Noční hlídka (obraz)

Noční hlídka
AutorRembrandt
Rok vzniku1642
Technikaolej na plátně
Rozměry363 × 437 cm
UmístěníRijksmuseum, Amsterdam
Sousoší Noční hlídka na Rembrandtově náměstí v Amsterdamu

Noční hlídka (nizozemsky De Nachtwacht, původním názvem Posádka kapitána Franse Banninga Cocqa a Willema van Ruytenburcha) je obraz holandského malíře Rembrandta van Rijn. Obraz zaujme především svou velikostí (363 × 437 cm), vynikajícím vystižením světla a stínu a přirozeným znázorněním pohybu. Rembrandt toto své vrcholné dílo dokončil roku 1642 v období vrcholu tzv. holandského zlatého věku.

Obraz zobrazuje vojenskou posádku vedenou kapitánem Fransem Banningaem Cocqem (oblečen v černém s červenou šerpou) a jeho poručíkem Willemem van Ruytenburchem. Tři nejvýraznější prvky obrazu jsou dva důstojníci v popředí a malá dívka nalevo od nich. Za ní nese vlajkonoš Jan Visscher Cornelissen posádkový prapor. Mrtvé kuře, jež má dívka upnuto opaskem k oděvu, symbolizuje poraženého protivníka a jeho pařát je symbolem vojáků bojujících s arkebuzou. Stejně tak žlutá barva jejích šatů symbolizuje vítězství. Muž před ní má na helmě dubový list, což je tradiční motiv vojáků bojujících s arkebuzou.

Historie

Kopie Gerrita Ludense s původním výjevem

Obecně známý název Noční hlídka vznikl pod mylným dojmem, že obraz zachycuje noční scénu. Tento dojem byl způsoben tmavým nátěrem, kterým byl obraz dodatečně natřen. Ve 40. letech 20. století byl během restaurování tento nátěr odstraněn a od té doby má obraz opět původní odstíny. Ve skutečnosti tedy obraz nazývaný Noční hlídka zachycuje scénu za jasného dne.

V roce 1715 při umisťování obrazu na amsterodamské radnici byl obraz oříznut na všech čtyřech stranách z důvodu umístění obrazu mezi dva sloupy, kam se původně nevešel. Na levé straně po oříznutí zmizely dvě postavy, na vrchní straně vrchol oblouku a dále pak balustráda a okraj schodu. Právě balustráda a schod na původním obrazu byly klíčem k vystižení pohybu. Kopie ze 17. století od malíře Gerrita Ludense ukazuje, jak toto dílo původně vypadalo. Kopie je umístěna v Národní galerii v Londýně. Noční hlídka se kromě necitlivých zásahů stala v minulosti také obětí vandalismu. Poprvé v roce 1975, kdy byla poškozena nožem. Nůž patřil jednomu učiteli, který potom tvrdil, že ho ovládl ďábel a kapitán Franz Banning na obraze byl jeho vyobrazením. Podruhé byl poškozen v roce 1990, kdy byl obraz úmyslně polit kyselinou. Kyselina musela být okamžitě odstraněna a tak byl obraz poléván množstvím vody. Kyselina však pronikla jen svrchním ochranným lakem. Po obou těchto aktech byl obraz úspěšně restaurován.

Alternativní nebo spíše doplňující náhled, k výše uvedenému textu, na pozadí vzniku a výklad samotného obrazu nabízí film (2007[1]) Petera Greenawaye. Tento „hraný dokument“ je evropskou koprodukcí. Hlavní roli ztvárnil britský herec Martin Freeman.

U Rembrandtovy sochy na Rembrandtplein (Rembrandtovo náměstí) v Amsterdamu u příležitosti oslav jeho 400 narozenin v roce 2006 bylo dle obrazu rozestaveno bronzové sousoší.[2]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Lundens - Nachtwache-Kopie.jpg
Copy of The Night Watch by Rembrandt. This copy is particularly important because it shows sections of the original painting that were cut away and lost in the 18th century.
NightWatchRembrandtsquare.jpg
Autor: , Licence: CC BY 3.0
Sousoší Noční hlídka na Rembrandtově náměstí v Amsterdamu
The Nightwatch by Rembrandt - Rijksmuseum.jpg
Frans Banning Cocq, heer van purmerlant en Ilpendam, Capiteijn Willem van Ruijtenburch van Vlaerdingen, heer van Vlaerdingen, Luijtenant, Jan Visscher Cornelisen Vaendrich, Rombout Kemp Sergeant, Reijnier Engelen Sergeant, Barent Harmansen, Jan Adriaensen Keyser, Elbert Willemsen, Musketier Jan Clasen Leydeckers (behind the Lieutenant in Yellow blowing into the powder pan of a musket which once belonged to Jan Snedeker), Jan Ockersen, Jan Pietersen bronchorst, Harman Iacobsen wormskerck, Jacob Dirksen de Roy (the Governor on far left of the cut off section of the painting), Jan vander heede, Walich Schellingwou, Jan brugman, Claes van Cruysbergen, Paulus Schoonhoven