Nir David

Nir David
ניר דוד
Tel Amal (dnes Nir David) krátce po svém založení
(c) ארכיון השומר הצעיר יד יערי - Hashomer Hatzair Archives Yad Yaari, CC BY 2.5
Tel Amal (dnes Nir David) krátce po svém založení
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška−108 m n. m.
StátIzraelIzrael Izrael
distriktSeverní
oblastní radaEmek ha-Ma'ajanot
Nir David
Nir David
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel652 (2014[1])
Správa
Vznik1936
Oficiální webwww.nir-david.org.il
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nir David (hebrejsky נִיר דָּוִד, doslova „Davidova louka“, anglicky Nir David, v oficiálním seznamu sídel Nir Dawid Tel Amal[2]) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě Emek ha-Ma'ajanot.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 108 metrů pod mořskou hladinou na úpatí masivu Gilboa v oblasti s intenzivním zemědělstvím v Bejtše'anském údolí, které je součástí Jordánského údolí. Severně od obce směřuje k východu tok Nachal Charod, podél něhož západně odtud Bejtše'anské údolí přechází do Charodského údolí. Vlastní dno těchto údolí je rovinaté, s rozsáhlými plochami umělých vodních nádrží a zemědělských pozemků. Člení ho jen nevelké pahorky, většinou lidského původu coby stopy dávného osídlení jako Tel Šokek a Tel Soka jihovýchodně odtud nebo Tel Zahron a Tel Zehara na sever od vesnice. Přímo skrz vesnici protéká vádí Nachal Amal, podél něhož se rozkládá turisticky využívaný národní park Gan ha-Šloša. Vádí je živeno zdejšími vydatnými prameny, které napájejí také podobné enklávy jižně od vesnice, podél vádí Nachal Kibucim a Nachal Šokek. Vádí Nachal Amal pak směřuje k severozápadu, k lokalitě mostu Kantara. Jihozápadně od vesnice se pak terén prudce zvedá do svahů pohoří Gilboa s horou Har Gefet (318 m n. m.).

Nachází se 22 kilometrů jižně od Galilejského jezera a 10 kilometrů západně od řeky Jordán, cca 3 kilometry západně od města Bejt Še'an, cca 80 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 55 kilometrů jihovýchodně od centra Haify. Nir David obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je ryze židovské.

Nir David je na dopravní síť napojen pomocí lokální silnice číslo 669.

Dějiny

Nir David byl založen v roce 1936.[2] Vznikl 10. prosince 1936[3] jako opevněná osada typu „hradba a věž“ a pojmenován podle Davida Wolffsohna - předsedy Světové sionistické organizace. Původní jméno kibucu ale znělo Tel Amal (תל עמל) a bylo změněno až ve 40. letech 20. století.[4]

Zakladateli kibucu byla skupina mladých členů organizace Ha-Šomer ha-Cair, která se utvořila už v roce 1932. Roku 1933 se k ní připojili členové výcvikové skupiny Masad (מסד) z řad židovských přistěhovalců z Polska. Roku 1934 se tito průkopníci přemístili do Bejt Še'anského údolí, kde pomáhali obdělávat půdu a zakládat nové židovské vesnice. V roce 1936 pobývali v nedalekém kibucu Bejt Alfa a připravovali se na založení samostatné osady. V té době ale začalo v britské Palestině arabské povstání. Členové této osadnické skupiny se proto rozhodli pro založení opevněného areálu.

Jeden z nich - Šlomo Grazovski (později Šlomo Gur) - přišel s technickým řešením, jak zbudovat opevněný dřevěný areál, který bude možné postavit během jediného dne. Komplex měl sestávat ze čtyř přístřešků, strážní věže, dvojité palisádové hradby vyplněné štěrkem a vnější obranné linie z ostnatého drátu tak, aby se znemožnilo přiblížení potenciálním vrhačům granátu. Členové skupiny pak všechny stavební součásti plánované osady připravili předem v Bejt Alfa a 10. prosince 1936 (po získání souhlasu velitelů Hagany) vyrazili na zvolené místo, kde skutečně do večera vyrostl podle plánu kibuc Tel Amal. Původní obavy, že na novou osadu okamžitě zaútočí Arabové, se nepotvrdily.[5] Tak vznikl Tel Amal, nynější Nir David - první sídlo typu „hradba a věž“ - později budované na mnoha dalších místech v zemi.

Až do roku 1948 se 1 kilometr jihovýchodně od kibucu Nir David rozkládala arabská osada Tall al-Shawk. Roku 1931 měla 41 obyvatel a 11 domů. V květnu 1948, během Operace Gideon, v počáteční fázi války za nezávislost byla dobyta izraelskými silami a místní arabské obyvatelstvo uprchlo. Zástavba v Tall al-Shawk byla pak zničena. Podobně byly vysídleny i všechny ostatní arabské vesnice v tomto regionu.[6]

Později se kibuc Nir David začal specializovat na chov ryb v umělých nádržích podél vodního toku Nachal Charod, který probíhá Bejt Še'anským údolím.[4] Roku 1949 měla vesnice 312 obyvatel a rozlohu katastrálního území 2470 dunamů (2,47 kilometru čtverečního).[7]

Rekreační areál Gan ha-Šloša

V současnosti je ekonomika obce založena kromě zemědělství též na turistickém ruchu (plavecký a rekreační areál Gan ha-Šloša s muzeem připomínajícím zakládání opevněných židovských osad).[4] V roce 2003 prošel kibuc privatizací.[8]

V Nir David fungují zařízení předškolní péče. Základní školy jsou v okolních obcích (kibuc Mesilot). Je zde zdravotní i zubní ordinace, sportovní areály, veřejná knihovna, obchod a společná jídelna.[9]

Demografie

Obyvatelstvo kibucu Nir David je sekulární.[8] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Nir David Židé - cca 600 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 700 osob).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 652 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 1,2 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Nir David[1] [7][10][11]
Rok1948194919611972198319952001200320042005200620072008200920102011201220132014
Počet obyvatel445312566551640601553531530511505517528572584607630644652

Odkazy

Reference

  1. a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky) 
  2. a b יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky) 
  3. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 194. (anglicky) Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel. 
  4. a b c ניר דוד [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky) 
  5. The 20th Century in Eretz Israel. s.198
  6. Welcome To Tall al-Shawk [online]. Palestine Remembered [cit. 2010-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky) 
  8. a b ניר דוד [online]. romgalil.org.il [cit. 2010-02-14]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  9. ניר דוד [online]. galil-net.org.il [cit. 2010-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-04. (hebrejsky) 
  10. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky) 
  11. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Israel location map.svg
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Israel. De facto situation.
PikiWiki Israel 778 HOMAh and MIGDAL (Wall and Tower) חומה ומגדל.jpg
(c) ארכיון השומר הצעיר יד יערי - Hashomer Hatzair Archives Yad Yaari, CC BY 2.5
מחנה חומה ומגדל, קיבוץ תל עמל (ניר דוד) על גדות האסי. ראשון יישובי "חומה ומגדל".
Gilboa 002.jpg
Autor: beivushtang http://www.pbase.com/beivushtang, Licence: CC BY-SA 3.0
Asi river at kibbutz Nir David