Nikolaj Rukavišnikov

Nikolaj Nikolajevič Rukavišnikov
Kosmonaut RKK Eněrgija
Státní příslušnost	SSSR/ Rusko
Datum narození	18. září 1932
Místo narození	Brjansk, Brjanská oblast, Tomsk, SSSR
Datum úmrtí	19. října 2002 (ve věku 70 let)
Místo úmrtí	Moskva
Jiné zaměstnání	Fyzik
Čas ve vesmíru	9d 21h 09m
Kosmonaut od	1967
Mise	Sojuz 10, Sojuz 16, Sojuz 33
Znaky misí
Kosmonaut do	1987
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikolaj Nikolajevič Rukavišnikov, rusky Рукавишников, Николай Николаевич,(18. září 1932 Tomsk^[1], SSSR – 19. října 2002 Moskva), sovětský kosmonaut ruské národnosti.

Život

Otec byl stavebním inženýrem na železnici a tak celá rodina stále cestovala, hlavně po Sibiři a Dálném východě. Střední školu vychodil v Moskvě a tam se zapsal na inženýrsko-fyzikální institut. V roce 1957 obhájil diplomovou práci. Pak začal pracovat jako inženýr v konstrukční kanceláři. Měl několik koníčků – opravoval televizory, cykloturistiku a horskou turistiku. Rád chodil do kina a četl sci-fi. Do oddílu kosmonautů se dostal roku 1967.^[2]

Lety do vesmíru

Roku 1971 startoval v Sojuzu 10 z Bajkonuru spolu s Vladimírem Šatalovem a Alexejem Jelisejevem, připojili se na 5 hodin k orbitální stanici Saljut 1. Nepodařilo se jim otevřít průlez a tak se po dvou dnech vrátili na Zemi.

Za další tři roky letěl v Sojuzu 16 s Anatolijem Filipčenkem, cílem šestidenního letu bylo připravit vše na připravovaný let Sojuz – Apollo.

Za dalších pět let, na jaře roku 1979 letěl potřetí. V té době mu bylo 47 let. Byl to Sojuz 33, partnerem v lodi mu byl Bulhar Georgi Ivanov, let zařazený do programu Interkosmos se však nepovedl, kvůli závadě motoru dopravní lodě se nepodařilo spojení se stanicí Saljut 6 a proto se brzy vrátili na Zem. Měl za sebou tedy tři lety a necelých deset dní ve vesmíru ^[3]

• Sojuz 10 (23. duben 1971 – 25. duben 1971)
• Sojuz 16 (2. prosinec 1974 – 8. prosinec 1974)
• Sojuz 33 (10. dubna 1979 – 12. dubna 1979)

V roce 1978 byl členem záložní posádky Sojuzu 28 ve dvojici s československým kosmonautem Oldřichem Pelčákem, se kterým několik měsíců trénoval. Let nakonec absolvovala posádka Alexej Gubarev – Vladimír Remek.

Po letech

V letech 1987–1999 byl zástupcem náčelníka RKK Eněrgija v Kaliningradu, v roce 1999 odešel na penzi a tři roky poté zemřel po infarktu v Moskvě. Byl ženatý a měl jedno dítě.

Vyznamenání

• Hrdina Sovětského svazu – 1971 a 1974
• Hrdina Mongolské lidové republiky – 1972
• Hrdina Bulharské lidové republiky – 1979
• Leninův řád – 1971, 1974 a 1979
• Medaile 100. výročí narození Vladimira Iljiče Lenina – 1970
• Süchbátarův řád – 1972
• Řád Georgiho Dimitrova – 1979

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikolaj Rukavišnikov na Wikimedia Commons
• Na webu Space