Nitrid boritý

Nitrid boritý
	Šesterečná struktura
	Šesterečná struktura
	Krychlová struktura
Obecné
Systematický název	Nitrid boritý
Anglický název	Boron nitride
Německý název	Bornitrid
Sumární vzorec	BN
Vzhled	Bílá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	10043-11-5
Vlastnosti
Molární hmotnost	24,8 g/mol
Teplota tání	2 730 °C (modifikace α)
Teplota varu	3 273 °C
Hustota	2,255 g/cm3 (modifikace α); 3,45 g/cm−3 (modifikace β)
Tvrdost	2
Měrný elektrický odpor	1,9×10−5 Ώm (2 000 °C)
Struktura
Krystalová struktura	šesterečná (modifikace α); krychlová (modifikace β)
Hrana krystalové mřížky	a=251 pm, c=670 pm (modifikace α)
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−254 kJ/mol
Standardní molární entropie S°	14,8 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−288 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp	0,794 JK−1g−1
Bezpečnost
	; GHS07; Varování
R-věty	R36/37
S-věty	S26, S36
Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nitrid boritý (BN) je anorganická sloučenina patřící mezi nitridy. Je isoelektronový s uhlíkem. Hexagonální modifikace má strukturu podobnou grafitu, ale na rozdíl od něj jsou jednotlivé vrstvy uloženy tak, že atomy boru se nacházejí pod atomy dusíku z vyšší vrstvy.^[2] Vzdálenost mezi vrstvami je 334 pm.^[2] Na rozdíl od grafitu je BN bezbarvý, poměrně nereaktivní a je to elektrický izolant. Reakcí s fluorem poskytuje fluorid boritý a dusík, s kyselinou fluorovodíkovou reaguje na tetrafluoroboritan amonný (NH₄BF₄). Zahříváním hexagonálního BN na teplotu 1 800 °C při tlaku 8 500 GPa v přítomnosti alkalických kovů získáme kubickou (krychlovou) modifikaci. Při nižší teplotě vzniká wurtzitová modifikace BN.

Reference

↑ ^a ^b Boron nitride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ROY, Soumyabrata; ZHANG, Xiang; PUTHIRATH, Anand B. Structure, Properties and Applications of Two‐Dimensional Hexagonal Boron Nitride. Advanced Materials. 2021-11, roč. 33, čís. 44, s. 2101589. Dostupné online [cit. 2021-11-25]. ISSN 0935-9648. DOI 10.1002/adma.202101589. (anglicky)

VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.