Nikolaj Michajlovič Romanov
| Nikolaj Michajlovič Romanov | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14.jul. / 26. dubna 1859greg. Carskoje Selo |
| Úmrtí | 24. ledna 1919 (ve věku 59 let) Petropavlovská pevnost |
| Dynastie | Holstein‑Gottorp‑Romanov |
| Otec | Michail Nikolajevič Romanov |
| Matka | Cecilie Bádenská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velkokníže Nikolaj Michajlovič (rusky Николай Михайлович; 14.jul./ 26. dubna 1859greg., Petrohrad – 24. ledna 1919)[1][pozn. 1] byl nejstarším synem velkoknížete Michaila Nikolajeviče a vnukem Mikuláše I.
Život
Vzdělanec a významný historik mnohostranně přispěl k poznání ruské historie v době panování cara Alexandra I.. Práce publikované rusky a francouzsky zahrnují diplomatické dokumenty cara a Napoleona, životopis carova blízkého přítele Pavla Stroganova a biografické studie Alexandra I. a jeho manželky Jelizavety Alexejevny.
Jako liberálně smýšlející navrhoval uspořádání, které sám nazýval autoritářským republikánstvím. Neúnavně usiloval o reformu shora, ale kvůli jeho proreformním postojům jej vlastní rodina vnímala jako podivína. Uznání současníků se mu dostalo spíše v zahraničí, stal se členem Francouzské akademie, obdržel čestný doktorát historie a filozofie na Univerzitě v Berlíně, čestný doktorát historie na Moskevské univerzitě, stal se předsedou Ruské historické společnosti, Pomologické společnosti a Ruské geografické společnosti.
V závěrečné fázi panování Mikuláše II. upadl v nemilost především proto, že carevna Alexandra Fjodorovna jej nesnášela kvůli jeho liberálním postojům. Při zhoršující se situaci v Rusku se usilovně snažil přimět panovníka k reformám a dokonce byl účasten diskusí o palácovém převratu. Po pádu monarchie byl poslán do vyhnanství ve Vologdě. Později jej bolševici uvěznili v Petrohradě a spolu s bratrem Georgijem a bratranci Dmitrijem Konstantinovičem a Pavlem Alexandrovičem zastřelili u Petropavlovské pevnosti.
Rehabilitován byl v roce 1999.[1]
Vývod z předků
| Petr III. Ruský | ||||||||||||
| Pavel I. Ruský | ||||||||||||
| Kateřina II. Veliká | ||||||||||||
| Mikuláš I. Pavlovič | ||||||||||||
| Fridrich II. Evžen Württemberský | ||||||||||||
| Žofie Dorota Württemberská | ||||||||||||
| Bedřiška Braniborsko-Schwedtská | ||||||||||||
| Michail Nikolajevič | ||||||||||||
| Fridrich Vilém II. | ||||||||||||
| Fridrich Vilém III. | ||||||||||||
| Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
| Alexandra Fjodorovna | ||||||||||||
| Karel II. Meklenbursko-Střelický | ||||||||||||
| Luisa Meklenbursko-Střelická | ||||||||||||
| Frederika Karolina Luisa Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
| Alexej Michajlovič | ||||||||||||
| Fridrich Bádensko-Durlašský | ||||||||||||
| Karel Fridrich Bádenský | ||||||||||||
| Amálie Nasavsko-Dietzská | ||||||||||||
| Leopold I. Bádenský | ||||||||||||
| Ludvík Jindřich Geyer z Geyersbergu | ||||||||||||
| Luisa Karolína z Hochbergu | ||||||||||||
| Maxmiliána Kristiána ze Sponecku | ||||||||||||
| Olga Fjodorovna | ||||||||||||
| Gustav III. Švédský | ||||||||||||
| Gustav IV. Adolf | ||||||||||||
| Žofie Magdalena Dánská | ||||||||||||
| Žofie Vilemína Švédská | ||||||||||||
| Karel Ludvík Bádenský | ||||||||||||
| Frederika Dorotea Bádenská | ||||||||||||
| Amálie Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Odkazy
Poznámky
- ↑ Datum úmrtí není zcela bezpečně určeno, uvádí se noc ze 23. na 24. ledna či 29./30. ledna.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grand Duke Nicholas Mikhailovich of Russia na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Цамутали, А. Н. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2022-01-12]. Heslo НИКОЛА́Й МИХА́ЙЛОВИЧ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-22. (rusky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikolaj Michajlovič Romanov na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Великий князь Николай Михайлович
(c) Katepanomegas, CC BY-SA 3.0
The Lesser coat of arms of Their Imperial Highnesses The Grand Princes, the younger sons of the Emperor of Russia, after the 8th december 1856 decree (n°31720 in the 1906 collection of imperial laws).