Nikolaj Ťutčev

Nikolaj Ťutčev
Narození	11. srpna 1856 Moskva
Úmrtí	18. ledna 1924 (ve věku 67 let) Petrohrad
Místo pohřbení	Litěratorskije mostki
Alma mater	Petrohradská škola Karla Maye
Povolání	revolucionář
Rod	Tyutchev family
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikolaj Sergejevič Ťutčev (rusky Николай Сергеевич Тютчев, 30. července^jul./ 11. srpna 1856^greg. Moskva – 18. ledna 1924 Petrohrad) byl ruský revolucionář a člen strany socialistů-revolucionářů.

Životopis

V roce 1874 žil Ťutčev s příbuznými v Simbirsku, kde se setkal se skupinou kolem Michaila Bakunina. V roce 1875 byl spolu s Nikolajem Kibalčičem zatčen a propuštěn na kauci 1000 rublů. Kibalčič byl odsouzen na tři roky vězení. V roce 1876 se účastnil demonstrací na pohřbu studenta umučeného ve vězení P. Černyševa.

V letech 1877 - 1878 pracoval jako časoměřič v továrně na munici a tajně řídil propagandu mezi pracovníky – proto byl brzy vyhozen. V té době byl přítelem revolucionáře Alexandra Kvjatkovského a byl policií označen jako jeden z "nejnebezpečnějších politických zločinců".

V roce 1878 byl deportován na Sibiř, odkud spolu s Jekatěrinou Breško-Breškovskou a několika dalšími uprchl. V té době se stal zakladatelem skupiny Zemlja i volja a následující léta strávil v Irkutsku.

V roce 1903 se zde spojil se socialistickými revolucionáři. V roce 1905 se vrátil do Petrohradu, kde se stal členem ústředního výboru strany. Podílel se na přípravě atentátu na generálmajora Dmitrije Trepova, velkovévody Vladimira Alexandroviče a dokonce i cara. Po porážce revoluce byl zatčen a roku 1906 emigroval.

Ťutčev si dopisoval se známými revolucionáři, jako byli Boris Savinkov, Nikolaj Morozov nebo Eduard Pekarskij.

Do konce první světové války žil v Itálii a Francii, kde se poznal s Jeanem Jaurèsem. Po revoluci se vrátil do Petrohradu a do revolučního hnutí již nezasáhl. Zemřel 31. ledna 1924 na krvácení do mozku.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikolaj Ťutčev na Wikimedia Commons
• (rusky) Тютчев Николай Сергеевич // Деятели революционного движения в России. Биобиблиографический словарь: От предшественников декабристов до падения царизма, в 5-ти томах (1927-1934) — Москва: Издательствово Всесоюзного общества политических каторжан и ссыльно-поселенцев.^{[nedostupný zdroj]}
• (rusky) Stručný životopis — на сайте, посвящённом деятелям подпольной революционной организации «Народная Воля»