Nikotin
| Nikotin | |
|---|---|
 Strukturní vzorec nikotinu | |
| Obecné | |
| Systematický název | 3-[(2S)-1-methylpyrrolidin-2-yl]pyridin |
| Triviální název | Nikotin |
| Sumární vzorec | C10H14N2 |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 54-11-5 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 162,26 g/mol |
| Teplota tání | −79 °C |
| Teplota varu | 247 °C |
| Hustota | 1,01 g/cm³ |
| Bezpečnost | |
| [1] Nebezpečí[1] | |
| H-věty | H310 H301 H411 |
| R-věty | R25 R27 R51/53 |
| S-věty | (S1/2) S36/37 S45 S61 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nikotin je rostlinný pyridinový alkaloid obsažený v tabáku. Nikotin je prudký jed, který má v malém množství stimulační a uvolňující účinky. Užívá se zpravidla formou kouření, žvýkání či šňupání tabáku, nověji je používán jako součást náplní elektronických cigaret. Jedná se o základní návykovou látku obsaženou v tabáku; váže se na tzv. nikotinové acetylcholinové receptory (nAChR) v nervové soustavě, vyvolává stav relaxace a stimuluje myšlení a pozornost. Ve stejnou chvíli však také nepřirozeně stimuluje srdeční činnost a především vyvolává extrémně silnou závislost (považuje se za jednu z nejnávykovějších látek vůbec).[2]
Název „nikotin“ byl odvozen z odborného názvu pro rostlinu tabák (Nicotiana tabacum), který je odvozen od jména diplomata Jeana Nicota, který zavedl užívání tabáku ve Francii.
Chemický popis
Nikotin získal v surovém stavu v roce 1809 M. Vauquelin[3] a v čistém stavu v roce 1828 W. Posselt a L Reimann.[4] Sumární vzorec byl zjištěn v roce 1847. První syntézu nikotinu popsal A. Picket a P. Crėpieux[5] v roce 1885.
Jedná se o bezbarvou kapalinu.[2] Čerstvý je bez zápachu. V tabákových listech je vázán na kyselinu jablečnou a citrónovou.
Užívání
Nikotin je jednou z nejrozšířenějších návykových látek; udává se, že v např. v 60. letech v USA užívala (ve formě cigaret) nikotin více než 50 % všech mužů. Žádná země, do níž se kouření tabáku jednou zavleklo, se této drogy dosud nezbavila. Jedna cigareta obsahuje asi 8–10 miligramů nikotinu, většina z tohoto množství se však do těla nedostane a shoří (do těla se tak dostane asi 1 mg nikotinu).[2] Jedna dávka šňupacího tabáku představuje asi 4,5–6,5 mg, většina z tohoto množství se při šňupání postupně vstřebá do těla. Mezi další méně známé formy dostávání nikotinu do těla patří také žvýkací tabák tzv. snus, případně moderní ekvivalent žvýkacího tabáku – nikopody. Další možností je kouření tabáku plněného do dýmek.[2] Stinnou stránkou užívání nikotinu prostřednictvím kouření je především skutečnost, že cigaretový kouř obsahuje – vyjma nikotinu – více než 4000 dalších chemických látek, z nichž je mnoho jedovatých či dokonce rakovinotvorných[2] (více v článku karcinogenní složky cigaretového kouře).
Účinky
Při kouření se nikotin uvolňuje do kouře. Vstřebává se např. skrz sliznici v ústech, nose či skrz stěnu plicních sklípků.[2] V těle putuje krví a v mozku se váže na nikotinové acetylcholinové receptory a dráždí je.[2] Vyvolává stav relaxace a stimuluje myšlení a pozornost. Dále však svými efekty vyvolává extrémně silnou závislost (považuje se za jednu z nejnávykovějších látek vůbec).[2]
Váže se i na tyto receptory ve vegetativním nervovém systému, který řídí vnitřní orgány. Zde vyvolává zvýšenou aktivitu trávicího traktu: vzestup produkce slin a trávicích šťáv a vzestup aktivity hladké svaloviny. V první fázi působí nikotin stimulačně a pak přechází do fáze mírného útlumu. Nikotin dále zvyšuje krevní tlak, zrychluje činnost srdce, stahuje cévy, zvyšuje obsah mastných kyselin v krvi, blokuje syntézu estrogenu, stoupá produkce potu a může dojít ke stažení zornic.
Závislost
Nikotin je vysoce návyková psychoaktivní látka (farmakologický a behaviorální proces determinující vznik závislosti je u tabáku podobný jako u heroinu a kokainu[6]). Závislost na nikotinu je stav, který nutí člověka kouřit i přes částečné znalosti zdravotních následků a úsilí přestat, nejde o nedostatek vůle nebo o poruchu osobnosti, ale o progresivní, chronické a recidivující onemocnění (diagnóza F 17). Při dlouhodobém užívání vzniká na nikotin i fyzická závislost.
Při odvykání od abúzu nikotinu trpí jedinec úzkostí, depresemi, nespavostí, podrážděním, zhoršenou soustředěností, pocením a bolestmi hlavy, třesem a dalšími příznaky.[2] Při odvykání kouření tabáku lze přechodně používat nikotin ve formě náplastí, inhalace či žvýkaček nebo také kouřením elektronických cigaret. Doporučuje se využít služeb odvykacích poraden.[2]
Rizika
Nejvážnější zdravotní rizika nejsou spojena s nikotinem, nýbrž s ostatními látkami, které tabák či cigaretový kouř obsahují. Z nejvážnějších jsou to recidivující záněty horních cest dýchacích a zhoubné nádory, především rakovina plic. Následky dlouhodobého užívání tabáku se projevují v podstatě v celém těle.
Předávkování nikotinem je nepravděpodobné. Smrtelná dávka čistého nikotinu pro člověka není věrohodně stanovena, údaje ve starších zdrojích hovořící o několika desítkách miligramů nikotinu jsou pravděpodobně chybné (příliš nízké); v extrémním případě totiž přežil člověk požití 4 gramů čistého nikotinu a experimentální požití několika stovek miligramů nikotinu vyvolalo nikotinovou intoxikaci, ale nikoliv smrt.[7] Vážná intoxikace nikotinem se projevuje křečemi, ochrnutím centrální nervové soustavy a bez léčení nastává smrt pro obrnu dýchacího centra a následného udušení.
Další využití
Bylo provedeno několik studií, které zkoumaly pozitivní vliv kouření na ulcerózní kolitidu a také na neurologické a nervosvalové projevy Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.[8] Majoritní význam nikotinu však při léčbě těchto nemocí nenalezl. Nikotin je v medicíně používán především jako léčba pro závislé na nikotinu (podávání nikotinu formou náplastí, sprejů, žvýkaček a podobně). Doporučuje se však konzultovat užívání těchto typů odvykání s lékařem specialistou.[2]
V dřívější době se nikotin hojně používal jako insekticid na potírání např. mšic, třásněnek a roztočů. I dnes je nikotin (přesněji nikotinsulfát) v některých zemích používán, ač už spíše v malém měřítku.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Nicotine. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k BIGELOW, Barbara C.; EDGAR, Kathleen J. The UXL Encyclopedia of Drugs & Addictive Substances. [s.l.]: Thomson-Gale, 2006. Dostupné online. ISBN 1-4144-0444-1.
- ↑ Vauquelin M.: Ann. chim. 71, 139, 1809
- ↑ Posselt W. a Reimann L.: Geigers Mag. Pharmac. 24, 138, 1828
- ↑ Ber. 28, 1828 (1885)
- ↑ Nicotine Dependence. ucsfhealth.org [online]. [cit. 2022-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mayer B. How much nicotine kills a human? Tracing back the generally accepted lethal dose to dubious self-experiments in the nineteenth century. Arch. Toxicol.. October 2013. DOI 10.1007/s00204-013-1127-0. PMID 24091634. (anglicky)
- ↑ STRUNECKÁ, Anna; PATOČKA, Jiří. Doba jedová a covidová. Petrovice: ProfiSales, 2021. ISBN 978-80-87494-38-7. S. 53-56.
- ↑ Some Pesticides Permitted in Organic Gardening. www.coopext.colostate.edu [online]. [cit. 2013-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-20.
Externí odkazy
Slovníkové heslo nikotin ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu nikotin na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Nikotin v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Související články
- Niacin – vitamin B3 (PP), nikotinová kyselina + nikotinamid
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for environmentally hazardous substances
Star of life, blue version. Represents the Rod of Asclepius, with a snake around it, on a 6-branch star shaped as the cross of 3 thick 3:1 rectangles.
Design:
The logo is basically unicolor, most often a slate or medium blue, but this design uses a slightly lighter shade of blue for the outer outline of the cross, and the outlines of the rod and of the snake. The background is transparent (but the star includes a small inner plain white outline). This makes this image usable and visible on any background, including blue. The light shade of color for the outlines makes the form more visible at smaller resolutions, so that the image can easily be used as an icon.
This SVG file was manually created to specify alignments, to use only integers at the core 192x192 size, to get smooth curves on connection points (without any angle), to make a perfect logo centered in a exact square, to use a more precise geometry for the star and to use slate blue color with slightly lighter outlines on the cross, the rod and snake.
Finally, the SVG file is clean and contains no unnecessary XML elements or attributes, CSS styles or transforms that are usually added silently by common SVG editors (like Sodipodi or Inkscape) and that just pollute the final document, so it just needs the core SVG elements for the rendering. This is why its file size is so small.Autor: No machine-readable author provided. RegBarc assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY 2.5
Structure of nicotine
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for toxic substances
Autor: Challiyil Eswaramangalath Vipin from Chalakudy, India, Licence: CC BY-SA 2.0
its hard keeping this one on one hand and the camera on the other. :)