Noháčovití

Jak číst taxoboxNoháčovití
alternativní popis obrázku chybí
Noháč (Pedetes sp.)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádhlodavci (Rodentia)
Čeleďnoháčovití (Pedetidae)
Gray, 1825
Rod
  • noháč (Pedetes)
  • Megapedetes
  • Oldrichpedetes
  • Propedetes
  • Rusingapedetes
Sesterská skupina
šupinatkovití (Anomaluridae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Noháčovití (Pedetidae) je čeleď hlodavců z podřádu Anomaluromorpha, kam patří i šupinatky.[1] Zahrnuje jediný rod noháč (Pedetes) s dvěma druhy žijícími v jižní a východní Africe.

Noháči jsou větší hlodavci s výrazně prodlouženýma zadníma nohama a dlouhým osrstěným ocasem. Jsou to noční zvířata, která si vyhrabávají systémy nor, kde přečkávají den. Žijí v pouštních a polopouštních oblastech. Obvykle se pohybují po všech čtyřech končetinách jako králíci, ale především v nebezpečí skáčou po zadních nohách jako klokani.

Potrava se skládá především z cibulek nebo silných kořínků, někdy i semen a stonků. Občas konzumují i hmyz (hlavně sarančata).

Výskyt

Noháči žijí v jižní a východní Africe od Keni přes Tanzanii, Angolu, Zambii, Zimbabwe, Namibii, Botswanu a Mosambik po Jihoafrickou republiku. Obývají suché písčité půdy v pouštních nebo polopouštních oblastech.[2]

Taxonomie

Systematické zařazení čeledi noháčovitých v rámci hlodavců je nejasné.[2]

Známý je jen jeden rod s dvěma druhy:[3]

rod Pedetesnoháč

  • druh Pedetes capensisnoháč jihoafrický
  • druh Pedetes surdasternoháč východoafrický

Někteří autoři neuznávají existenci druhu Pedetes surdaster a zařazují jej jako poddruh k druhu Pedetes capensis.[2]

Vzhled

Noháči jsou statní hlodavci. Jejich tělo měří 350–430 mm, ocas 370–470 mm.[2] Váží 3–4 kg. Jsou zbarveni skořicově hnědě až žlutohnědě. Spodní část těla je béžová až bělavá. Ocas je bohatě ochlupený; jeho konec je černý nebo tmavě hnědý.

Pro noháče jsou charakteristické prodloužené zadní nohy; přední nohy mají krátké. Hlava je krátká a tupě zakončená. Mají velké oči a celkem 20 zubů: jejich zubní vzorec je

  • 1.0.1.3
  • 1.0.1.3

Způsob života

Lebka noháče

Noháči jsou noční zvířata. Vyhrabávají si systémy nor, kde přečkávají den, a do nichž se schovávají před predátory. Žijí jednotlivě, i když při shánění potravy se někdy sdružují do skupinek o 8 až 9 jedincích. V jedné noře však kromě období výchovy mláďat žije vždy jen jeden jedinec.

Při pomalé chůzi se pohybují po všech čtyřech končetinách, v nebezpečí skáčou jen po zadních nohách podobně jako klokani.[2] Jednotlivé skoky měří i přes 2 metry. Za jednu noc nachodí obvykle několik kilometrů.

Potrava se skládá především z cibulek nebo silných kořínků, ale někdy jí i nadzemních částí rostlin nebo jejich semen. Nepohrdnou však ani hmyzem – především sarančaty nebo různými brouky.

Noháči se rozmnožují prakticky po celý rok. Rodí jen jedno mládě vážící 250–300 g, které kojí průměrně 48 dní.[2] Mláďata poté opouštějí hnízdo a dospívají ve třetím roce. Maximální zaznamenaný věk noháče v zajetí byl 19 let.

Podrobnější informace naleznete v článku Noháč.

Stupeň ohrožení

Noháči jsou v červeném seznamu druhů vyhodnoceni jako málo dotčený druh – nejsou tedy podle současných poznatků ohroženi vyhynutím.[4]

Odkazy

Reference

  1. Mammal Species of the World [online]. 3. vyd. Bucknell University, 2009 [cit. 2012-09-16]. Kapitola Anomaluromorpha. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-12. (anglicky) 
  2. a b c d e f NOWAK, Ronald M. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London: Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. Dostupné online. ISBN 0-8018-5789-9. Kapitola Springhare, or Springhaas, s. 1620-22. (anglicky) 
  3. Profil taxonu noháč [online]. BioLib [cit. 2012-09-16]. Dostupné online. 
  4. BUTYNSKI, T. M. M.; DE JONG, Y. Pedetes capensis [online]. IUCN, 2008 [cit. 2012-09-16]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2012.1). Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Springharelg.jpg
Captive Springhare, Henry Doorly Zoo, Omaha Nebraska.
Cambridge Natural History Mammalia Fig 231.png
Fig. 231.—Side view of skull of Cape Jumping Hare (Pedetes caffer). × 35. AS, Alisphenoid; Ex.O, exoccipital; Fr, frontal; L, lachrymal; Ma, malar; Mx, maxilla; Na, nasal; OS, orbito-sphenoid; Pa, parietal; Per points to the large supratympanic or mastoid bulla; PMx, premaxilla; Sq, squamosal; Ty, tympanic. (From Flower's Osteology.)


In MSW3, a synonym of P. capensis.