Nošovice

Nošovice
Pivovar Radegast
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Frýdek-Místek
Obec s rozšířenou působností	Frýdek-Místek (správní obvod)
Okres	Frýdek-Místek
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°39′39″ s. š., 18°25′35″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 013 (2024)[1]
Rozloha	6,47 km²[2]
Katastrální území	Nošovice
Nadmořská výška	346 m n. m.
PSČ	739 51
Počet domů	301 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Nošovice 58 739 51 Dobrá ounosovice@telecom.cz
Starosta	Jiří Myšinský
Oficiální web: www.nosovice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Nošovice
Další údaje
Kód obce	552518
Kód části obce	104914
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nošovice (polsky Noszowice, německy Noschowitz) jsou slezská obec v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 000^[1] obyvatel. Obcí protéká řeka Morávka.

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Potměnošovici. To bylo buď odvozeno od osobního jména Potměnoš a pak znamenalo "Potměnošovi lidé" nebo to bylo posměšné označení zlodějů. Poslední doklad nezkráceného jména je z roku 1636, poté v dokladech vždy jen Nošovice (případně německé Noschowitz).^[4]

První písemná zmínkao obci, tehdy pod názvem Potměnošovice, pochází z roku 1573. Jméno Nošovice se objevuje až v roce 1664.

• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
  Věková struktura obyvatel obce Nošovice roku 2011

Mezi lety 1869–1979 Nošovice byly obcí v okrese Těšín (1869–1900), poté v okrese Frýdek (1910–1930), poté v okrese Místek (1950) a později v okrese Frýdek-Místek. Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 patřily jako část obce k Dobré a od 24. listopadu 1990 jsou opět samostatnou obcí.^[7]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 1996.^[8]

Obecní znak tvoří vrchní žlutá a dolní černá část. Ve vrchní žluté jsou zobrazeny nástroje symbolizující zemědělství a pivovarnictví. Ve spodní části, která má černé pozadí, a symbolizuje tak noc, je vyobrazena nůše, ve kterých se nosily látky na panskou valchu.

• Památník padlých první a druhé světové válce v Nošovicích před místní základní školou
• Boží muka u staré cesty na Malou Prašivou
• Kaple na rozhraní Dobré a Nošovic
• Kaplička v Malých Nošovicích na Podlesí
• Kříž (boží muka) u staré cesty k řece, je hranicí dvou pozemků
• Národní přírodní památka Skalická Morávka, zachovalý podhorský úsek přirozeného divočícího toku řeky Morávky

V Nošovicích se tradičně vyrábí kysané zelí. Výrobce Zemědělské družstvo vlastníků Nošovice používá převážně ruční výrobu včetně šlapání nohama. V roce 2007 získalo Nošovické kysané zelí ochrannou registraci Evropské unie.^[9] V druhé polovině 60. let 20. století začala v centru obce výstavba pivovaru Radegast, ve kterém byla první várka piva uvařena v roce 1970. V roce 1990 proběhla privatizace podniku, který je od roku 2017 součástí japonského koncernu Asahi. Pivovar vyrábí pivo pod svým názvem Radegast.

V letech 2006 až 2008 probíhala v těsné blízkosti obce výstavba automobilky jihokorejského koncernu Hyundai. Továrna Hyundai Motor Manufacturing Czech patří v současnosti mezi největší automobilové výrobce v České republice.^[10]

Dopad výstavby obří automobilky na malou obec včetně pohnutých výkupů pozemků zpracovává celovečerní dokumentární film Víta Klusáka Vše pro dobro světa a Nošovic natáčený v letech 2006–2010 .

V roce 2018 vydal teolog a překladatel Alexandr Flek knihu Parabible, která je volnou parafrází novozákonních evangelií a jejich doby. Podle parabible se Ježíš narodil v Berouně a bydlí v Nošovicích.^[11]

• 
  Obecní úřad
• 
  Kaplička
• 
  Hasičská zbrojnice
• 
  Automobilka Hyundai

• Pivovar Radegast
• HMMC
• ČEPS

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nošovice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Nošovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)