Nikolaj Michajlovič Romanov

Nikolaj Michajlovič Romanov
Narození14.jul. / 26. dubna 1859greg.
Carskoje Selo
Úmrtí24. ledna 1919 (ve věku 59 let)
Petropavlovská pevnost
DynastieHolstein‑Gottorp‑Romanov
OtecMichail Nikolajevič Romanov
MatkaCecilie Bádenská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velkokníže Nikolaj Michajlovič (rusky Николай Михайлович; 14.jul./ 26. dubna 1859greg., Petrohrad24. ledna 1919)[1][pozn. 1] byl nejstarším synem velkoknížete Michaila Nikolajeviče a vnukem Mikuláše I.

Život

Vzdělanec a významný historik mnohostranně přispěl k poznání ruské historie v době panování cara Alexandra I.. Práce publikované rusky a francouzsky zahrnují diplomatické dokumenty cara a Napoleona, životopis carova blízkého přítele Pavla Stroganova a biografické studie Alexandra I. a jeho manželky Jelizavety Alexejevny.

Jako liberálně smýšlející navrhoval uspořádání, které sám nazýval autoritářským republikánstvím. Neúnavně usiloval o reformu shora, ale kvůli jeho proreformním postojům jej vlastní rodina vnímala jako podivína. Uznání současníků se mu dostalo spíše v zahraničí, stal se členem Francouzské akademie, obdržel čestný doktorát historie a filozofie na Univerzitě v Berlíně, čestný doktorát historie na Moskevské univerzitě, stal se předsedou Ruské historické společnosti, Pomologické společnosti a Ruské geografické společnosti.

V závěrečné fázi panování Mikuláše II. upadl v nemilost především proto, že carevna Alexandra Fjodorovna jej nesnášela kvůli jeho liberálním postojům. Při zhoršující se situaci v Rusku se usilovně snažil přimět panovníka k reformám a dokonce byl účasten diskusí o palácovém převratu. Po pádu monarchie byl poslán do vyhnanství ve Vologdě. Později jej bolševici uvěznili v Petrohradě a spolu s bratrem Georgijem a bratranci Dmitrijem Konstantinovičem a Pavlem Alexandrovičem zastřelili u Petropavlovské pevnosti.

Rehabilitován byl v roce 1999.[1]

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Petr III. Ruský
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
 
 
 
 
Kateřina II. Veliká
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
 
 
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
Michail Nikolajevič
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém II.
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
 
 
 
 
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Alexandra Fjodorovna
 
 
 
 
 
 
Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Frederika Karolina Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
Alexej Michajlovič
 
 
 
 
 
Fridrich Bádensko-Durlašský
 
 
Karel Fridrich Bádenský
 
 
 
 
 
 
Amálie Nasavsko-Dietzská
 
 
Leopold I. Bádenský
 
 
 
 
 
 
Ludvík Jindřich Geyer z Geyersbergu
 
 
Luisa Karolína z Hochbergu
 
 
 
 
 
 
Maxmiliána Kristiána ze Sponecku
 
 
Olga Fjodorovna
 
 
 
 
 
 
Gustav III. Švédský
 
 
Gustav IV. Adolf
 
 
 
 
 
 
Žofie Magdalena Dánská
 
 
Žofie Vilemína Švédská
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
Frederika Dorotea Bádenská
 
 
 
 
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 

Odkazy

Poznámky

  1. Datum úmrtí není zcela bezpečně určeno, uvádí se noc ze 23. na 24. ledna či 29./30. ledna.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grand Duke Nicholas Mikhailovich of Russia na anglické Wikipedii.

  1. a b Цамутали, А. Н. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2022-01-12]. Heslo НИКОЛА́Й МИХА́ЙЛОВИЧ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-22. (rusky) 


Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Николай Михайлович.jpg
Великий князь Николай Михайлович
Lesser CoA of the younger sons of the emperor of Russia.svg
(c) Katepanomegas, CC BY-SA 3.0
The Lesser coat of arms of Their Imperial Highnesses The Grand Princes, the younger sons of the Emperor of Russia, after the 8th december 1856 decree (n°31720 in the 1906 collection of imperial laws).