Nobelium

Nobelium
 [Rn] 5f14 7s2
(259)No
102
 
        
        
                  
                  
                                
                                
↓ Periodická tabulka ↓
Electron shell 102 Nobelium - no label.svg
Obecné
Název, značka, čísloNobelium, No, 102
Cizojazyčné názvylat. Nobelium
Skupina, perioda, blok7. perioda, blok f
Chemická skupinaAktinoidy
Identifikace
Registrační číslo CAS10028-14-5
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost259,10
Iontový poloměrNo2+: 113 pm,
No3+: 95 pm
Elektronová konfigurace[Rn] 5f14 7s2
Oxidační číslaII, III
Elektronegativita (Paulingova stupnice)předpokládaná 1,3
Ionizační energie
První5,8 eV
Druhá11,3 eV
Třetí24 eV
Mechanické vlastnosti
Skupenstvípředpokládané pevné
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání827 °C (1 100,15 K)
Bezpečnost
Radioaktivní
Radioaktivní
IV (%)ST1/2ZE (MeV)P

{{{izotopy}}}

Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Yb
⋏
Mendelevium ≺No≻ Lawrencium

Nobelium (chemická značka No) je čtrnáctým členem z řady aktinoidů, desátým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle (v přírodě se nevyskytuje) ozařováním jader curia. Svůj název získal na počest Alfreda Nobela.

Nobelium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Vyzařuje α a γ záření a je silným zdrojem neutronů, proto je nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály. O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo.

Historie

Alfred Nobel

Nobelium bylo poprvé připraveno v dubnu roku 1958 v laboratořích kalifornské university v Berkeley za pomoci nového lineárního urychlovače částic. Při uvedeném experimentu byl bombardován terč složený z izotopů curia (95 % 244Cm + 4,5 % 246Cm) jádry uhlíku 12C a bylo získáno nobelium 252No s poločasem přeměny 2,44 sekund.

 244
96 Cm +  12
6 C →  256
102 No →  252
102 No + 4  1
0 n

Za jeho objevitele jsou pokládáni Albert Ghiorso, Glenn T. Seaborg, John R. Walton a Torbjørn Sikkeland. Prvek byl pojmenován na počest švédského chemika a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela.

Další umělá příprava nobelia byla oznámena roku 1966, kdy byl bombardován terčík z uranu 238U jádry neonu 22Ne

 238
92 U +  22
10 Ne →  260
102 No →  254
102 No + 6  1
0 n

Izotopy

Související informace naleznete také v článku Izotopy nobelia.

Je známo celkem 17 izotopů nobelia, z nichž nejstabilnější (z těch, u nichž je poločas přeměny znám) jsou 259No s poločasem přeměny 58 minut, 255No s poločasem rozpadu 3,52 minuty a 253No s poločasem 1,62 minuty. Zbývající izotopy mají poločas rozpadu menší než jednu minutu:[1]

IzotopRok objevuReakcePoločas přeměny
248No<2 μs
249No?
250Nom2001204Pb(48Ca,2n)4,2 μs
250No2006204Pb(48Ca,2n)0,0037 ms
251No1967244Cm(12C,5n)0,80 s
252No1959244Cm(12C,4n)2,44 s
252Nom~2002206Pb(48Ca,2n)110 ms
253No1967242Pu(16O,5n), 239Pu(18O,4n)1,62 min
253Nom1971249Cf(12C,4n)[2]0,0435 ms
254No1966243Am(15N,4n)51 s
254Nom11967 ?246Cm(13C,5n), 246Cm(12C,4n)0,28 s
254Nom²~2003208Pb(48Ca,2n)0,198 ms
255No1967246Cm(13C,4n),248Cm(12C,5n)3,52 min
256No1967248Cm(12C,4n), 248Cm(13C,5n)2,91 s
257No1961 ?, 1967248Cm(13C,4n)24,5 s
258No1967248Cm(13C,3n)1,2 ms
259No1973248Cm(18O,α3n)58 min
260No254Es + 22Ne,18O,13C – přeměna106 ms
261No?
262No1988254Es + 22Ne – záchyt elektronu u 262Lr)≈ 5 ms
263No?
264No?

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2018-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-10. 
  2. ↑ viz rutherfordium

Literatura

  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce