2020.[5] Na challengerech ATP a okruhu ITF získal patnáct titulů ve dvouhře a patnáct ve čtyřhře.[6] S Češkou Barborou Krejčíkovou triumfoval ve smíšené soutěži Australian Open 2020.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2013 na 213. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2021 na 1. místě. Trénuje ho Goran Orešić.[1]

V chorvatském daviscupovém týmu debutoval v roce 2011 baráží světové skupiny proti Jihoafrické republice, v níž za rozhodnutého stavu vyhrál závěrečnou dvouhru s Ravenem Klaasenem. Chorvaté zvítězili 4:1 na zápasy. V roce 2018 se stal členem chorvatského vítězného družstva, když s Dodigem vyhrál čtvrtfinálovou čtyřhřu proti Kazachům. Do září 2024 v soutěži nastoupil ke patnácti mezistátním utkáním s bilancí 1–2 ve dvouhře a 9–4 ve čtyřhře.[7]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží singlových událostí okruhu ITF debutoval v únoru 2005, když na turnaji v rodném Záhřebu postoupil z kvalifikace. V úvodním kole pak podlehl Slováku Janu Stančíkovi.[6] Premiérový titul na challengerech si odvezl ze čtyřhry lublaňského turnaje, kde v září 2010 s Ivanem Zovkem přehráli ve finále pár Marin Draganja a Dino Marcan.[1][6]

Ve dvouhře okruhu ATP Tour debutoval na únorovém PBZ Zagreb Indoors 2009, kam obdržel od organizátorů divokou kartu. V prvním kole dvouhry však nestačil na Jana Hernycha.[1] V rámci série ATP Masters odehrál první utkání v mužské čtyřhře Indian Wells Masters 2017, které po boku Marina Čiliće prohráli. Na navazujícím Miami Masters 2017 již prošli do čtvrtfinále, v němž je vyřadil bratrský pár Bob a Mike Bryanovi.[1][6]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil v mužské čtyřhře Croatia Open Umag 2016 po boku krajana Antonia Šančiće, aby je v závěrečném duelu přehrál pár Martin Kližan a David Marrero.[8] Premiérový kariérní titul z této úrovně tenisu vybojoval na únorovém Memphis Open 2017, kde ve finále čtyřhry s Američanem Brianem Bakerem zdolali dvojici Ryan Harrison a Steve Johnson.[9] Druhou deblovou trofej přidal z debutového ročníku Gazprom Hungarian Open 2017 probíhajícího v Budapešti, na němž opět s Bakerem zvládli rozhodující utkání proti Kolumbijcům Juanu Sebastiánu Cabalovi a Robertu Farahovi.[10][1][6]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledonu 2016, v němž odešli poraženi v úvodní fázi s krajanem Marinem Draganjou od šesté nasazené indicko-rumunské dvojice Rohan Bopanna a Florin Mergea. Singlovou grandslamovou kvalifikaci si poprvé zahrál již na Australian Open 2010, z níž odešel poražen v prvním zápase po prohře od Jihoafričana Izaka van der Merweho.[1][6]

Do prvního grandslamového finále postoupil s Polkou Alicjí Rosolskou v mixu US Open 2018. V boji o titul nestačili na americko-britský pár Bethanie Matteková-Sandsová a Jamie Murray nejtěsnějším dvoubodovým rozdílem míčů v rozhodujícím supertiebreaku.[11] S Češkou Barborou Krejčíkovou pak ovládl smíšenou soutěž Australian Open 2020, když oplatil stejnému páru předchozí finálovou prohru.[12]

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 3 (1–2)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista2020US OpentvrdýNizozemsko Wesley KoolhofChorvatsko Mate Pavić
Brazílie Bruno Soares
5–7, 3–6
Vítěz2021WimbledontrávaChorvatsko Mate PavićŠpanělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
6–4, 7–6(7–5), 2–6, 7–5
Finalista2022WimbledontrávaChorvatsko Mate PavićAustrálie Matthew Ebden
Austrálie Max Purcell
6–7(5–7), 7–6(7–3), 6–4, 4–6, 6–7(2–10)

Smíšená čtyřhra: 2 (1–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista2018US OpentvrdýPolsko Alicja RosolskáUSA Bethanie Matteková-Sandsová
Spojené království Jamie Murray
6–2, 3–6, [9–11]
Vítěz2020Australian OpentvrdýČesko Barbora KrejčíkováUSA Bethanie Matteková-Sandsová
Spojené království Jamie Murray
5–7, 6–4, [10–1]

Finále na Turnaji mistrů

Čtyřhra: 2 (1–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek finále
Vítěz2020Londýn, Spojené královstvítvrdý (h)Nizozemsko Wesley KoolhofRakousko Jürgen Melzer
Francie Édouard Roger-Vasselin
6–2, 3–6, [10–5]
Finalista2022Turín, Itálietvrdý (h)Chorvatsko Mate PavićUSA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
6–7(4–7), 4–6

Utkání o olympijské medaile

Mužská čtyřhra: 1 (1 zlaté medaile)

Stavrokmísto konánípovrchspoluhráčsoupeřivýsledek
Zlato2020Tokio, JaponskotvrdýChorvatsko Mate PavićChorvatsko Marin Čilić
Chorvatsko Ivan Dodig
6–4, 3–6, [10–7]

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 44 (28–16)

Legenda
Grand Slam (1–2)
Olympijské hry (1–0)
Turnaj mistrů (1–1)
ATP Tour Masters 1000 (8–2)
ATP Tour 500 (4–4)
ATP Tour 250 (13–7)
Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.23. července 2016Umag, ChorvatskoantukaChorvatsko Antonio ŠančićSlovensko Martin Kližan
Španělsko David Marrero
4–6, 2–6
Vítěz1.19. února 2017Memphis, Spojené státytvrdý (h)USA Brian BakerUSA Ryan Harrison
USA Steve Johnson
6–3, 6–4
Vítěz2.30. dubna 2017Budapešť, MaďarskoantukaUSA Brian BakerKolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
7–6(7–2), 6–4
Finalista2.1. října 2017Šen-čen, ČínatvrdýUSA Nicholas MonroeRakousko Alexander Peya
USA Rajeev Ram
3–6, 2–6
Finalista3.11. února 2018Sofie, Bulharskotvrdý (h)Rakousko Alexander PeyaNizozemsko Robin Haase
Nizozemsko Matwé Middelkoop
7–5, 4–6, [4–10]
Finalista4.25. února 2018Rio de Janeiro, BrazílieantukaRakousko Alexander PeyaŠpanělsko David Marrero
Španělsko Fernando Verdasco
7–5, 5–7, [8–10]
Vítěz3.14. dubna 2018Marrákeš, MarokoantukaRakousko Alexander PeyaFrancie Benoît Paire
Francie Édouard Roger-Vasselin
7–5, 3–6, [10–7]
Finalista5.6. května 2018Mnichov, NěmeckoantukaRakousko Alexander PeyaChorvatsko Ivan Dodig
USA Rajeev Ram
3–6, 5–7
Vítěz4.13. května 2018Madrid, ŠpanělskoantukaRakousko Alexander PeyaUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
5–3skreč
Vítěz5.10. února 2019Sofie, Bulharskotvrdý (h)Rakousko Jürgen MelzerČínská Tchaj-pej Sie Čcheng-pcheng
Indonésie Christopher Rungkat
6–2, 4–6, [10–2]
Vítěz6.16. března 2019Indian Wells, Spojené státytvrdýArgentina Horacio ZeballosPolsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
4–6, 6–4, [10–3]
Vítěz7.21. dubna 2019Monte-Carlo, MonakoantukaChorvatsko Franko ŠkugorNizozemsko Robin Haase
Nizozemsko Wesley Koolhof
6–7(3–7), 7–6(7–3), [11–9]
Finalista6.6. října 2019Tokio, JaponskotvrdýChorvatsko Franko ŠkugorFrancie Nicolas Mahut
Francie Édouard Roger-Vasselin
6–7(7–9), 4–6
Finalista7.23. února 2020Marseille, Francietvrdý (h)Nizozemsko Wesley KoolhofFrancie Nicolas Mahut
Kanada Vasek Pospisil
3–6, 4–6
Finalista8.10. září 2020US Open, New York, Spojené státytvrdýNizozemsko Wesley KoolhofChorvatsko Mate Pavić
Brazílie Bruno Soares
5–7, 3–6
Vítěz8.22. listopadu 2020Turnaj mistrů, Londýn, Spojené královstvítvrdý (h)Nizozemsko Wesley KoolhofRakousko Jürgen Melzer
Francie Édouard Roger-Vasselin
6–2, 3–6, [10–5]
Vítěz9.12. ledna 2021Antalya, TureckotvrdýChorvatsko Mate PavićChorvatsko Ivan Dodig
Slovensko Filip Polášek
6–2, 6–4
Vítěz10.7. února 2021Melbourne, AustrálietvrdýChorvatsko Mate PavićFrancie Jérémy Chardy
Francie Fabrice Martin
7–6(7–2), 6–3
Vítěz11.7. března 2021Rotterdam, Nizozemskotvrdý (h)Chorvatsko Mate PavićNěmecko Kevin Krawietz
Rumunsko Horia Tecău
7–6(9–7), 6–2
Finalista9.20. března 2021Dubaj, Spojené arabské emirátytvrdýChorvatsko Mate PavićKolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
6–7(0–7), 6–7(4–7)
Vítěz12.3. dubna 2021Miami, Spojené státytvrdýChorvatsko Mate PavićSpojené království Daniel Evans
Spojené království Neal Skupski
6–4, 6–4
Vítěz13.18. dubna 2021Monte Carlo, Monako (2) antukaChorvatsko Mate PavićSpojené království Daniel Evans
Spojené království Neal Skupski
6–3, 4–6, [10–7]
Finalista10.9. května 2021Madrid, ŠpanělskoantukaChorvatsko Mate PavićŠpanělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
6–1, 3–6, [8–10]
Vítěz14.16. května 2021Řím, ItálieantukaChorvatsko Mate PavićUSA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
6–4, 7–6(7–4)
Vítěz15.25. června 2021Eastbourne, Spojené královstvítrávaChorvatsko Mate PavićUSA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
6–4, 6–3
Vítěz16.10. července 2021Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítrávaChorvatsko Mate PavićŠpanělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
6–4, 7–6(7–5), 2–6, 7–5
Vítěz17.30. července 2021LOH – Tokio, JaponskotvrdýChorvatsko Mate PavićChorvatsko Marin Čilić
Chorvatsko Ivan Dodig
6–4, 3–6, [10–7]
Finalista11.15. srpna 2021Toronto, KanadatvrdýChorvatsko Mate PavićUSA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
3–6, 6–4, [3–10]
Finalista12.26. února 2022Dubaj, Spojené arabské emirátytvrdýChorvatsko Mate PavićNěmecko Tim Pütz
Nový Zéland Michael Venus
3–6, 7–6(7–5), [14–16]
Finalista13.24. dubna 2022Bělehrad, SrbskoantukaChorvatsko Mate PavićUruguay Ariel Behar
Ekvádor Gonzalo Escobar
6–2, 3–6, [10–7]
Vítěz18.15. května 2022Řím, Itálie (2)antukaChorvatsko Mate PavićUSA John Isner
Argentina Diego Schwartzman
6–2, 6–7(6–8), [12–10]
Vítěz19.21. května 2022Ženeva, ŠvýcarskoantukaChorvatsko Mate PavićŠpanělsko Pablo Andújar
Nizozemsko Matwé Middelkoop
2–6, 6–2, [10–3]
Vítěz20.19. června 2022Queen's Club, Londýn, Spojené královstvítrávaChorvatsko Mate PavićSpojené království Lloyd Glasspool
Finsko Harri Heliövaara
3–6, 7–6(7–3), [10–6]
Vítěz21.24. června 2022Eastbourne, Spojené království (2)trávaChorvatsko Mate PavićNizozemsko Matwé Middelkoop
Austrálie Luke Saville
6–4, 6–2
Finalista14.19. července 2022Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítrávaChorvatsko Mate PavićAustrálie Matthew Ebden
Austrálie Max Purcell
6–7(5–7), 7–6(7–3), 6–4, 4–6, 6–7(2–10)
Vítěz22.9. října 2022Astana, Kazachstántvrdý (h)Chorvatsko Mate PavićFrancie Adrian Mannarino
Francie Fabrice Martin
6–4, 6–2
Finalista15.20. listopadu 2022Turnaj mistrů, Turín, Itálietvrdý (h)Chorvatsko Mate PavićUSA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
6–7(4–7), 4–6
Vítěz23.14. ledna 2023Auckland, Nový ZélandtvrdýChorvatsko Mate PavićUSA Nathaniel Lammons
USA Jackson Withrow
6–4, 6–7(5–7), [10–6]
Vítěz24.18. června 2023Stuttgart, NěmeckotrávaChorvatsko Mate PavićNěmecko Kevin Krawietz
Německo Tim Pütz
7–6(7–2), 6–3
Vítěz25.30. června 2023Eastbourne, Spojené království (3)trávaChorvatsko Mate PavićChorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek
6–4, 6–2
Finalista16.listopad 2023Sofie, Bulharskotvrdý (h)Spojené království Julian CashEkvádor Gonzalo Escobar
Kazachstán Oleksandr Nedověsov
3–6, 6–3, [11–13]
Vítěz26.leden 2024Auckland, Nový Zéland (2)tvrdýNizozemsko Wesley KoolhofŠpanělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
6–3, 6–7(5–7), [10–7]
Vítěz27.únor 2024Rotterdam, Nizozemsko (2)tvrdý (h)Nizozemsko Wesley KoolhofNizozemsko Robin Haase
Nizozemsko Botic van de Zandschulp
6–3, 7–5
Vítěz28.15. března 2024Indian Wells, Spojené státy (2)tvrdýNizozemsko Wesley KoolhofŠpanělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
7–6(7–2), 7–6(7–4)

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Legenda
Challengery (0 D; 9 Č)
ITF (15 D; 6 Č)

Dvouhra (15 titulů)

č.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
1.25. května 2008Brčko, Bosna a HercegovinaantukaNěmecko Dennis Bloemke6–2, 6–3
2.10. května 2009Doboj, Bosna a HercegovinaantukaSrbsko Ivan Bjelica7–6, 4–6, 6–3
3.31. května 2009Brčko, Bosna a HercegovinaantukaSrbsko Aleksander Slović7–6, 7–5
4.23. srpna 2009Vinkovci, ChorvatskoantukaBosna a Hercegovina Ismar Gorčić7–6, 7–6
5.30. srpna 2009Čakovec, ChorvatskoantukaMaďarsko Attila Balázs6–3, 7–5
6.6. září 2009Osijek, ChorvatskoantukaBosna a Hercegovina Aldin Šetkić2–6, 6–4, 6–2
7.6. června 2010Rogaška Slatina, SlovinskoantukaUkrajina Denys Molčanov6–3, 4–2skreč
8.18. července 2010Fano, ItálieantukaItálie Stefano Ianni6–2, 6–0
9.27. února 2011Záhřeb, ChorvatskoantukaŠvýcarsko Michael Lammer7–6skreč
10.27. května 2012Prijedor, Bosna a HercegovinaantukaChorvatsko Marin Bradarić5–7, 7–5, 6–0
11.3. června 2012Bled, SlovinskoantukaNěmecko Marcel Zimmermann1–6, 6–2, 6–4
12.29. září 2013Sokobanja, SrbskoantukaRakousko Marc Rath6–6, 5–2skreč
13.13. října 2013Solin, ChorvatskoantukaChorvatsko Mate Delić7–6, 7–6
14.2. března 2014Trento, ItáliekoberecČesko Roman Jebavý6–3, 5–7, 6–1
15.26. října 2014Jablonec nad Nisou, ČeskokoberecČesko Jan Hernych6–4, 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikola Mektić na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k Nikola Mektić na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240316a16. března 2024
  2. Mate Pavić becomes world’s No.1 ranked doubles player | Croatia Week. Croatia Week [online]. 2021-04-04 [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Nikola Mektić becomes world No.1 doubles player – second Croatian in history. Croatia Week [online]. 2021-10-18 [cit. 2021-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Mektic is the second Croatian to be ranked primary in tennis: Pavic is pleased that we modified positions – NewsLine. newsline.news [online]. 2021-10-19 [cit. 2021-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-25. (anglicky) 
  5. Koolhof/Mektic End Team Debut Season With London Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2020-11-22 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c d e f Nikola Mektić na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240316a16. března 2024
  7. Nikola Mektić na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 202240224a24. února 20224
  8. ATP Staff. Klizan/Marrero Win Second Umag Title [online]. ATP Tour, 2016-07-23 [cit. 2016-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Phil Stukenborg, USA TODAY NETWORK. Nashville’s Brian Baker wins Memphis Open doubles title [online]. Tennessee: Tennessean, 2017-02-19 [cit. 2017-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ATP Staff. Mektic & Birthday Boy Baker Blast To Budapest Title [online]. ATP World Tour, Inc., 2017-04-30 [cit. 2017-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Matteková-Sandsová a Jamie Murray vyhráli smíšenou čtyřhru na US Open [online]. Tenisportal.cz, 2018-09-08 [cit. 2018-09-09]. Dostupné online. 
  12. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Krejčíková obhájila triumf na Australian Open v mixu. Letos vládla s Chorvatem Mektičem [online]. TenisPortal.cz, 2020-02-01 [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Gold medal-2008OB.svg
Olympic Gold medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Indonesia.svg
bendera Indonesia
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Olympic flag.svg
Olympijská vlajka
US flag 48 stars.svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of the United States (1912-1959).svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the United States (1896–1908).svg
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
Red Ensign of South Africa (1912–1951).svg
Autor: Fornax, Licence: CC BY-SA 3.0
South African Red Ensign from 1912 until 1951.