Nina Čampulková
| Nina Čampulková | |
|---|---|
| Rodné jméno | Nina Kovářová |
| Narození | 10. října 1945 (78 let) Praha  Československo |
| Povolání | herečka, loutkářka, režisérka a malířka |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Nina Čampulková, rozená Kovářová (* 10. října 1945 Praha) je kladenská výtvarnice, ilustrátorka, režisérka a scenáristka animovaných filmů. Narodila se jako jediná dcera akademického malíře a grafika Vladimíra Kováře, který byl žákem Maxe Švabinského a Vratislava Nechleby. Její matka Marie, rozená Čechurová, profesorka českého jazyka, později novinářka Československé tiskové kanceláře, záhy ovdověla a o své malé děti, pětiletou Ninu a tříletého Ivana, se musela sama postarat.
Život
Mladá Nina byla přijata na Střední umělecko-průmyslovou školu na obor Výstavnictví a aranžérství. Ninina matka v té době získala práci v tehdejší NDR a své děti si vzala s sebou. Nina v Německu pobyla jeden rok. Studovala zde housle, ruštinu a němčinu, navštěvovala výtvarné kurzy. Po návratu konečně nastoupila ke studiu SUPŠ na dnešním Olšanském náměstí. Po dokončení studia získala Nina umístěnku do Tábora jako aranžérka výkladních skříní a měla v úmyslu se dostat na UMPRUM obor Koberce a gobelíny. Okolnosti ji však přivedly ke studiu filmové a televizní grafiky u profesora Adolfa Hoffmeistera a jeho asistenta Miloslava Jágra.
Ve čtvrtém ročníku se jí narodila dcera Terezie a s manželem se přestěhovali na Kladno. Oporou jí zde byly kladenské rodačky a světové malířky sestry Válovy. V pátém ročníku se jí narodil syn Filip. Mezi lety 1979-89 pracovala pro Krátký film Praha, kde působila jako výtvarnice, scenáristka i režisérka a kde vznikaly její filmy jako Auccasin a Nicoletta, Páv není jediný, Kolik je na světě věcí, O rybáři, který nikdy nic nechytil, Dům u pěti set básníků. Syn Filip záhy emigroval do Německa. K tomu ještě po roce 1989 zanikl Krátký film.
Zdravotní stav (2015) ji brání v tvorbě. Většinu času věnuje péči o svou domácnost a čtyřnohé přátele. Její zatím poslední práce je ilustrace k písni Panna vejpůl pro obec Sedlec, vystavená na náměstí.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“