Nikolaj (pracovní tábor)

Nikolaj
Přístupová cesta do tábora
Přístupová cesta do tábora
Poloha
AdresaNové Město, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°22′59,24″ s. š., 12°54′12,85″ v. d.
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tábor Nikolaj sloužil jako trestanecký pracovní tábor k ubytování nesvobodných pracovních sil, zaměstnaných k těžbě uranové rudy. Zajatci a vězni, kteří zde byli zadržováni, těžili uranovou rudu v místních dolech Nikolaj a Eduard. Tábor se stal proslulým pro nezákonnosti páchané na zdejších vězních. Z původního tábora se nedochovalo vůbec nic. Okolo areálu tábora dnes vede naučná stezka Jáchymovské peklo. V táboře si odpykávaly trest i známé osobnosti, například Augustin Bubník, Karel Pecka či Rudolf Pernický.

Historie

Doly Eduard (vlevo) a Nikolaj s trestaneckým táborem na ortofotomapě z 50. let

Tábor byl otevřen v listopadu 1951 na místě dřívějšího tábora nucených prací (otevřen v roce 1950).[1][2][3] Kódově byl označován písmenem „A“.[2] Kapacita tábora byla 907 vězňů, ale byla často překračována.[4] Šlo o velký pracovní tábor s tvrdým režimem. Zpočátku v něm výrazně převažovali kriminální a retribuční vězni, z nichž mnozí tvrdě šikanovali malou skupinu vězňů politických. Od května do srpna roku 1952 bylo vytvořeno tzv. „bicí komando“, pod velením konfidenta gestapa Břetislava Jeníčka. Bicí komando se zaměřovalo na politické vězně a často je surově bili, ukřižovali, udávali a posílali do korekcí.[2][5][6]

Jelikož se od roku 1951 přestal využívat důl Nikolaj, byli vězni vezeni do dolu Eduard, kam byli přepravováni přes tzv. „ruské“ či „jáchymovské autobusy“, kdy byla skupina až 120 vězňů sražena těsně k sobě a byla omotána 6 milimetrovým ocelovým lankem a následně zamknutá zámkem.[2][4][7]

Plán tábora, vytvořený vyšetřovateli útěku vězňů v roce 1955

Nejznámějším pokusem o útěk z tábora bylo vykopání dvacetimetrového tunelu do méně střežené části tábora v roce 1955. Všichni útěkáři ale byli brzy dopadeni.[2][7]

V druhé polovině 50. let 20. století byla těžba na Jáchymovsku postupně utlumována, tábor byl zrušen jako jeden z posledních 30. června 1958.[5][8]

Současnost

Z tábora nezbylo prakticky nic, jen v podzemí lze zpozorovat základy budov, podle kterých se podařilo určit, kde se nacházela brána, odstřelované pásmo či vězeňské baráky. Okolo areálu tábora dnes vede naučná stezka Jáchymovské peklo, která obsahuje panel se stručným popisem tábora.[2][4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ BURSÍK, Tomáš. Přišli jsme na svět proto, aby nás pronásledovali : trestanecké pracovní tábory při uranových dolech v letech 1949-1961. 1. vyd. vyd. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů 211 pages s. Dostupné online. ISBN 978-80-87211-22-9, ISBN 80-87211-22-7. OCLC 561981777 
  2. ↑ a b c d e f JÁCHYMOV – brána Krušných hor - Památky a zajímavosti Jáchymova - Jáchymovské pracovní tábory - TÁBOR NIKOLAJ. www.palfi.cz [online]. [cit. 2022-11-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ BÁRTÍK, František. Tábory nucené práce se zaměřením na tábory zřízené při uranových dolech v letech 1949-1951. Vyd. 1. vyd. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR 221 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-86621-31-9, ISBN 80-86621-31-6. OCLC 455851140 
  4. ↑ a b c Tábor Nikolaj - Jáchymovské peklo - TAGGMANAGER.CZ. m.taggmanager.cz [online]. [cit. 2022-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-02. 
  5. ↑ a b NEBRAT.CZ, nebrat s r o. PolitičtíVězni.cz - Historie pracovního tábora Nikolaj. www.politictivezni.cz [online]. [cit. 2022-11-02]. Dostupné online. (CZ) 
  6. ↑ VACEK, Eduard. Historická penologie : časopis Institutu vzdělávání - Kabinetu dokumentace a historie VS ČR pro historickou penologii [online]. 2005 [cit. 2022-11-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b NEBRAT.CZ, nebrat s r o. PolitičtíVězni.cz - Pozůstatky pracovního tábora Nikolaj. www.politictivezni.cz [online]. [cit. 2022-11-02]. Dostupné online. (CZ) 
  8. ↑ NEBRAT.CZ, nebrat s r o. PolitičtíVězni.cz - Komunistický pracovní tábor Nikolaj na Jáchymovsku a jeho pozůstatky. www.politictivezni.cz [online]. [cit. 2022-11-02]. Dostupné online. (CZ) 

Literatura

  • BURSÍK, Tomáš. Přišli jsme na svět proto, aby nás pronásledovali: trestanecké pracovní tábory při uranových dolech v letech 1949–1961. [s.l.]: [s.n.], 2009. 211 s. ISBN 978-80-87211-22-9. 
  • BÁRTÍK, František. Tábory nucené práce se zaměřením na tábory zřízené při uranových dolech v letech 1949–1951.. [s.l.]: [s.n.], 2009. 221 s. ISBN 978-80-86621-31-9. 
  • VACEK, Eduard. Causa „Spravedlnost“. Historická penologie. [online]. 2005 [cit. 2022-11-02]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pracovní tábor Nikolaj (Jáchymov).JPG
Autor: Michal Louč, Licence: CC BY-SA 4.0
Prostory bývalého pracovního tábora Nikolaj na Jáchymovsku v roce 2009.
Plán trestaneckého pracovního tábora Nikolaj 1955.jpg
Plán trestaneckého pracovního tábora Nikolaj, vytvořený vyšetřovateli útěku vězňů ze 6. listopadu 1955
Jáchymov, doly Eduard a Nikolaj, historická ortofotomapa (50. léta).jpg
Autor: Historická ortofotomapa © CENIA 2010 a © GEODIS Brno, spol. s r.o. 2010 Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, © MO ČR 2009., Licence: CC BY 4.0
Uranové doly Eduard (vlevo) a Nikolaj (vpravo) s přilehlým stejnojmenným trestaneckým táborem