Nobuo Uemacu

Nobuo Uemacu
Fotografie z roku 2006
Základní informace
Narození	21. března 1959 (65 let) Kóči, prefektura Kóči, Japonsko
Žánry	Elektronická hudba New Age orchestrální klasická hudba Rock
Povolání	Hudební skladatel
Nástroje	Klávesy, varhany, piano, housle, banjo, Harmonium, Buzuki
Aktivní roky	1986 - současnost
Vydavatel	Dog Ear Records
Členem skupin	Earthbound Papas The Black Mages
Významná díla	music of Final Fantasy VIII music of Final Fantasy VI music of Final Fantasy IX Eyes on Me
Web	http://www.dogearrecords.com/
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nobuo Uemacu (japonsky 植松 伸夫, Uemacu Nobuo) (* 21. března 1959) je japonský skladatel hudby pro počítačové hry. Je považován za jednoho z nejznámějších a respektovaných umělců v oblasti počítačových her,^[1] především díky jeho tvorbě soundtracku k sérii Final Fantasy, z nichž některé skladby konkurují v žebříčcích vážné hudby i klasickým skladatelům.^[1]

Uemacu vstoupil v roce 1986 do Square (později Square Enix), kde potkal tvůrce Final Fantasy Hironobua Sakagučiho. Square Enix opustil až po téměř 20 letech a založil svou vlastní firmu Smile Please a výrobní společnost Dog Ear Records. Od té doby pracuje jako nezávislý profesionál převážně na hrách vytvářených Square Enix a Sakagučiho výrobním studiem Mistwalker.

Uemacu se narodil v Kóči.^[2] Zhruba od svých 12 let se začal zajímat o hudbu od Eltona Johna a začal hrát na klavír jako samouk. Nikdy nechodil do žádné hudební školy ani neabsolvoval žádné lekce hudby.^[3] Ve svých 22 letech dostudoval na Univerzitě Kanagawa angličtinu na jazykové katedře a do té doby vystřídal několik amatérských hudebních skupin, kde v sobě objevil talent k psaní hudby, což mu umožnilo živit se příležitostně jako hudební skladatel pro televizní reklamy.^[3] Po ukončení studií pracoval v půjčovně hudebních nástrojů. V roce 1985 se setkal s jedním ze svých přátel, jenž byl zaměstnancem společnosti Square, a nabídnul mu práci skladatele hudby do počítačových her. Uemacu souhlasil a původně práci považoval jen za přivýdělek. Tehdy nastoupil na cestu uznávaného hudebního skladatele, když o rok později už ve Square skládal hudbu do her na konzole NES a další 8-bity na plný úvazek.

První hra, jejíž soundtrack zkomponoval, byla Cruise Chaser Blassty z roku 1986. Ve Square se seznámil s Hironobuem Sakagučim, jenž ho požádal o zkomponování hudby do jeho her, s čímž souhlasil. V letech 1986 a 1987 se podílel na tvorbě více než deseti titulů, z nichž ale prakticky žádný nebyl úspěšný a společnost se dostala do finančních potíží. V roce 1987 se tedy se Sagakučim dohodl na tvorbě RPG hry, jež měla být posledním Sagakučiho počinem ve společnosti Square: Final Fantasy. Ta však byla pro společnost, jejího šéfdesignéra Sakagučiho i Nobua Uemacuho samotného velkým úspěchem.^[4] Veřejnost si ve hře všimla i právě hudby, jež si získala své fanoušky nejen výborným provedením, ale i díky stylu, jaký Uemacu použil.

I proto byl po rozhodnutí vyrobit druhý díl Final Fantasy jasnou volbou, kdo bude dělat hudbu. Od té doby složil pro Square hudbu k více než 30 dalším hrám, ale nejvíce byl znám veřejnosti jako autor hudby k Final Fantasy. Prokázal i značnou míru loajality a flexibility, když dokončil soundtrack ke hře Chrono Trigger za svého kolegu Jasunoriho Micudu, jenž musel ze zdravotních důvodů náhle od projektu odstoupit. V roce 2000 poprvé nakoukl do filmu, když dostal kontrakt na složení hudby k anime Ah! My Goddess: The Movie a Final Fantasy: Unlimited.

Kromě toho všeho se věnoval i sólovým projektům bez ovlivnění Squarem, když měl čas. V roce 1994 vydal svou debutovou desku Phantasmagoria s několika písněmi ve stylu New Age, jejichž nahrávání ve studiu sám dirigoval. Postupem času ale Uemacu ztrácel energii i inspiraci a přestože bylo čtyřdílné album k Final Fantasy IX jedno z nejlepších, které složil, na další díl, Final Fantasy X, si v roce 2001 už vybral spolupracovníky Masašiho Hamauzua a Junju Nakano. Byl to také první díl série, kterému nekomponoval hudbu sám. Hudbu k Final Fantasy XI již víceméně přenechal Naošimu Mizutovi a Kumimu Taniokovi a sám se podílel jen na 11 skladbách.^[3]

Tuto tvůrčí krizi víceméně překonal, když jeho kolegové ze Square-Enixu Keničiro Fukui a Cujoši Sekito v roce 2002 založili hudební skupinu The Black Mages a požádali Uemacua, aby do ní vstoupil. Zprvu tuto nabídku odmítal kvůli pracovnímu vytížení, nakonec ale souhlasil, když ho nalákali na pozici klávesisty při živém koncertování.^[5] Skupina, jež nabrala do svých řad ještě tři další muzikanty, do svého repertoáru zařadila mnohé Uemacuho písně, jež si získaly ve hrách ze série Final Fantasy mnoho fanoušků. Ty převlékli do rockového kabátu a vydali je na tři alba.

V roce 2004 opustil společnost Square Enix a založil si vlastní společnost Smile Please^[6], která úspěšně spolupracovala s Uemacuovým bývalým zaměstnavatelem, zejména v organizaci koncertních turné hudby z videoher (převážně Final Fantasy) po Severní Americe. S tímto vlastním studiem se mohl více věnovat svým vlastním projektům i koncertům skupiny The Black Mages. Dalším důvodem osamostatnění bylo i stěhování sídla společnosti Square Enix do nových prostor, které mu nevyhovovaly.^[7] Se Square Enix v roce 2005 spolupracoval na hudbě k filmu Final Fantasy VII: Advent Children a navrhl i úvodní melodii k nové Final Fantasy XII. K sérii se naplno vrátil až ve Final Fantasy XIV v roce 2010, jejíž hudbu poprvé od časů devátého dílu zkomponoval zcela sám. Nabídku od Square Enixu měl už na XIII, ale upřednostnil raději 14. díl.

Spolupráci navázal i se studiem Mistwalker, jež vedl jeho dlouholetý kolega ze Square Hironobu Sakaguči, kde komponoval hudbu k titulům Blue Dragon, Lost Odyssey a Away Shuffle Dungeon. V dalších letech pracoval i na dalších projektech jiných vývojářských studií. Po rozpadu The Black Mages s dalšími bývalými členy této skupiny založil v roce 2011 skupinu Earthbound Papas, která navazuje na předešlou práci.

V roce 2012 také přišlo prestižní ocenění, když jeho píseň o postavě z Final Fantasy VII jménem Aerith (Aerith Theme) získala 16. příčku v hlasování o nejlepší klasickou melodii hitparády britského rádia Classic FM, jež vysílá do celého světa.^[8] O rok později se jeho hudba posunula dokonce na třetí příčku.^[9]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nobuo Uematsu na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nobuo Uemacu na Wikimedia Commons
• www.dogearrecords.com – oficiální stránky
• www.nobuouematsu.com – neoficiální stránky