Nitroděložní tělísko

Měděné nitroděložní tělísko

Nitroděložní tělísko je malé antikoncepční tělísko, často ve tvaru písmene T, které se zavádí do dělohy k zabránění otěhotnění. Nitroděložní tělíska jsou jednou z forem dlouhodobé reverzibilní antikoncepce.[1] Mezi antikoncepčními metodami vedou nitroděložní tělíska spolu s dalšími antikoncepčními implantáty k největší spokojenosti uživatelek.[2]

Nitroděložní tělíska jsou bezpečná a účinná u dospívajících i u žen, které dosud neměly děti.[2][3] Po vyjmutí nitroděložního tělíska se i po dlouhodobém užívání plodnost rychle vrací k normálu. Měděná tělíska mají během prvního roku používání míru selhání přibližně 0,8 %, zatímco hormonální (levonorgestrelová) tělíska přibližně 0,2 %. Pro srovnání, u mužské sterilizace je míra selhání přibližně 0,15 % a u mužských kondomů 15 %. Měděné nitroděložní tělísko lze také použít jako nouzovou antikoncepci do pěti dnů po nechráněném pohlavním styku.

Ačkoli měděné nitroděložní tělísko může zesílit menstruační krvácení a způsobit bolestivé křeče, hormonální nitroděložní tělísko může menstruační krvácení zeslabit nebo menstruaci zcela potlačit. Ženy však mohou mít každodenní špinění po dobu několika měsíců a může trvat až tři měsíce, než se krvácení zeslabí o 90 %. Křeče lze léčit pomocí nesteroidních antiflogistik. Mezi možné závažnější komplikace patří vypuzení tělíska (2–5 %) a vzácně perforace dělohy (v méně než 0,7 %).[4] Nitroděložní tělíska nemají vliv na kojení a mohou být zavedena ihned po porodu. Lze je použít i bezprostředně po interrupci.[5][6]

Míra používání nitroděložních tělísek se ve Spojených státech zvýšila z 0,8 % v roce 1995 na 7,2 % v letech 2006 až 2014. Nitroděložní tělíska se jako antikoncepce používají od 19. století. Předchozí model známý jako Dalkonův štít byl spojen se zvýšeným rizikem hlubokého pánevního zánětu. Současné modely však u žen, které v době zavedení netrpí sexuálně přenosnou infekcí, nemají na riziko hlubokého pánevního zánětu vliv.

Mechanismus

Nitroděložní tělíska fungují především tak, že zabraňují oplodnění. Progestagen uvolňovaný z hormonálních nitroděložních tělísek působí především tím způsobem, že zahušťuje hlen děložního hrdla a brání tak spermiím v přístupu do vejcovodů. Nitroděložní tělíska mohou fungovat také tak, že zabraňují ovulaci, ale k tomu dochází pouze částečně.

Měděná nitroděložní tělíska neobsahují žádné hormony, ale uvolňují měďnaté ionty, které jsou pro spermie toxické. Zároveň způsobují, že děloha a vejcovody produkují tekutinu s obsahem bílých krvinek, měďnatých iontů, enzymů a prostaglandinů, která je pro spermie také toxická.

Typy

Dostupné typy nitroděložních tělísek a jejich názvy se liší podle lokality. V Evropě jsou dostupné především dva typy:

Nehormonální

Měděná

Podrobnější informace naleznete v článku Měděné nitroděložní tělísko.

Většina měděných nitroděložních tělísek má rám ve tvaru písmene T, který je omotán čistě elektrolytickým měděným drátem a/nebo má měděné límce (objímky). Ramena drží nitroděložní tělísko na místě v horní části dělohy. U měděných nitroděložních tělísek se míra selhání v prvním roce pohybuje od 0,1 do 2,2 %.[7] Působí tak, že poškozují spermie a narušují jejich pohyblivost, takže nejsou schopny se spojit s vajíčkem. Konkrétně měď působí v děloze jako spermicid, protože zvyšuje hladinu měďnatých iontů, prostaglandinů a bílých krvinek v tekutinách dělohy a vejcovodů. Zvýšené množství měďnatých iontů v hlenu děložního čípku tlumí pohyblivost a životaschopnost spermií a brání jim v průchodu cervikálním hlenem a nebo je při průchodu ničí. Měď může také měnit výstelku děložní sliznice, ale studie ukazují, že tato změna sice může zabránit uhnízdění oplodněného vajíčka („blastocysty“), ale nemůže narušit již uhnízděné vajíčko.

Mezi výhody měděného nitroděložního tělíska patří možnost jeho využití jako nouzové antikoncepce až pět dní po nechráněném pohlavním styku. Jedná se o nejúčinnější dostupnou formu nouzové antikoncepce.[8] Působí tak, že zabraňuje oplodnění nebo zahnízdění, ale nemá vliv na již zahnízděná embrya. Neobsahuje žádné hormony, takže jej lze používat i během kojení a po vyjmutí se plodnost rychle vrací.[9] Měděná nitroděložní tělíska mají také delší životnost a ve srovnání s hormonálními nitroděložními tělísky jsou k dispozici v širší škále velikostí a tvarů. Mezi nevýhody patří možná silnější menstruace a bolestivější menstruační křeče.

Existují také nitroděložní tělíska obsahující zlato nebo stříbro. Mezi další tvary nitroděložních tělísek patří nitroděložní tělíska ve tvaru U a bezrámová nitroděložní tělíska, která obsahují několik dutých válcovitých měděných kuliček. Tyto se se na místě udržují pomocí stehu (uzlu) na dně dělohy. Rámové měděné nitroděložní tělísko s názvem IUB SCu300 se po zavedení svine a vytvoří trojrozměrný kulovitý tvar. Jeho základem je jádro ze slitiny niklutitanu s tvarovou pamětí.[10] Kromě měděných nitroděložních tělísek, tělísek z ušlechtilých kovů a tělísek s progestagenem jsou v Číně k dispozici měděná nitroděložní tělíska s indometacinem. Tato nehormonální látka snižuje intenzitu menstruačního krvácení a taková tělíska jsou proto oblíbená.[11]

Inertní

Inertní nitroděložní tělíska nemají bioaktivní složku. Jsou vyrobena z inertních materiálů, jako je nerezová ocel (např. nerezový pružný kroužek z ocelových cívek, který lze deformovat a zavést tak přes děložní čípek) nebo plast (např. Lippesova smyčka, kterou lze zavést přes děložní čípek v kanyle a v děloze pak zaujme lichoběžníkový tvar). Jsou méně účinná než měděná nebo hormonální nitroděložní tělíska a mají podobné vedlejší účinky jako měděná nitroděložní tělíska. Fungují především na vyvolání lokální reakce na cizí těleso, která způsobí, že děložní prostředí je nepřátelské jak pro spermie, tak pro zahnízdění embrya.[12] Ve srovnání s měděnými nebo hormonálními nitroděložními tělísky mohou mít vyšší míru prevence otěhotnění po oplodnění namísto před oplodněním.[13]

Inertní nitroděložní tělíska zatím nejsou schválena pro použití ve Spojených státech, Velké Británii ani Kanadě. V Číně, kde jsou nitroděložní tělíska nejrozšířenější formou antikoncepce, nahradila v roce 1993 výrobu inertních tělísek výroba měděných nitroděložních tělísek.[14] V roce 2008 však nejčastěji používaným nitroděložním tělískem u imigrantů, kteří přicházeli na kanadské kliniky za účelem odstranění nitroděložního tělíska zavedeného v Číně, bylo stále inertní. Protože inertní tělísko nemá vlákno pro vyjmutí, může být vyjmutí v zemích kde se tato tělíska nepoužívají problematické.[15]

Hormonální

Podrobnější informace naleznete v článku Hormonální nitroděložní tělísko.

Hormonální nitroděložní tělíska fungují tak, že uvolňují malé množství progestinu levonorgestrelu. Jednotlivé typy se liší velikostí, množstvím uvolňovaného levonorgestrelu a maximální dobou užívání. Hlavním mechanismem účinku je vytvoření takového prostředí uvnitř dělohy, které je pro spermie neobyvatelné. Mohou také ztenčit sliznici děložní sliznici a tím narušit případné zahnízdění embrya, ale k tomuto běžně nedochází.[13] Protože ztenčují děložní sliznici, mohou také zeslabit nebo dokonce zastavit menstruačnímu krvácení. V důsledku toho se používají k léčbě menoragie (silného menstruačního krvácení), ale pouze v případech kdy byly vyloučeny její patologické příčiny (např. polypy děložní sliznice).[16] Progestin uvolňovaný hormonálními nitroděložními tělísky působí především lokálně; používání Mireny vede k mnohem nižším hladinám progestinu v systému než v případě jiných antikoncepčních přípravků s velmi nízkou dávkou progestagenu.[17]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Intrauterine device na anglické Wikipedii.

  1. WINNER, Brooke; PEIPERT, Jeffrey F.; ZHAO, Qiuhong; BUCKEL, Christina; MADDEN, Tessa; ALLSWORTH, Jenifer E.; SECURA, Gina M. Effectiveness of Long-Acting Reversible Contraception. S. 1998–2007. New England Journal of Medicine [online]. 2012-05-24. Roč. 366, čís. 21, s. 1998–2007. Dostupné online. DOI 10.1056/NEJMoa1110855. PMID 22621627. (anglicky) 
  2. a b Committee Opinion No. 539: Adolescents and Long-Acting Reversible Contraception. S. 983–988. Obstetrics & Gynecology [online]. 2012-10. Roč. 120, čís. 4, s. 983–988. Dostupné online. DOI 10.1097/AOG.0b013e3182723b7d. PMID 22996129. (anglicky) 
  3. BLACK, Kirsten; LOTKE, Pamela; BUHLING, Kai J.; ZITE, Nikki B. A review of barriers and myths preventing the more widespread use of intrauterine contraception in nulliparous women. S. 340–348. The European Journal of Contraception & Reproductive Health Care [online]. 2012-10. Roč. 17, čís. 5, s. 340–348. Dostupné online. DOI 10.3109/13625187.2012.700744. PMID 22834648. (anglicky) 
  4. MARNACH, Mary L.; LONG, Margaret E.; CASEY, Petra M. Current Issues in Contraception. S. 295–299. Mayo Clinic Proceedings [online]. 2013-03. Roč. 88, čís. 3, s. 295–299. Dostupné online. DOI 10.1016/j.mayocp.2013.01.007. PMID 23489454. (anglicky) 
  5. STEENLAND, Maria W.; TEPPER, Naomi K.; CURTIS, Kathryn M.; KAPP, Nathalie. Intrauterine contraceptive insertion postabortion: a systematic review. S. 447–464. Contraception [online]. 2011-11. Roč. 84, čís. 5, s. 447–464. Dostupné online. DOI 10.1016/j.contraception.2011.03.007. PMID 22018119. (anglicky) 
  6. ROE, Andrea Hsu; BARTZ, Deborah. Society of Family Planning clinical recommendations: contraception after surgical abortion. S. 2–9. Contraception [online]. 2019-01. Roč. 99, čís. 1, s. 2–9. Dostupné online. DOI 10.1016/j.contraception.2018.08.016. PMID 30195718. (anglicky) 
  7. KULIER, Regina; O'BRIEN, Paul; HELMERHORST, Frans M; USHER-PATEL, Margaret; D'ARCANGUES, Catherine. Copper containing, framed intra-uterine devices for contraception. Cochrane Database of Systematic Reviews [online]. 2007-10-17. Dostupné online. DOI 10.1002/14651858.CD005347.pub3. PMID 17943851. (anglicky) 
  8. CLELAND, Kelly; ZHU, Haoping; GOLDSTUCK, Norman; CHENG, Linan; TRUSSELL, James. The efficacy of intrauterine devices for emergency contraception: a systematic review of 35 years of experience. S. 1994–2000. Human Reproduction [online]. 2012-07-01. Roč. 27, čís. 7, s. 1994–2000. Dostupné online. DOI 10.1093/humrep/des140. PMID 22570193. (anglicky) 
  9. BELHADJ, Hedia; SIVIN, Irving; DIAZ, Soledad; PAVEZ, Margarita; TEJADA, Ana-Sofia; BRACHE, Vivian; ALVAREZ, Francisco. Recovery of fertility after use of the Levonorgestrel 20 mcg/d or copper T 380 Ag intrauterine device. S. 261–267. Contraception [online]. 1986-09. Roč. 34, čís. 3, s. 261–267. Dostupné online. DOI 10.1016/0010-7824(86)90007-7. PMID 3098498. (anglicky) 
  10. BARAM, Ilan; WEINSTEIN, Ariel; TRUSSELL, James. The IUB, a newly invented IUD: a brief report. S. 139–141. Contraception [online]. 2014-02. Roč. 89, čís. 2, s. 139–141. Dostupné online. DOI 10.1016/j.contraception.2013.10.017. PMID 24309220. (anglicky) 
  11. LI, Ying; ZHANG, Su-min; CHEN, Feng; ZHANG, Chun-yan; LI, You-ping; ZHOU, Jian; XUN, Peng-cheng. [A multi-center randomized controlled trial of intrauterine device use in Chinese women]. S. 3172–3175. Zhonghua Yi Xue Za Zhi [online]. 2011-12-06. Roč. 91, čís. 45, s. 3172–3175. Dostupné online. ISSN 0376-2491. PMID 22333096. (anglicky) 
  12. ORTIZ, María Elena; CROXATTO, Horacio B. Copper-T intrauterine device and levonorgestrel intrauterine system: biological bases of their mechanism of action. S. S16–S30. Contraception [online]. 2007-06. Roč. 75, čís. 6, s. S16–S30. Dostupné online. DOI 10.1016/j.contraception.2007.01.020. PMID 17531610. (anglicky) 
  13. a b Intrauterine devices and intrauterine systems. S. 197–208. Human Reproduction Update [online]. 2008-02-15. Roč. 14, čís. 3, s. 197–208. Dostupné online. DOI 10.1093/humupd/dmn003. PMID 18400840. (anglicky) 
  14. BILIAN, Xiao. Chinese experience with intrauterine devices. S. S31–S34. Contraception [online]. 2007-06. Roč. 75, čís. 6, s. S31–S34. Dostupné online. DOI 10.1016/j.contraception.2006.12.007. PMID 17531613. (anglicky) 
  15. CHEUNG, Vincent Y.T. A 10-year experience in removing Chinese intrauterine devices. S. 219–222. International Journal of Gynecology & Obstetrics [online]. 2010-06. Roč. 109, čís. 3, s. 219–222. Dostupné online. DOI 10.1016/j.ijgo.2009.12.018. PMID 20219193. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  16. BAHAMONDES, Luis; BAHAMONDES, M Valeria; MONTEIRO, Ilza. Levonorgestrel-releasing intrauterine system: uses and controversies. S. 437–445. Expert Review of Medical Devices [online]. 2008-07. Roč. 5, čís. 4, s. 437–445. Dostupné online. DOI 10.1586/17434440.5.4.437. PMID 18573044. (anglicky) 
  17. MALIK, Sonia. Levonorgestrel-IUS system and endometrial manipulation. S. 6. Journal of Mid-life Health [online]. 2013. Roč. 4, čís. 1, s. 6. Dostupné online. DOI 10.4103/0976-7800.109625. PMID 23833526. (anglicky) 

Externí odkazy

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.

Média použitá na této stránce

Star of life2.svg
Star of life, blue version. Represents the Rod of Asclepius, with a snake around it, on a 6-branch star shaped as the cross of 3 thick 3:1 rectangles.
Design:
The logo is basically unicolor, most often a slate or medium blue, but this design uses a slightly lighter shade of blue for the outer outline of the cross, and the outlines of the rod and of the snake. The background is transparent (but the star includes a small inner plain white outline). This makes this image usable and visible on any background, including blue. The light shade of color for the outlines makes the form more visible at smaller resolutions, so that the image can easily be used as an icon.

This SVG file was manually created to specify alignments, to use only integers at the core 192x192 size, to get smooth curves on connection points (without any angle), to make a perfect logo centered in a exact square, to use a more precise geometry for the star and to use slate blue color with slightly lighter outlines on the cross, the rod and snake.

Finally, the SVG file is clean and contains no unnecessary XML elements or attributes, CSS styles or transforms that are usually added silently by common SVG editors (like Sodipodi or Inkscape) and that just pollute the final document, so it just needs the core SVG elements for the rendering. This is why its file size is so small.
IUD with scale.jpg
Autor: User:LeiaWonder, Licence: CC BY-SA 4.0
A common copper IUD (Paragard) with scale markings.