Nikolaus Wrede

Nikolaus kníže Wrede
Rakousko-uherský vyslanec v Bavorsku
Ve funkci: 1888 – 1896
Předchůdce	František Deym ze Stříteže
Nástupce	Theodor Zichy
Rakousko-uherský vyslanec ve Württembersku
Ve funkci: 1884 – 1888
Předchůdce	Nikolaus Zulauf
Nástupce	Gabriel Herbert von Rathkeal
Rakousko-uherský vyslanec v Řecku
Ve funkci: 1880 – 1883
Předchůdce	Viktor Dubský z Třebomyslic
Nástupce	Konstantin Trauttenberg
Narození	26. prosince 1837 Petrohrad
Úmrtí	1. srpna 1909 (ve věku 71 let) Gmunden
Profese	diplomat
Commons	Nikolaus Fürst von Wrede
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikolaus (Mikuláš) kníže Wrede (26. prosince 1837, Petrohrad, Rusko – 1. srpna 1909, Gmunden, Rakousko) byl rakousko-uherský diplomat a generál z bavorského šlechtického rodu. Od mládí sloužil v rakouské armádě, později přešel k diplomacii a byl rakousko-uherským vyslancem v několika zemích, v armádě dosáhl hodnosti c.k. generála jezdectva.

Vojenská a diplomatická kariéra

Pocházel z německého šlechtického rodu, narodil se v Petrohradě jako nejstarší z pěti dětí knížete Josefa Wrede (1800–1871), který sloužil jako plukovník v ruské armádě, matka Anastázie Feodorovna patřila k litevské šlechtě. Po otci byl vnukem vojevůdce napoleonských válek bavorského polního maršála knížete Karla Filipa Wrede. Nikolaus původně sloužil v rakouské armádě, aktivní vojenskou službu opustil v roce 1869 v hodnosti majora a přešel pod ministerstvo zahraničí. Několik let působil v Rusku, poté byl generálním konzulem v Bělehradě (1875-1878) a velvyslaneckým radou v Římě (1878-1880). V letech 1880–1883 byl rakousko-uherským vyslancem v Řecku, poté zastával méně významné diplomatické posty v německých zemích, byl vyslancem ve Württembersku (1884–1888) a Bavorsku (1888–1896).

V diplomatických službách nadále postupoval ve vojenských hodnostech, i když v armádě již aktivně nesloužil, v závěru diplomatické kariéry byl nakonec povýšen na generála jízdy (1896).^[1] Byl též c.k. komořím (1880) a tajným radou (1890). Byl nositelem Leopoldova řádu (1874) a Řádu železné koruny I. třídy (1893).

Rodina

V roce 1879 se ve Vídni oženil s hraběnkou Gabrielou Herbersteinovou (1851–1923), dcerou salcburského místodržitele Jana Bedřicha Herbersteina (1810–1861) a Terezie Herbersteinové (1822–1895), jedné z dědiček majetku vymřelého knížecího rodu Ditrichštejnů. Měli spolu tři dcery, nejstarší Gabriela (1880–1966) se provdala za hraběte Eduarda Kielmansegga, který byl synovcem rakouského ministerského předsedy Ericha Kielmansegga. Druhorozená dcera Marie Terezie (1881–1966) byl dámou Ústavu šlechtičen v Brně. Jediný syn Josef Adolf (1886) zemřel krátce po narození.^[2]

Nikolausův švagr hrabě Ladislaus Hoyos (1834–1901) byl též diplomatem a mimo jiné velvyslancem ve Francii. Přes svého dalšího švagra Huga Kálnokyho byl též spřízněn s dlouholetým rakousko-uherským ministrem zahraničí Gustavem Kálnokym.

Odkazy

Literatura

• DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarn) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhätlnisse und Biographien.; Vídeň, 2017; s. 698–699 ISBN 978-3-205-20493-0
• KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012, 131 s. ISBN 978-80-86781-18-1

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikolaus Wrede na Wikimedia Commons
• Rodokmen rodu Wrede dostupné online

Reference