Nizozemská hymna
Vilém Nassavský | |
---|---|
Raná verze Wilhelma, jak se dochovala v rukopise z roku 1617 | |
Hymna | Nizozemsko |
Jiné názvy | Het Wilhelmus Vilém |
Slova | Filip z Marnixu (?), 1568-1572 |
Hudba | neznámý, 1568 |
Přijata | 1932 |
Wilhelmus van Nassouwe vokální Problémy s přehráváním? Nápověda. |
Hymna Nizozemska a Nizozemského království je píseň Wilhelmus van Nassouwe (česky Vilém Nasavský). Pochází nejméně z roku 1572, což z ní činí nejstarší národní hymnu, která se dnes používá, za předpokladu, že je definována jako skládající se jak z melodie, tak z textu. Ačkoli „Wilhelmus” nebyl uznán jako oficiální národní hymna až do roku 1932, byl přesto velmi populární u části holandské populace a znovu se objevil při několika příležitostech v průběhu nizozemské historie, než získal jeho současný status. Byla také hymnou Nizozemských Antil v letech 1954 až 1964.
„Wilhelmus” vznikl v holandském povstání, boji národa za dosažení nezávislosti na španělské říši. Vypráví o otci národa Vilémovi Oranžském, který byl v Nizozemsku pod španělským králem. V první osobě, jako by citoval sám sebe, mluví Vilém k Holanďanům jak o vzpouře, tak o svém vlastním, osobním boji: být věrný králi, aniž by byl nevěrný svému svědomí: sloužit Bohu a Holanďanům. V textu se Vilém srovnává s biblickým Davidem, který slouží pod tyranským králem Saulem. Tak jako milosrdný David porazí nespravedlivého Saula a Bůh mu ho odmění izraelským královstvím, tak i Vilém doufá, že bude odměněn královstvím. Jak "Wilhelmus", tak holandská vzpoura by měly být viděny ve světle reformace 16. století v Evropě a následné pronásledování protestantů španělskou inkvizicí v Nizozemí. Militantní hudba se ukázala jako velmi užitečná nejen při zesměšňování římských úředníků a represivních monarchů, ale také při vytváření třídně přesahující sociální soudržnosti. Úspěšným spojením žalmické postavy s politickou relevancí je „Wilhelmus” vynikajícím příkladem žánru.
Historie hymny
Nizozemskou hymnou je královský „Vilém“, oficiálně přijatý v roce 1932. Autoři nejsou známí a titul pochází od jména nizozemského národního hrdiny, Viléma I. Oranžského. Je to jedna z nejstarších hymen na světě, která pochází ze staré francouzské vojenské písničky ze středověku. Na tak dávné časy ukazuje nepravidelnost melodie, zachycovaná orientačně do čtyřčtvrtečního, dvoučtvrtečního i tříčtvrtečního taktu. Text je akrostich: počáteční písmena slok tvoří jméno hrdiny – Willem van Nassov. Obsahem jsou si podobné sloky, brané z obou konců, tedy první a patnáctá, druhá a čtrnáctá atd. Nejdůležitější je osmá, prostřední sloka. V současnosti se zpívá první a šestá sloka (zvýrazněny).
Text a český překlad hymny
Původní znění (1568) | Současná verze | Český překlad |
---|---|---|
První sloka | ||
Wilhelmus van Nassouwe | Wilhelmus van Nassouwe | Jsem Vilém Nassavský |
Druhá sloka | ||
In Godes vrees te leven | In Godes vrees te leven | |
Třetí sloka | ||
Lydt u myn Ondersaten | Lijdt u, mijn onderzaten | |
Čtvrtá sloka | ||
Lyf en goet al te samen | Lijf en goed al te samen | |
Pátá sloka | ||
Edel en Hooch gheboren | Edel en hooggeboren, | |
Šestá sloka | ||
Mijn Schilt ende betrouwen | Mijn schild ende betrouwen | Ty, můj Bože a Pane |
Sedmá sloka | ||
Van al die my beswaren, | Van al die mij bezwaren | |
Osmá sloka | ||
Als David moeste vluchten | Als David moeste vluchten | |
Devátá sloka | ||
Na tsuer sal ick ontfanghen | Na 't zuur zal ik ontvangen | |
Desátá sloka | ||
Niet doet my meer erbarmen | Niet doet mij meer erbarmen | |
Jedenáctá sloka | ||
Als een Prins op gheseten | Als een prins opgezeten | |
Dvanáctá sloka | ||
Soo het den wille des Heeren | Zo het den wil des Heren | |
Třináctá sloka | ||
Seer Prinslick was ghedreven | Zeer christlijk was gedreven | |
Čtrnáctá sloka | ||
Oorlof mijn arme Schapen | Oorlof, mijn arme schapen | |
Patnáctá sloka | ||
Voor Godt wil ick belijden | Voor God wil ik belijden |
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu nizozemská hymna na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
folio in a Brussels Manuscript, with the text of the Dutch national anthem. Originally this manuscript (Brussels, Royal Library, 15.662) contained seventy military drawings by an unknown artist. Early 17th Century Willem de Gortter, a Dutch rhetorician added his own poems and a selection of revolutionary texts by others on it. At the right page the name of Philips of Marnix, Lord of Saint-Aldegonde is mentioned as the author. He is referenced as "an excellent poet". Water colour painting of three mounted swordsmen in cuirasses with pikes and red split pennants.
A modified recording (converted from a video fragment I myself made) of my choir rehearsing/singing the Dutch national anthem.