Nikolskoje (Kamčatský kraj)

Nikolskoje Никольское
Pohled na vesnici
Poloha
Souřadnice	55°12′50″ s. š., 165°59′50″ v. d.
Nadmořská výška	14[1]  m n. m.
Časové pásmo	UTC+12[2]
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Dálněvýchodní
Kraj	Kamčatský
Rajón	Aleutský
Kamčatský kraj na mapě Ruska
Nikolskoje
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	4,04 km²
Počet obyvatel	624 (2023 ▼)
Hustota zalidnění	154,5 obyv./km²
Správa
Starosta	Světlana Vasiljevna Arnatskaja
Vznik	1826
Oficiální web	aleut-admin.ru
Telefonní předvolba	(+7)41547
PSČ	684500
Označení vozidel	41, 82
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikolskoje (rusky Нико́льское) je vesnice v Kamčatském kraji Dálněvýchodního federálního okruhu Ruské federace. Obec, která je správním střediskem a zároveň jediným obydleným sídlem v Aleutském okrese, leží na Beringově ostrově, náležejícímu ke Komandorským ostrovům. V roce 2023 v Nikolskoje žilo 624 obyvatel.

Osada byla založena v roce 1826 aleutskými osadníky z ostrova Attu, kteří později podlehli invazi ruských obchodníků s kožešinami. Původní Aleuťané v osadě se zabývali především lovem velryb, později byli najímáni ruskými obchodníky pro lov mořských vyder a tuleňů. V roce 1827 v osadě žilo 110 lidí.^[3]

V 70. a 80. letech 19. století si americká společnost Hutchinson, Cool & Co. pronajímala v osadě většinu skladů a skladovala zde kožešiny.^[3]

V roce 1923 byla v osadě ustanovena sovětská vláda. 10. ledna 1932 byl na základě výnosu Všeruského ústředního výkonného výboru ustanoven Aleutský okres a Nikolskoje se stal jeho administrativním střediskem.^[4]

V 60. letech 20. století byli obyvatelé ostatních osad na Beringově ostrově (například Severnoje, Sarannoje) sestěhovány do Nikolskoje. Od začátku 21. století je osada Nikolskoje jediné osídlené místo na Beringově ostrově.

V roce 2016 byl v Nikolskoje slavnostně otevřen první hotel a u něho odhalen bronzový pomník objevitele Vita Beringa v životní velikosti.^[5]

Populaci v současné době tvoří jak Rusové, tak Aleuti.

Počet obyvatel osady soustavně klesá. V roce 1989 v osadě žilo 1 356 obyvatel^[6], v roce 2002 jich bylo již jen 808, v roce 2020 jich tam žilo jen 676 a předpokládá se další pokles v následujících letech.

Nikolskoje je jedinou osadou v Rusku, kde je kompaktní aleutské osídlení. V osadě žijí poslední mluvčí meďnovského a beringovského dialektu aleutského jazyka (pro každého méně než 10 lidí).^[7]

Mezi hlavní zdroje obživy patří rybolov (zejména získávání kaviáru), sběr hub a státní služby. Přestože je zdejší příroda bohatá na zdroje, místní obyvatelé jsou v možnosti lovu a sběru silně omezováni, protože celá oblast je vyhlášena přírodní rezervací.^[8] Tato restrikce neumožňuje lovit například vodní savce.^[8]

V obci je střední škola, mateřská škola a nemocnice.

Osada je napájena elektřinou z místní dieselové elektrárny, od roku 2013 ji také zásobují větrné elektrárny o celkové kapacitě 550 kW.^[9]

Osada Nikolskoje je obsluhována z regionálního Letiště Nikolskoje, které se nachází 4 km od vesnice. Z letiště jsou pravidelné letecké linky do Petropavlovsku Kamčatského a Usť Kamčatsku.

Nákladní a osobní námořní doprava do přístavu Petropavlovsk-Kamčatskij, který je vzdálen 775 km, probíhá celoročně. Na jaře 2024 byla zahájen výstavba a rekonstrukce nákladních a osobních kotvišť v přístavišti, která měla být dokončena do konce roku 2024^[10], ale z důvodu potíží při výstavbě se stavba protáhne do roku 2025.^[11]

11. června 1965 bylo v obci založeno Aleutské muzeum místní historie.^[12]

Roku 1799 byl v osadě Rusko-americkou společností postaven první kostel, zasvěcený Svatému Mikulášovi a Ivanovi Kulchitsky, prvnímu pravoslavnému biskupovi působícímu ve východní Sibiři. Další byl otevřen v 90. letech 19. století; po Říjnové revoluci byl uzavřen a následovně sloužil jako místní klub a poté jako ubytovna. Vyhořel roku 1983.^[13]

17. září 2010 osadu navštívil patriarcha moskevský a veškeré Rusi Kirill a posvětil základ budoucího kostela. V létě 2012 byl dostavěn kostel sv. Mikuláše Zázračného.^[14] Jedná se o jediný kostel na ostrově a nejvýchodnější ruský kostel.^[13]

• 
  Hlavní ulice
• 
  Nikolskoje, pohled od severu
• 

  (c) Martin Ehrensvärd, CC BY-SA 2.0
  Nikolskoje (2015)
• 
  Leninova socha v Nikolskoje
• 
  Škola a guvernérův dům (1897)
• 
  Letiště v Nikolskoje (2007)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikolskoje na Wikimedia Commons