Nikolaas Tinbergen

Nikolaas Tinbergen
Narození15. dubna 1907
Haag
Úmrtí21. prosince 1988 (ve věku 81 let)
Oxford
Alma materUniverzita v Leidenu
Stedelijk Gymnasium Haarlem
Povoláníbiolog, zoolog, ornitolog, etolog, lékař, vysokoškolský učitel a fotograf
ZaměstnavateléUniverzita v Leidenu (od 1939)
Univerzita v Leidenu (1947–1949)
Oxfordská univerzita
OceněníGodman-Salvin Medal (1969)
Croonian Lecture (1972)
Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1973)
Cena Americké psychologické asociace za význačný vědecký přínos psychologii (1987)
společník Královské společnosti
… více na Wikidatech
RodičeD. C. Tinbergen
PříbuzníJan Tinbergen a Luuk Tinbergen (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
N. Tinbergen a K. Lorenz

Nikolaas (Niko) Tinbergen (15. dubna 1907 Den Haag21. prosince 1988 Oxford) byl nizozemský biolog, etolog a ornitolog. 1973 obdržel společně s Karlem von Frischem a Konradem Lorenzem Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu, a to za své objevy, týkající se organizace a společenského chování živočichů.

Život

Tinbergen studoval biologii na univerzitě v Leidenu, jeho bratr Jan Tinbergen byl významný ekonom (Nobelova cena 1969). Roku 1932 se oženil s E. A. Rutten a jako svatební cestu strávili společně 15 měsíců v Grónsku, kde Tinbergen studoval společenský život Inuitů i různých živočichů. Roku 1937 strávil půl roku v Altenbergu u Vídně u K. Lorenze a navštívil v Mnichově také Frische. V létě 1938 přednášel v USA, kde se setkal s evolučním biologem Ernstem Mayrem, který na něj měl značný vliv. Roku 1940 byl jmenován profesorem, ale už od roku 1942 byl držen nacisty jako rukojmí v zajateckém táboře, což způsobilo roztržku s K. Lorenzem, který s nacisty spolupracoval. Roku 1949 se s rodinou přestěhoval do Oxfordu, v roce 1955 získal britské státní občanství a roku 1966 se stal profesorem Oxfordské univerzity. Mezi jeho žáky byli také Desmond Morris a Richard Dawkins.

Dílo

Tinbergen patřil mezi průkopníky přesného pozorování živočichů ve volné přírodě. Zabýval se hlavně studiem hmyzu (mravkolev, vosa, čmelák) a ptáků (racek), studoval otázky instinktu a vtištění (imprinting), ritualizace a spouštěcích signálů a také hierarchického uspořádání živočišných společenství. Některé jeho výsledky byly později vyvráceny a jeho pokus o výklad dětského autismu byl vůbec odmítnut.

V oblasti biologické metody formuloval takzvané “čtyři otázky” nebo čtyři oblasti biologie, jež se odlišují jednak tím, co se zkoumá (ontogeneze živočicha anebo jeho anatomie a funkce), jednak tím, zda se zkoumají blízké (“proximátní”) anebo konečné (“ultimátní”) souvislosti.

Čtyři oblasti biologie
Dvojí výklad:
Hledisko:vývojovýpopisný
proximátníontogenezemechanismy
ultimátnífylogenezeadaptace

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikolaas Tinbergen na anglické Wikipedii.

Související články

Literatura

  • N. Tinbergen, Zvědaví přírodovědci. Praha: Mladá fronta 1973

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Nikolaas Tinbergen 1978.jpg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Nikolaas Tinbergen (right), Konrad Lorenz (left)
Lorenz and Tinbergen1.jpg
Autor: Max Planck Gesellschaft, Licence: CC BY-SA 3.0
Nikolaas Tinbergen (left), Konrad Lorenz (right)