Niva Bílého potoka
Přírodní památka Niva Bílého potoka | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 25. říjan 2018 |
Vyhlásil | Agentura ochrany přírody a krajiny ČR |
Nadm. výška | 605–626 m n. m. |
Rozloha | 12,98 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Tachov |
Umístění | Halže |
Souřadnice | 49°50′22,46″ s. š., 12°34′43,1″ v. d. |
Další informace | |
Kód | 6166 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Niva Bílého potoka je přírodní památka ve správním území obce Halže v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Tvoří ji soustava vlhkých luk a olšových luhů s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin.
Historie
Chráněné území vyhlásila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v kategorii přírodní památka s účinností od 25. října 2018.[3] Cílem ochrany je uchovat nebo zlepšit stav společenstev omezením zarůstání náletovými dřevinami, prosvětlením lesních porostů a ponecháváním dřeva v lese.[4]
Až do druhé světové války sloužily pozemky v přírodní památce jako louky a pastviny. Po válce obhospodařování ustalo, což vedlo ke spontánní sukcesi.[5] Přirozeně vzniklé lesy byly v šedesátých letech dvacátého století uměle doplněny olší, ale jejich pozemky jsou nadále vedeny jako trvalé travní porosty.[6]
Přírodní poměry
Přírodní památka s rozlohou 12,98 hektaru leží v Českém lese v nadmořské výšce 605–626 metrů. Nachází se v katastrálním území Halže a je součástí chráněné krajinné oblasti Český les.[3]
Abiotické poměry
Geologické podloží tvoří starohorní metamorfované horniny překryté holocénními sedimenty. Podložní horninou je břidličnatá cordierit-biotiticko migmatitická rula s vložkami amfibolitu s pyroxeny a muskovit-biotitických žul. V geomorfologickém členění Česka přírodní památka leží v Českém lese, konkrétně v podcelku Přimdský les a okrsku Rozvadovská pahorkatina. Území odvodňuje Bílý potok, který je přítokem Mže, a patří tedy do povodí Berounky. V těchto podmínkách se vyvinuly hydromorfní půdy z referenčních tříd organosolů, glejosolů a stagnosolů.[7]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází v mírně teplé oblasti MT3,[3] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je dvacet až třicet, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 130 a 160 a sněhová pokrývka zde leží šedesát až sto dnů v roce.[8]
Flóra
Předmětem ochrany v přírodní památce jsou olšové luhy (60 % rozlohy), podmáčené až slatinné louky (20 %) a řada ohrožených druhů rostlin, ke kterým patří hadí mord nízký (Scorzonera humilis, synonymum ), kruštík bahenní (Epipactis palustris), mochna bahenní (Potentilla palustris), ostřice Davallova (Carex davalliana), ostřice stinná (Carex umbrosa), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), tolije bahenní (Parnassia palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), vrbovka bahenní (Epilobium palustre) a zdrojovka potoční (Montia hallii).[4]
Kromě rostlin v chráněném území roste řada mechorostů ze skupiny zranitelných nebo pozornost vyžadujících rostlin: bařinatka obrovká (Calliergon giganteum), kryjnice zaříznutá (Calypogeia fissa), měřík oválný (Plagiomnium ellipticum), měřík vyvýšený (Plagiomnium elatum), trněnka pruhovaná (Eurhynchium striatum), rašeliník Warnstorfův (Sphagnum warnstorfii), rokyt luční (Hypnum pratense), rokýtek nízký (Amblystegium humile), rokýtek vlhkomilný (Amblystegium radicale) a šurpek hladkoplodý (Orthotrichum striatum).[9]
Fauna
Před vyhlášením přírodní památky nebyl zpracován žádný faunistický průzkum. Na lokalitě byla pozorována kriticky ohrožená zmije obecná (Vipera berus).[6]
Přístup
Přírodní památkou nevede žádná turisticky značená trasa, pouze východně od ní je po silnici z Halže do Žďáru vyznačena cyklistická trasa č. 36.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ a b c Niva Bílého potoka [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-07-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Plán péče o přírodní památku Niva Bílého potoka na období 2018–2027 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny. S. 5. Dále jen Plán péče (2018–2027). Dostupné online.
- ↑ Plán péče (2018–2027), s. 9.
- ↑ a b Plán péče (2018–2027), s. 8.
- ↑ Plán péče (2018–2027), s. 6.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Plán péče (2018–2027), s. 7–8.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-07-16]. Dostupné online.
Související články
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor:
- derivative work: Maoman
- No tree photo cs2.svg: Miraceti & Bazi
- WikiProjekt Chráněná území - logo.svg: Podzemnik, KnowItSome, Tlusťa
Náhrada chybějící fotky chráněného území v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Shiny green button/marker widget.