Ninchursag

Akkadský pečetní váleček zobrazující bohyni rostlinstva, snad Ninchursgu, sedící na trůnů obklopenou uctívači, cca 2 350 – 2 150 př. n. l.

Ninchursag „paní hory“ je sumerská bohyně země, matka bohů i lidstva a jedno z nejstarších a nejvýznamnějších božstev mezopotámského náboženství. Je manželkou Enkiho či Šulpaeho. Kult Ninchursag zřejmě nahradil starší kult bohyně matky Nammu, jež byla akkadsky zvána Tiamat. Byla známa pod řadou dalších jmen: Damkina, Damgalnuna, Mamma, Dingirmach „Vznešená bohyně“, Ninmach „Vznešená paní“, Aruru a Nintur „Paní porodu“. Akkadsky byla nazývána Belet-ili „královna bohů“. Později byla ztotožňována s bohyněmi jako egyptská Hathor a Eset, řecká Gaia či frýžská Kybelé.[1][2]

Podle jednoho ze sumerských mýtů nechala Ninchursag stvořila rajské zemi Dilmun osm druhů rostlin, které následně snědl bůh Enki. Bohyně se kvůli tomu rozlítila, na Enkiho uvalila smrtelnou kletbu a odešla od bohů. Nakonec jí nalezla liška a Nichursag se vrátila a Enkiho uzdravila. Podle jiného mýtu kde vystupuje pod jménem Ninmach společně s Enkim tvořila lidi z hlíny, v dalším, opět jako Ninmach zahoří láskou ke svému synu Ninurtovi, který je následně obdaří jménem Ninchursag.[3]

Reference

  1. ↑ Ninhursag [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Ninhursag [online]. Ancient History [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Samuel Noah Kramer. Mytologie Sumeru a Akkadu. In: KRAMER, Samuel Noah. Mytologie starověku. Praha: Orbis, 1977. S. 80, 85–89.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Mesopotamian - Cylinder Seal - Walters 42564 - Impression.jpg
The variety of mythological scenes increased dramatically during the Akkadian period. In this seal, a seated vegetation goddess is greeted by three other deities. Stalks of grain sprout from the females, while tree branches grow from the two males, perhaps referring to a specific myth.