Noemova potopa

Noemova potopa
Noye's Fludde
Benjamin Britten (1968)
Benjamin Britten (1968)
Základní informace
Žánr„chrámové podobenství“
SkladatelBenjamin Britten
Počet dějství1
Originální jazykangličtina
Literární předlohaChester Mystery Play
Datum vzniku1957–1958
Premiéra18. června 1964, Orford, kostel sv. Bartoloměje
Česká premiéra24. června 1995, Hukvaldy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Noemova potopa (v anglickém originále Noye’s Fludde) je „chrámová“ opera anglického skladatele Benjamina Brittena podle středověkého miráklu, tzv. Chesterské hry, o biblické potopě. Jde o dílo, které je určeno pro soubor sestávající jak z amatérských, tak z profesionálních sil. Dílo nebylo autorem primárně určeno pro divadelní scénu, ale mělo být uváděno v koncertních sálech nebo chrámových prostorách. Vysledné dílo proto představuje zajímavé projení opery, oratoria a scénické hry, v něm je jeviště spojeno s hledištěm v hravém biblickém podobenství o Noemově arše obohacené o lidské momenty sporu Noema s hašteřivou manželkou a pomlouvačnými přítelkyněmi Noemovy ženy.[1]

Inscenační historie

Charles Mackerras, první dirigent Noemovy potopy, 2005

Jako místo světové premiéry vybral Britten osobně vybral chrám sv. Bartoloměje v Orfordu. Premiéra opery se uskutečnila 18. června 1958 v rámci festivalu v Aldeburghu v Brittenově rodném Suffolku pod taktovkou Charlese Mackerrase. Ještě téhož roku na podzim bylo dílo velmi úspěšně uvedeno v Londýně (Southwark Cathedral), v následujícím roce 1959 pak zaznělo poprvé v USA a o rok později v Kanadě.[2] Prvním provedením v tradičním divadelním prostoru byla patrně britská inscenace v londýnském Roundhouse Theatre roku 1972. Mezi velmi netradiční inscenační varianty patří ta z roku 2005, kdy byla opera inscenována v auditoriu norimberské zoologické zahrady. Téhož roku byla uvedena i v zoologické zahradě v Belfastu.[2]

V Česku byla opera naposledy uvedena v roce 2016 koncertně pražským Národním divadlem [3] ve spolupráci s Kühnovým dětským sborem. Orchestr Národního divadla byl pro tuto příležitost rozšířen o studenty Pražské konzervatoře, smyčcový orchestr Piccoli Archi di Praga a studenty Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy. Dílo nastudoval dirigent David Švec.[3] Plnohodnotná (scénická) inscenace vznikla v červnu 1995 pod názvem Archa Noemova v rámci festivalu Janáčkovy Hukvaldy. Tehdy tuto operu uvedl v češtině anglický režisér David Sulkin s desítkami dětí z ostravského Operního studia Národního divadla moravskoslezského a hukvaldské základní školy.[1]

Charakteristika díla

Partituru Britten ozvláštnil použitím několika méně obvyklých hudebních nástrojů vedle běžně užívaných instrumentů (smyčcový kvartet, rozšířené bicí, klavír pro čtyři ruce, flétny, varhany). Využil různé bicí nástroje, větrostroj a také smirkový papír, třený o dřevěné bloky i šálky se lžičkami, a především zvonky.[2]

Reference

  1. ↑ a b RECENZE: Noemova potopa v příliš akademickém duchu. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-05-31]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c OPERAPLUSREDAKCE3. Noemova potopa v Národním divadle | OperaPlus [online]. [cit. 2021-05-31]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Brittenova opera spojí v Národním divadle malé hudebníky s velkými - Národní divadlo. www.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2021-05-31]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Sir Charles Mackerras.jpg
Autor: Lesley Mair (Musicmum) on Flickr, Licence: CC BY 2.0
Sir Charles Mackerras. The photo was taken on 2 October 2005, backstage at the Usher Hall in Edinburgh, during rehearsals for the opera Fidelio with the Scottish Chamber Orchestra and chorus, which Mackerras had chosen to conduct as part of his 80th birthday celebrations. The opera was performed in concert at the Usher Hall and in London at the Barbican.