Nikos Armutidis
Nikos Armutidis | |
---|---|
Narození | 14. března 1953 (70 let) Brno Československo |
Povolání | sochař a malíř |
Manžel(ka) | Irena Armutidisová |
Děti | Irena Armutidisová |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nikos Armutidis (* 14. března 1953 Brno) je moravský sochař a malíř řeckého etnického původu.[1] Žije a tvoří ve Veverských Knínicích nedaleko od Brna. Jeho manželkou je fotografka Irena Armutidisová. Dcera Irena Armutidisová ml. je rovněž sochařka.
Život a dílo
V letech 1970–1974 studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně, pak v letech 1974–1980 na Akademii výtvarných umění v Praze.
V roce 1997 v mikulovském pravoslavném chrámu svatého Mikuláše zrestauroval původní malby Joži Uprky a vytvořil zde i malby vlastní.[2] Především z bronzu vytvořil mnoho plastik a pamětních desek známých osobností, mytologických bytostí i zvířat. V ateliéru spolupracuje s dcerou Irenou Armutidisovou. V roce 2017 byla v Brně v aule Mendelovy univerzity odhalena dvoumetrová bronzová socha Gregora Mendela.[3]
Vystavená díla
Brno
- 1994 – plastika Mnémosyné, v Gettyho knihovně Semináře dějin umění FF MU
- 1998 – Anna Ticho, pamětní deska
- 2000 – Vlasta Fialová plastika na náhrobku Vlasty Fialové na Ústředním hřbitově v Brně
- 2002 – reliéf Pocta K. E. Englišovi, Rektorát MU Brno
- 2003 – busta Františka Jílka, Besední dům
- 2003 – busta Iva Váni Psoty, Janáčkovo divadlo
- 2003 – rabi Richard Feder, pamětní deska, židovském hřbitově v Brně
- 2006 – Boženka Šebetovská, pamětní deska, Brno
Mikulov
- 1993 – plastika nymfy
- 1997 – výzdoba interiéru pravoslavného chrámu sv. Mikuláše
- 1999 – busta Alfonse Muchy a pamětní deska, v České spořitelně
- 2002 – pamětní deska Josepha von Sonnenfelse, v Piaristické koleji
- 2006 – busta kardinála Františka Dietrichsteina, na zámku
- 2006 – završení městské barokní studny a figurální plastika Bakcha
Ostatní umístění
- 1992 – Jan Werich, busta, Kampa, Praha
- 1995 – Pocta Nikosu Kazantzakisovi busta, Heráklion na Krétě v Řecku
- 2002 – Franz Kafka, busta, Hotel Merkur, Praha – Poříčí
- 2003 – Johann Josef Loschmidt , pamětní deska, Ostrov u Karlových Varů
- 2007 – Nikos Kazanzakis, busta, Řecké velvyslanectví, Praha
- 2010 – Socha padlým koním, Kovalovice Stará pozořická pošta[4]
- 2018 – Vladimír Menšík, busta, Ivančice, Komenského náměstí, budova základní školy nesoucí jeho jméno (odhalena 12. října 2018)
Galerie
Mnémosyné, 1994
- (c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0
Pomník židovské obce v Kyjově, 2002
Busta Nikose Kazantzakise, Heráklion na ostrově Kréta v Řecku
Bezejmenná plastika u krematoria v Klatovech, 1985, železobeton
Detail klatovské plastiky
Busta kardinála Františka z Ditrichštejna v Mikulově
Odkazy
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.lyceumrekyn.cz [online]. [cit. 2013-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-21.
- ↑ Archivovaná kopie. www.mikulov.cz [online]. [cit. 2013-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-21.
- ↑ https://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=337583&TypeID=2[nedostupný zdroj]
- ↑ VACULOVÁ, Helena. Bronzová socha připomene tisíce padlých koní. iDNES.cz [online]. 2010-07-28 [cit. 2017-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-26.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikos Armutidis na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Nikos Armutidis
- Osobní stránky
- Před půlnocí – Rozhovor o tvorbě a osobním životě na ČT24
- Portrét v cyklu Ateliéry v Brněnské televizi Archivováno 26. 2. 2017 na Wayback Machine.
- (řecky) Rozhovor pro časopis Boreás
- Nikos Armutidis v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0
Pomník ve tvaru Davidovy hvězdy připomínající kyjovskou židovskou obec. Podle návrhu brněnského architekta Jana Klenovského vytvořil sochař Nikos Armutidis v roce 2002. Je umístěn za kulturním domem, kde do roku 1962 poblíž stávala synagoga. Text: Na paměť židovské obce v Kyjově, existující od 15. století a vyvrácené v letech 1939–1945.
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 4.0
Plastika Nikose Armutidise u krematoria v Klatovech.
Autor: cs:Nikos Armutidis, foto George Groutas from Idalion, Cyprus, Licence: CC BY 2.0
Nikos Kazantzakis Statue in Heraklion
Autor: Dominik Matus, Licence: CC BY-SA 4.0
Gettyho knihovna, jedna ze studoven Semináře dějin umění Masarykovy univerzity. Uprostřed stolu plastika Mnémosyné od Nikose Armutidise z roku 1994.
Autor: GeXeS, Licence: CC BY-SA 4.0
Busta zobrazující kardinála Františka Dietrichsteina; horní nádvoří zámku v Mikulově.
Autor: Fry72, Karel Frydrýšek, Licence: CC BY-SA 4.0
Busta Jana Wericha, u vily Jana Wericha, autor Nikos Armutidis, Malá Strana, Praha
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 4.0
Plastika Nikose Armutidise u krematoria v Klatovech.