Nina Stojanovićová

Nina Stojanovićová
Нина Стојановић
Stojanovićová na French Open 2018
StátSrbskoSrbsko Srbsko
Datum narození30. července 1996 (27 let)
Místo narozeníBělehrad, Srbsko[1]
BydlištěBělehrad, Srbsko
Výška176 cm[1]
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek907 631USD
Dvouhra
Poměr zápasů225–153
Tituly0 WTA, 9 ITF
Nejvyšší umístění81. místo (2. března 2020)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2020)
French Open1. kolo kvalifikace (2017)
Wimbledon1. kolo (2021)
US Open1. kolo (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů214–101
Tituly2 WTA, 23 ITF
Nejvyšší umístění50. místo (5. února 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2021)
French Open2. kolo (2018)
Wimbledon1. kolo (2017)
US Open2. kolo (2018)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry4. místo (2020)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210521a21. května 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nina Stojanovićová, srbsky: Nina Stojanović/Нина Стојановић (* 30. července 1996 Bělehrad), je srbská profesionální tenistka praktikující útočný styl.[1] Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva deblové turnaj. V rámci okruhu ITF získala do května 2021 devět titulů ve dvouhře a dvacet tři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v březnu 2020 na 81. místě a ve čtyřhře pak v únoru 2018 na 50. místě. V sezóně 2019 se jejím trenérem stal Andoni Vivanco. V letech 2016–2018 tuto roli plnil Veljko Radojičić.[1]

V sbrském fedcupovém týmu debutovala v roce 2014 čtvrtfinálem druhé světové skupiny proti Kanadě, v němž za rozhodnutého stavu vyhrála s Jovanou Jakšićovou čtyřhru nad párem Gabriela Dabrowská a Sharon Fichmanová. Kanaďanky zvítězily 3:1 na zápasy. Do roku 2018 v soutěži nastoupila k devíti mezistátním utkáním s bilancí 1–4 ve dvouhře a 4–3 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v říjnu 2010, když na turnaj v srbském Pirotu s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla Makedonce Lině Gjorcheské.[2] Premiérový singlový titul na této úrovni tenisu vybojovala během května 2014 v Šarm aš-Šajchu na události s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále přehrála Britku Katie Boulterovou.[2]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na říjnovém Tianjin Open 2016 v čínském Tchien-ťinu. Po zvládnuté kvalifikaci podlehla v úvodním kole dvouhry polské tenistce Magdě Linetteové ve dvou setech. Na druhé akci túry WTA, lednovém Shenzhen Open 2017, se probojovala přes maďarskou nasazenou pětku Tímeu Babosovou a Tunisanku Ons Džabúrovou do prvního čtvrtfinále. V něm nestačila na pozdější vítězku Kateřinu Siniakovou. S krajankou Aleksandrou Krunićovou postoupily do semifinále čtyřhry Hungarian Ladies Open 2017, kde je zdolala čtvrtá nasazená dvojice Sie Šu-wej a Oxana Kalašnikovová.[1]

Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála na rabatském Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem 2017, když ve finále čtyřhry s Belgičankou Marynou Zanevskou odešly poraženy od maďarsko-českého páru Tímea Babosová a Andrea Hlaváčková až v supertiebreaku.[4] Podruhé se do boje o titul podívala po boku Švýcarky Viktorije Golubicové ve čtyřhře Ladies Championship Gstaad 2017, aby nenašly recept na první nasazenou nizozemsko-švédskou dvojici Kiki Bertensová a Johanna Larssonová.[5][6][2]

V kvalifikaci nejvyšší grandslamové kategorie se poprvé objevila na US Open 2016, kde ji na úvod přehrála Belgičanka Ysaline Bonaventureová. Šňůra proher v prvních kvalifikačních kolech pokračovala na všech čtyřech grandslamech roku 2017. Debut v hlavní soutěži majoru pak zaznamenala v ženském deblu French Open 2017, když do turnaje nastoupila se Švýcarkou Xenií Knollovou. V prvním zápase je vyřadil pár Irina-Camelia Beguová a Čeng Saj-saj.[1][2]

Zápasy o olympijské medaile

Smíšená čtyřhra: 1

Stavrokmísto konánípovrchspoluhráčsoupeřivýsledek
4. místo2020Tokio, JaponskotvrdýSrbsko Novak DjokovićAustrálie Ashleigh Bartyová
Austrálie John Peers
bez boje

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (2–4 Č)

Čtyřhra: 6 (2–4)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.5. května 2017Rabat, MarokoantukaBelgie Maryna ZanevskáMaďarsko Tímea Babosová
Česko Andrea Hlaváčková
6–2, 3–6, [5–10]
Finalistka2.23. července 2017Gstaad, ŠvýcarskoantukaŠvýcarsko Viktorija GolubicováNizozemsko Kiki Bertensová
Švédsko Johanna Larssonová
6–7(4–7), 6–4, [7–10]
Finalistka3.říjen 2017Tchien-ťin, ČínatvrdýSlovinsko Dalila JakupovićováRumunsko Irina-Camelia Beguová
Itálie Sara Erraniová
4–6, 3–6
Vítězka1.červenec 2019Jürmala, LotyšskoantukaKanada Sharon FichmanováLotyšsko Jeļena Ostapenková
Kazachstán Galina Voskobojevová
2–6, 7–6(7–1), [10–6]
Vítězka2.21. května 2021Bělehrad, SrbskoantukaSrbsko Aleksandra KrunićováBelgie Greet Minnenová
Belgie Alison Van Uytvancková
6–0, 6–2
Finalistka4.18. července 2021Praha, ČeskotvrdýSlovensko Viktória KužmováČesko Marie Bouzková
Česko Lucie Hradecká
6–7(3–7), 4–6

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra: 17 (9–8)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.4. května 2014Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýSpojené království Katie Boulterová3–6, 6–4, 6–3
Finalistka1.18. května 2014Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýRusko Polina Lejkinová2–6, 6–2, 2–6
Finalistka2.23. listopadu 2014Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýSrbsko Vojislava Lukićová6–7(5–7), 7–6(7–3), 3–6
Vítězka2.30. listopadu 2014Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýRusko Anastasija Pribylovová7–6(11–9), 6–3
Vítězka3.20. prosince 2014Nová Bombaj, IndietvrdýRusko Natela Dzalamidzeová3–6, 6–1, 6–4
Finalistka3.21. února 2015Cuernavaca, MexikotvrdýMexiko Marcela Zacaríasová3–6, 2–6
Finalistka4.6. září 2015Antalya, TureckotvrdýFrancie Lou Brouleauová1–6, 1–6
Finalistka5.20. února 2016Nové Dillí, IndietvrdýUzbekistán Sabina Šaripovová6–3, 2–6, 4–6
Finalistka6.9. dubna 2016Karši, UzbekistántvrdýSlovensko Rebecca Šramková1–6, 3–6
Finalistka7.29. května 2016Tchien-ťin, ČLRtvrdýBělorusko Aryna Sabalenková7–5, 3–6, 1–6
Vítězka4.19. června 2016Braunschweig, NěmeckoantukaGruzie Jekatěrine Gorgodzeová6–4, 6–3
Vítězka5.30. října 2016Liou-čou, ČLRtvrdýJižní Korea Jang Su-jeong6–3, 6–4
Vítězka6.květen 2018Pao-tchou, Čína[7]antuka (h)Čína Sü Š'-lin6–0, 6–4
Finalistka8.říjen 2018Istanbul, Tureckotvrdý (h)Rumunsko Raluca Șerbanová2–6, 5–7
Vítězka7.červenec 2019Versmold, Německo[8]antukaNěmecko Katharina Hobgarská6–0, 7–5
Vítězka8.září 2019Čchang-ša, Čína[9]antukaBulharsko Alexandrina Najdenovová6–1, 6–1
Vítězka9.říjen 2019Poitiers, Francie[10]tcrdý (h)Rusko Ljudmila Samsonovová6–2, 7–6(7–2)

Čtyřhra (23 titulů)

č.datumturnajpovrchspoluhráčkaporažené finalistkyvýsledek
1.15. března 2014Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýČerná Hora Ana VeselinovićováBosna a Hercegovina Dea Herdželašová
Indie Nataša Palhová
6–0, 4–6, [10–6]
2.3. května 2014Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýSpojené království Katie BoulterováČína Tung Siao-žung
Rakousko Pia Königová
6–4, 6–2
3.11. května 2014Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýSpojené království Katie BoulterováKazachstán Jekatěrina Kljuevová
Rusko Sofja Smaginová
6–2, 6–3
4.17. května 2014Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýŠvýcarsko Lisa SabinováSpojené království Lucy Brownová
Rusko Polina Lejkinová
6–3, 4–6, [10–3]
5.12. září 2014Vrnjačka Banja, SrbskoantukaBosna a Hercegovina Dea HerdželašováRusko Darja Lodikovová
Ukrajina Kateryna Sljusarová
6–3, 6–0
6.31. října 2014Oslo, Norskotvrdý (h)USA Alexa GuarachiováUkrajina Maryna Kolbová
Ukrajina Nadija Kolbová
6–4, 7–6(9–7)
7.22. listopadu 2014Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýRusko Anna MorginováRusko Alina Michijevová
Česko Martina Přádová
5–7, 6–1, [10–3]
8.19. prosince 2014Nová Bombaj, IndietvrdýŘecko Despina PapamichailováJaponsko Miyabi Inoueová
Japonsko Miki Mijamurová
7–6(7–5), 6–2
9.26. prosince 2014Puné, IndietvrdýRusko Anna MorginováGruzie Oxana Kalašnikovová
Ukrajina Anastasija Vasyljevová
7–6(9–7), 6–4
10.5. září 2015Antalya, TureckotvrdýŘecko Despina PapamichailováItálie Cristiana Ferrandová
Švýcarsko Chiara Grimmová
1–6, 6–1, [10–5]
11.2. října 2015Clermont-Ferrand,
Francie
tvrdý (h)Rusko Anastasija KomardinováBelgie Elyne Boeykensová
Nizozemsko Eva Wacannová
6–2, 6–1
12.18. prosince 2015Nová Bombaj, IndietvrdýRusko Anna MorginováRusko Polina Lejkinová
Čína Lu Ťia-ťing
6–3, 7–5
13.27. února 2016Moskva, Ruskotvrdý (h)Rusko Anastasija KomardinováRusko Polina Monovová
Rusko Jana Sizikovová
6–7(5–7), 6–1, [12–10]
14.24. června 2016Ystad, ŠvédskotvrdýŠvédsko Cornelia ListerováBulharsko Dia Jevtimovová
Rakousko Pia Königová
6–4, 6–2
15.19. listopadu 2016Šen-čen, ČLRtvrdýČína Jou Siao-tiČína Chan Sin-jün
Čína Ču Lin
6–4, 7–6(8–6)
16.17. prosince 2016Dubaj,
Spojené arabské emiráty
tvrdýLucembursko Mandy MinellaováČínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
Rusko Valerija Savinychová
6–3, 3–6, [10–4]
17.23. června 2017İzmir, TureckotvrdýBelgie An-Sophie MestachováFinsko Emma Laineová
Japonsko Kotomi Takahatová
6–4, 7–5
18.říjen 2017Su-čou, Čína[11]tvrdýUSA Jacqueline CakováJaponsko Eri Hozumiová
Japonsko Miju Katová
2–6, 7–5, [10–2]
19.listopad 2017Šen-čen, Čína[12]tvrdýUSA Jacqueline CakováJaponsko Šúko Aojamová
Čína Jang Čao-süan
6–4, 6–2
20.červenec 2018Praha, Česko[13]antukaŠvédsko Cornelia ListerováNizozemsko Bibiane Schoofsová
Belgie Kimberley Zimmermannová
6–2, 2–6, [10–8]
21.září 2018Valencie, Španělsko[14]anrtukaRusko Irina ChromačovováŘecko Valentini Grammatikopoulou
Mexiko Renata Zarazúaová
6–1, 6–4
22.listopad 2018Pétange, Lucemburskotvrdý (h)Rusko Anastasija PribylovováPolsko Katarzyna Piterová
Slovensko Chantal Škamlová
2–6, 6–2, [10–8]
23.červenec 2019Staré Splavy, Česko[15]antukaRusko Natela DzalamidzeováJaponsko Kjóka Okamurová
Srbsko Dejana Radanovićová
6–3, 6–3


Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nina Stojanović na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Nina Stojanovićová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20200302a2. března 2020
  2. a b c d e Nina Stojanovićová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20200302a2. března 2020
  3. Nina Stojanovićová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20170930a30. září 2017
  4. ZABLOUDIL, Luboš. Hlaváčková s Babosovou proměnily první společný turnaj v triumf [online]. Tenisportal.cz, 2017-05-05 [cit. 2017-05-09]. Dostupné online. 
  5. Johanna Larssons glädjebesked: Vann Båstadgenrepet i Gstaad [online]. Kväll Posten, 2017-07-23 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online. (švédsky) 
  6. Bertens wins second title of season in Gstaad [online]. WTA Tour, Inc., 2017-07-23 [cit. 2017-07-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. $60,000 Baoutou [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. W60 Versmold [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. W60 Changsha [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. W80 Poitiers [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. $60,000 Suzhou [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. $100,000 Shenzen [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. $80,000 Prague [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. $60,000+H Valencia [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. W60+H Stare Splavy [online]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Stojanovic RG18 (8) (42260261064).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Stojanovic RG18 (8)