Nitranská župa (1918–1922)

Nitranská župa
Nitrianska župa
Území
Sídlo župyNitra
ZeměSlovensko
Zeměpisné souřadnice48°19′ s. š., 18°8′ v. d.
Vznik30. října 1918
Zánik1. ledna 1923[1]
Základní informace
Rozloha5 527 km²[2]
Počet obyvatel462 307 (1919)[2]
Hustota zalidnění83,6 obyv./km²
Počet okresů12 + 3 města (1919)
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nitranská župa (slovensky Nitrianska župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa z uherské Nitranské župy. Existovala v letech 1918–1922, měla rozlohu 5 527 km² a jejím správním centrem byla Nitra.

Historický vývoj

Související informace naleznete také v článku Župy v Československu.

Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. Jedním z těchto celků byla Nitranská župa, která vznikla z původní uherské Nitranské župy.[3] V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.[4]

Sídlo župy se nacházelo v Nitře.[3]

Nitranská župa existovala do 31. prosince 1922. K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.[5]

Geografie

Nitranská župa se nacházela na západním Slovensku, v okolí řek Váhu a Nitry. Na severu hraničila s Trenčínskou župou, na severovýchodě s Turčanskou župou, na východě s Tekovskou župou, na jihu s Komárenskou župou a na jihozápadě s Bratislavskou župou. Na severozápadě sousedila s Moravou.[6]

Administrativní členění

V roce 1919 se Nitranská župa členila na dvanáct slúžňovských okresů (Hlohovec, Myjava, Nitra, Nové Mesto nad Váhom, Nové Zámky, Piešťany, Prievidza, Senica, Skalický, Šaľa nad Váhom, Topoľčany a Žabokreky) a tři města se zřízeným magistrátem (Nitra, Uhorská Skalica a Nové Zámky), která byla na úrovni okresů.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Nariadenie vlády č. 310/1922 Sb., ktorým sa zavádza župné sriadenie v niektorých častiach uzemia republiky Československe, § 1. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online.
  2. ↑ a b Dostupné online.
  3. ↑ a b VOLKO, Viliam; KIŠ, Miloslav. Stručný prehľad vývoja územného a správneho členenia Slovenska. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2007. Dostupné online. S. 26–27. (slovensky) Dále jen Volko–Kiš. 
  4. ↑ Volko–Kiš, s. 29.
  5. ↑ Volko–Kiš, s. 37–38.
  6. ↑ Volko–Kiš, příloha 4.
  7. ↑ TIŠLIAR, Pavol. Mimoriadne sčítanie ľudu na Slovensku z roku 1919. Príspevok k populačným dejinám Slovenska. Bratislava: STATIS, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-85659-46-7. S. 129–130. (slovensky) 

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“