Nitra
Nitra | |
---|---|
Nitra | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°18′25″ s. š., 18°5′11″ v. d. |
Nadmořská výška | 151 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Slovensko |
Kraj | Nitranský |
Okres | Nitra |
Tradiční region | Ponitrie |
Administrativní dělení | 14 místních částí |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 102,2 km² |
Počet obyvatel | 78 489 (2021) |
Hustota zalidnění | 768 obyv./km² |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Marek Hattas (nezávislý) |
Vznik | 826 |
Oficiální web | www |
msunitra | |
Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Nitra Štefánikova 60 949 01 Nitra |
Telefonní předvolba | 037 |
PSČ | 949 01 |
Označení vozidel (do r. 2022) | NR |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nitra (maďarsky Nyitra, německy Neutra) je krajské a okresní město na jihu Slovenska. Protéká jí stejnojmenná řeka Nitra. Panorama Nitry tvoří Sedm pahorků: ze severní strany se tyčí vrch Zobor, Hradní skála, Vršek, Kalvárie, Borina, Ľupka, spolu s Martinským vrchem. První potvrzené historické zmínky jsou z roku 828. Je po ní pojmenovaná planetka (9543) Nitra. V roce 2010 zde žilo přes 78 000 obyvatel a bylo tak pátým největším slovenským městem.[1]
Nitra byla centrem nitranského knížectví, jež bylo za knížete Pribiny připojeno k velkomoravské říši. I později si město s nitranským hradem udrželo význam důležitého správního centra.
Části města
Městské části
Čermáň, Diely, Dolné Krškany, Dražovce, Horné Krškany, Chrenová, Janíkovce, Klokočina, Kynek, Mlynárce, Párovské Háje, Staré mesto, Zobor
Sídliště
Diely, Chrenová, Klokočina, Párovce
Osady
Jurský dvor, Lukov Dvor, Mikova Ves, Orechov Dvor
Historie
Oblast dnešní Nitry byla nejprve osídlena Kelty, později Germány a nakonec Slovany. V 9. století se zde nacházela bohatě vybavená pohřebiště, v 10. století pak staromaďarské hroby. Archeologický průzkum doložil existenci několika románských církevních staveb. V první třetině 9. století zde sídlil kníže Pribina, město bylo tehdy jedním z center Velkomoravské říše. Od roku 1018 ho drželi Arpádovci, kolem roku 1083 zde bylo obnoveno biskupství. Roku 1248 se Nitra stala královským městem, o čtyřicet let později ale král město i hrad daroval nitranským biskupům. V letech 1633–1634 ji okupovali Turci při svých výbojích. Nejznámější památkou je Nitranský hrad z 11. století, v 15. století přestavěný a upravovaný ještě v době baroka.
Velkomoravská historie
Akropole nitranská, kam se umísťuje sídlo knížete Pribiny a Svatopluka, než se stal králem a vládcem celé Moravy. Bývalý Pribinův hrad, v soudobých pramenech nazývaný Nitrava, byl v dalším období sídlem údělného knížectví příslušníků dynastie Mojmírovců.
Počátky výzkumů byly ve znamení hledání zbytků kostela vysvěceného salcburským biskupem Adalramem, a to pod základy mladšího románského chrámu sv. Jimrama později s dodatečně rozšířeným patrociniem i sv. Benedikta a sv. Svorada. Obrat v dosavadních názorech historiků na Nitru přinesly výkopové práce pozdějšího akademika Böhma. Ukázalo se, že románský kostel nemůže být pokračovatelem kostela knížete Pribiny, neboť jeho základy překrývají pohřebiště z 11. století. Počátek systematických výzkumů spadá do roku 1957 a je spojen se jménem Bohuslava Chropovského. Typický velkomoravský inventář se našel, ale v blízkosti kostela sv. Ladislava až z počátku 18. století. Pribinovo hradiště se tedy nacházelo asi 1 km jižně od středověkého hradu. Současné výzkumy vede Gabriel Fusek.
Nitranské velkomoravské osídlení je charakterizováno shlukem ostrožních hradisek, která obklopovala centrální ústředí na návrší jižně od nitranského středověkého hradu. Centrální část s pravděpodobným tržištěm, zděnou stavbou pravděpodobně palácového typu a kostelem z 10. století chránilo opevnění tvořené dvojitým zemním valem s palisádou a příkopem. Na hradní výšině je doloženo zatím jen sporadické osídlení.
Důstojnost sídla dotvářel obranný celek opevněných hradisek důležitých zejména s vojensko-strategického hlediska, kontrolujících přístupové cesty k jádru aglomerace. Na Martinském vrchu je doložen kostel z 9. století, pohřebiště a rozvinutá specializovaná řemeslná výroba ve třech osadách mimo obvod valů. Na severozápadní straně to bylo sídliště výrazně zemědělské, na východní straně bydleli hutníci a skláři a na jihozápadě kováři, kameníci, kosťaři a šperkaři. Specializované hrnčířství je typické pro hradisko na Lupce, sklářství zase pro hradisko Borina na Šibeničním vrchu i pro hradisko na Zoboru.
Vzhledem k názvu se o lokaci Nitry nikdy nepochybovalo. Jelikož ibn Rustova Kniha vzácných drahokamů zmiňuje dvě města – město (grad) Nít (Nitra) a Velké (vele-) město (grad), pravděpodobně tedy Nitru a Velehrad, rovnítko mezi nimi můžeme prakticky vyloučit.
Charakter města
Nitra je centrem celého kraje, nachází se zde mnoho důležitých institucí, jako např. Slovenská poľnohospodárska univerzita, Univerzita Konštantína Filozofa, Divadlo Andreja Bagara, Slovenské poľnohospodárske múzeum, různé výzkumné ústavy a výstavní areál Agrokomplex. Zastoupeno je zde mnoho odvětví průmyslu, nejvíce ale potravinářský, a to hlavně díky zemědělskému charakteru okolní krajiny a automobilový průmysl - od roku 2018 zde operuje závod Jaguar Land Rover Slovakia.
Pamětihodnosti
- Nitranský hrad – národní kulturní památka
- bazilika sv. Jimrama – původně románský, později přestavován v období gotiky a baroka
- horní biskupský katedrální kostel – gotický, na severní straně hradní skály, raně barokně upraven a spojen širokým schodištěm s dolním kostelem a znovu upraven vrcholně barokně (Domenico Martinelli)
- Klášter a kostel kamaldulů na Zoboru na místě bývalého benediktinského kláštera, v městské části Dražovce
- dolní kostel – raně barokní, mramorový oltář
- Biskupský palác je součást Nitranského hradu
- Kaple svatého Michala, barokní kaple z roku 1739 postavená jako poděkování za konec morové epidemie pravděpodobně na místě staršího románského kostela z 12. století
- Kostel Narození Panny Marie (Horné Krškany)
- Kostel Všech svatých (Kynek)
- Pomník padlým v 1. světové válce, dílo sochaře Sándora Finty (1881 – 1958), národní kulturní památka[2]
- Župní dům, palác z roku 1823
- Kostel svatého Michala Archanděla, románská stavba z 12. století v městské části Dražovce
Horní Město
- Klášter a kostel svatého Petra a Pavla
- kostel Panny Marie a františkánský klášter – barokní, na kostele reliéfy ze začátku 16. století
- Dům kanovníka Greguška, klasicistní palác z let 1818–1821 se sochou Atlanta, místními nazývaný Corgoň
- měšťanské a kanovnické domy – ze 17.–19. století
- Malý a Velký seminář z 19. století na Pribinově náměstí
- Pro meritae Quieti – empírová budova
Dolní Město
- Piaristický klášter s kostelem sv. Ladislava – barokní komplex
- klášter vincentek s kostelem Panny Marie – novorománská bazilika
- Kalvárie s kaplí sv. Kříže z přelomu 18. a 19. století v jihovýchodní části města s výhledem do okolí. Na úpatí kopce stojí poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, klášter nazarénů a Misijní dům Matky Boží.
- Synagoga – z roku 1911, eklektický sloh
- mariánský sloup – sloup z roku 1750 od Martina Vogerleho – součást prostoru přístupu k hradu, který parkově upraven a sochařsky vyzdoben ve 2. polovině 18. století
- Slovenské poľnohospodárske múzeum se skanzenem a Nitranskou polní železnicí na ploše přes 30 ha.
Moderní památky
- Dělnický kulturní dům, funkcionalistická stavba z roku 1935
- Justiční palác, secesní stavba z let 1901–1903
- univerzitní kampus – oceněné řešení areálu zemědělské vysoké školy ze 60. let 20. století
Příroda
- Chráněná krajinná oblast Ponitří
- Přírodní rezervace Lupka
- Přírodní památka Nitriansky dolomitový lom
- Přírodní památka Svoradova jaskyňa
- Přírodní rezervace Zoborská lesostep
Doprava
Veřejná městská doprava
V Nitře je provozovaná městská doprava, a to společností Transdev. Ačkoliv město mělo ambice na zavedení trolejbusové sítě, po roce 1989 se od tohoto plánu upustilo. V provozu je jen autobusová doprava. Celkem je tedy v provozu 80 autobusů, většinou se jednalo o typ Karosa B 731 a Karosa B 732 a kloubové vozy Ikarus 280. Po jejich vyřazení zejména autobusy SOR dále pak Van Hool AG 300 (13 vozů), Mercedes-Benz (8 vozů), Scania OmniLink (3 vozy), Solaris Urbino 12 (2 vozy), Karosa B 952 (6 vozů), Karosa B 961, Karosa C 943 (obě jsou kloubové záložní vozy, nicméně kvůli nedostatku kloubových vozidel (3/2015) jsou v provozu pravidelně i s vlastními řidiči), Karosa C 934 (1 vůz, který je zařazen na specifický turnus a v noci na svoz zaměstnanců Arrivy) a jeden Iveco Crossway. V provozu je celkem 26 linek a sezonní cyklobus do městského parku (1 speciálně upravená Karosa B 732). Noční linky neexistují. Po změně dopravce v roce 2022 jsou v provozu pouze autobusy SOR, a to SOR BN 9,5 (11 vozů), SOR NB 12 City (16 vozů), SOR NS 12 Diesel (20 vozů), SOR NB 18 City (15 vozů) a SOR NS 18 Diesel (18 vozů).[zdroj?]
V areálech Výstaviska Agrokomplex a Slovenského poľnohospodárskeho múzea od roku 1985 funguje muzeální úzkorozchodná Nitranská polní železnice.
Osobní meziměstská doprava
Nitra je napojena na rychlostní komunikace. V roce 2011 byl otevřen obchvat Nitry a úsek rychlostní silnice R1, který spojil Nitru s Bratislavou, Trnavou, Zvolenem a Banskou Bystricou.
Železniční trať přes město byla vybudována za Rakouska-Uherska, a tak je směřována od Budapešti údolím řeky Nitra do Prievidze a Nitrianského Pravna. Později byla vybudována trať do Leopoldova, kde navazuje na trať Žilina – Bratislava, ale až do současnosti nebyla elektrifikována, což brání větším rychlostem vlaků mezi těmito městy. Ve městě je hlavní železniční stanice a 4 zastávky (Dolné Krškany, Dražovce, Mlynárce a Nitra zastávka). Železniční nádraží Nitra sousedí s autobusovým nádražím.
Do města jezdil v rámci linky Praha-Nitra železniční dopravce Arriva vlaky.
Letecká doprava
V městské části Janíkovce se nachází letiště Nitra-Janíkovce (ICAO zkratka LZNI), na kterém sídlí Aeroklub Nitra.[3]
Sport
- akce
V letech 2005, 2009 a 2011 se zde konalo mistrovství Evropy v plachtění, kde zvítězili také čeští piloti Pavel Loužecký a Roman Mraček.
- kluby
- ČFK Nitra – fotbalový klub
- Box Club Stavbár Nitra – boxerský klub
- FC Nitra – fotbalový klub
- HBK Nitrianski rytieri Nitra – hokejbalový klub
- HK Nitra – hokejový klub
Osobnosti
Rodáci
- Tomáš Babiak, atlet (oštěpař)
- Tibor Bártfay, umělec
- Jozef Dóczy, herec
- Peter Hrivňák, frontman slovenské rockové kapely Horkýže Slíže
- Tomáš Chrenek, podnikatel
- Ľubomír Kolník, hokejista
- Ľubomír Moravčík, fotbalista
- Zuzana Moravčíková, atletka (běžkyně)
- Michal Morvay, atlet
- Petra Paroubková, manželka českého premiéra
- Stefan Schwartz, rakouský sochař a medailista
- Gustav Slamečka, ministr dopravy ČR
- Jozef Stümpel, hokejista
- Daniela Šinkorová, herečka
- Juraj Thoma, primátor Českých Budějovic
Ostatní osobnosti
- František Xaver Fuchs, nitranský biskup, spoluzakladatel Slovenského učeného tovarišstva a mecenáš
- Ján Chryzostom Korec, nitranský biskup
- Karol Kmeťko, nitranský biskup, člen československého Národního shromáždění, politik
- Jozef Vurum, nitranský biskup, historik, mecenáš, v Nitře a v Žilině jsou po něm pojmenovány ulice
Partnerská města
- Bački Petrovac, Srbsko
- České Budějovice, Česko
- Kroměříž, Česko
- Spišská Nová Ves, Slovensko
- Osijek, Chorvatsko
- Zelená Hora, Polsko
- Gosford, Nový Jižní Wales, Austrálie
- Naperville, USA
- Zoetermeer, Nizozemsko
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nitra na slovenské Wikipedii.
- ↑ Geografie a demografie města Archivováno 12. 6. 2011 na Wayback Machine. k 1. 1. 2010 na www.nitra.sk,
- ↑ PROČKA, Richard. Sborník přednášek: Vojnové pomníky v Nitre: Hodnoty a význam verzus starostlivosť a súčasné užívanie [online]. [cit. 2022-10-30]. Dostupné online.
- ↑ Aeroklub Nitra | Letisko Nitra. www.airportnitra.sk [online]. [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
Literatura
- STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12. storočia. Bratislava: Veda, 2004. 576 s. ISBN 80-224-0812-3. (slovensky)
- ABC kulturních památek Československa. Praha: Panorama, 1985. (Pyramida). Kapitola Nitra, s. 326–328.
Související články
- Nitranský kodex
- Historický fond Diecézní knihovny (Nitra)
- Divadlo Andreja Bagara
- Pribinovo náměstí
- Maur z Pětikostelí
- Židé v Nitře
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nitra na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Nitra ve Wikislovníku
- Oficiální stránky
- Historické fotografie města
- Nitranská doprava na www.imhd.sk
- Portál o Nitre, výstavba, fotky, fórum
- Virtuální prohlídka hradu Nitra Archivováno 29. 7. 2014 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Autor: Bojars, Licence: CC BY-SA 4.0
pohľad z nitrianskej kalvárii na mesto Nitra
Vlajka Košického kraje
Autor: Pe-Jo, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 403-1500/2 (other) Slovenské republiky.