Nikolaj Krestinskij

Nikolaj Krestinskij
Narození	13.jul. / 25. října 1883greg. Mogilev
Úmrtí	15. března 1938 (ve věku 54 let) Moskva
Příčina úmrtí	střelná rána
Místo pohřbení	popraviště a hřbitov Kommunarka
Alma mater	Petrohradská státní univerzita
Povolání	diplomat, advokát, politik, revolucionář a právník
Politická strana	Komunistická strana Sovětského svazu
Funkce	člen Politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (1919–1921) Q97314829 (1919–1921) velvyslanec (1922–1930) člen Všeruského ústavodárného shromáždění
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikolaj Nikolajevič Krestinskij (rusky Николай Николаевич Крестинский, 13. října^jul./ 25. října 1883^greg., Mogilev – 15. března 1938, Moskva) byl bolševický revolucionář a sovětský politik a diplomat.

Životopis

Původ

Krestinskij se narodil v Mogilevu. Podle oficiálních dokumentů byl etnickým Rusem. Jiné záznamy píší o ukrajinském původu, Vjačeslav Molotov a Felix Čujev byli zase přesvědčeni, že Krestinského rodina konvertovala od judaismu k pravoslaví.

Revolucionář a politik

Krestinskij se stal členem Ruské sociálně demokratické dělnické strany roku 1903, téhož roku přistoupil k jejímu bolševickému křídlu. Po únorové revoluci, která sesadila cara, byl Krestinskij zvolen do bolševického ústředního výboru. Po konci ruské občanské války podporoval Krestinskij Lva Trockého. Roku 1921 se stal velvyslancem v Německu. Krestinskij podporoval mimo Trockého také levou opozici, ale roku 1927 se od ní začal distancovat. Nakonec se s ní následujícího roku definitivně rozešel.

Proces

Krestinskij pracoval jako diplomat až do roku 1937, kdy byl během velké čistky zatčen a během čtvrtého moskevského procesu souzen. Zatímco téměř všichni připustili svou vinu, Krestinskij vše popřel. Dne 12. března 1938 prohlásil: „Neuznávám svou vinu. Nejsem trockista. Nikdy nejsem nebyl členem trockistického antisovětského bloku, o němž ani nevím, že existuje. Nespáchal jsem ani jeden zločin, který je mi kladen za vinu a nespolupracuji s německou tajnou službou.“ Hned druhý den se však Krestinskij přiznal: „Včera, pod vlivem okamžitého horlivého pocitu falešné hanby a mým slabým zdravím jsem neřekl pravdu. Ano, já jsem vinný.“ Není možné říci, proč Krestinskij změnil názor. Každopádně byl odsouzen k trestu smrti a 15. března 1938 popraven. Během Chruščovovy destalinizace byl částečně rehabilitován, úplně očištěn byl během Gorbačovovy perestrojky.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikolay Krestinsky na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikolaj Krestinskij na Wikimedia Commons