Nina Jirsíková

Nina Jirsíková
Nina Jirsíková v novém černošském tanci ve „Světě za mřížemi“ v Osvobozeném divadle v Praze
Nina Jirsíková v novém černošském tanci ve „Světě za mřížemi“ v Osvobozeném divadle v Praze
Rodné jménoAnna Jirsíková
Narození6. února 1910
Smíchov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. listopadu 1978 (ve věku 68 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánítanečnice, choreografka a výtvarnice
Ocenění Za vynikající práci (1958)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nina Jirsíková, rodným jménem Anna Jirsíková [1], provdaná Anna Gurská [2], (6. února 1910, Smíchov[3] – 23. listopadu 1978, Praha) byla česká tanečnice, choreografka, kostýmní výtvarnice, libretistka, kreslířka a pedagožka.

Život

Rodina

Narodila se v učitelské rodině Bohumila Jirsíka a Karly (roz. Škroupové), jako Anna Jirsíková.[3] Později přijala umělecké jméno Nina [4]. Měla starší sestru Lídu a mladšího bratra Bohumila. Kolem roku 1917 se rodina přestěhovala z Prahy na Šumavu, kde se stal její otec ředitelem reálného gymnázia v Sušici. Po smrti otce v roce 1920 se rodina vrátila zpět do Prahy. Nina začala stejně jako její sestra dříve studovat na gymnáziu Minerva.

Dne 12. února 1927 se Nina Jirsíková provdala, jejím manželem se stal Ali Risa Magometov-Gurskij (1895–???), ruský emigrant, divadelní tajemník, žijící v Praze [5]. Manželství bylo později v roce 1930 rozvedeno. Od sňatku se úředně jmenovala Anna Gurská, někdy používala jméno Jirsíková-Gurská. V umělecké sféře a v civilním životě byla však známá jako Nina Jirsíková. [6]

Divadelní začátky a angažmá

První kontakty s divadelním prostředím získala díky matce, která ji začala posílat na hodiny dramatického umění k herečce Běle Horské. [7]Byla žačkou baletní mistryně Jelizavety Nikolské. První angažmá nastoupila jako tanečnice v roce 1926 v pražském divadle Varieté. V roce 1928 se stala sólistkou v divadle Rokoko, v roce 1929 nastoupila v kabaretu Lucerna v souboru Šesti děvčátek z Lucerny Joe Jenčíka. S Jenčíkem odešla v roce 1930 do Osvobozeného divadla, kde byla sólistkou v tanečním souboru Jenčíkových girls.[8] V roce 1935 přešla do Déčka E. F. Buriana, kde byla sólovou tanečnicí a od roku 1936 i choreografkou, kostýmní výtvarnicí a vedoucí pohybové výchovy. Od roku 1940 působila jako pedagog v tanečním studiu a herecké škole E. F. Buriana, otevřené při D40 a D41[9]. Většina her Déčka využívala kostýmy navržené Jirsíkovou. Spolupracovala také s Pražským dětským divadlem Míly Mellanové pro které připravovala choreografii a scénu, zvláště v letech 1936–1939[10].

Válečná léta, zatčení

Dne 12. března 1941 byla spolu s E. F. Burianem a Zbyňkem Přecechtělem zatčena přímo v divadle D41.[11] Záminkou bylo libreto Pohádky o tanci, které mělo být dle nacistů protiněmecky zaměřeno.[12][13] Divadlo bylo následně uzavřeno. Do konce roku byla Jirsíková vězněna v Bartolomějské ulici, v prosinci 1941 byla deportována do koncentračního tábora Ravensbrück, kde strávila zbytek války jako heftlink č. 8681.[14] I v táboře vyvíjela uměleckou činnost, mimo jiné k 1. máji 1944 nastudovala Máchův Máj se čtyřiadvacetičlenným voicebandem.[15] V táboře organizovala recitaci moderní české poezie (V. Nezval, Fr. Halas, aj .) a zpěv písní např. J. Ježka. V táboře sestavila a na Silvestra 1944 uvedla také satirickou veselohru Pavlač zpívá 1920–1930 [16].

Činnost po válce

Po osvobození pracovala jako choreografka v opeře Divadla 5. května. Po připojení Divadla 5. května k Národnímu divadlu se stala choreografkou Národního divadla, kde působila až do roku 1950, kdy odešla z důvodu nemoci. V roce 1955 ještě krátce nastoupila do divadla E. F. Buriana jako choreografka, avšak v roce 1959 odešla do invalidního důchodu.

Dílo, výběr

Ocenění

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. ↑ Blanka Jedličková: Ženy na rozcestí (Divadlo a ženy okolo něj 1939–1945), Academia, Praha, 2016, str. 154, ISBN 978-80-200-2636-1 (s odvoláním na rodný a křestní list, uložené v Národním archivu, fond Policejní ředitelství Praha II – všeobecná spisovna – 1941–1950, kart. 2670, sign. G 1227/2 Gurská Anna)
  2. ↑ Blanka Jedličková: Ženy na rozcestí (Divadlo a ženy okolo něj 1939–1945), Academia, Praha, 2016, str. 157, ISBN 978-80-200-2636-1
  3. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Václava na Smíchově
  4. ↑ Blanka Jedličková: Ženy na rozcestí (Divadlo a ženy okolo něj 1939–1945), Academia, Praha, 2016, str. 154,157, ISBN 978-80-200-2636-1
  5. ↑ Blanka Jedličková: Ženy na rozcestí (Divadlo a ženy okolo něj 1939–1945), Academia, Praha, 2016, str. 157–8, ISBN 978-80-200-2636-1 (s odvoláním na opis oddacího listu, uložený v Národním archivu, fond Policejní ředitelství Praha II – všeobecná spisovna – 1941–1950, kart. 2670, sign. G 1227/2 Gurská Anna)
  6. ↑ Poznámka: Některé zdroje, např. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 202 a Nina Jirsíková v databázi Archivu Národního divadla uvádějí u Jirsíkové "vlastní jméno Anna Gurská", avšak bez zdůvodnění, že bylo získáno sňatkem; totéž i on-line badatelna Památníku národního písemnictví viz http://www.badatelna.eu/fond/3000/uvod/ Archivováno 4. 3. 2018 na Wayback Machine.
  7. ↑ ŠALOUNOVÁ, Kateřina. Nezapomenutá Nina Jirsíková. Opera Plus [online]. 6.2.2020 [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 
  8. ↑ Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 208
  9. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 525
  10. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 424
  11. ↑ František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 49, 142, 254
  12. ↑ Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 101, ISBN 80-86182-51-7
  13. ↑ František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 254
  14. ↑ František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 256
  15. ↑ Nina Jirsíková: Pohádka o tanci, In: František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 254–7
  16. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 564
  17. ↑ Jaroslav Kladiva: E. F. Burian, Jazzová sekce, Praha, 1982, str. 328
  18. ↑ Medaile za vynikající práci pro Ninu Jirsíkovou. www.esbirky.cz [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Nina Jirsíková (1910-1978).jpg
Nina Jirsíková (1910-1978), česká tanečnice, choreografka, kostýmní výtvarnice, libretistka, kreslířka a pedagožka.
Za vynikající práci - stužka.jpg
Autor: Kopal.jiri, Licence: CC BY-SA 4.0
Za vynikající práci - stužka