Nolwenn Leroyová
Nolwenn Leroyová | |
---|---|
(c) Georges Biard, CC BY-SA 3.0 Nolwenn Leroyová (25. července 2010) | |
Základní informace | |
Jinak zvaná | „Nolwenn Leroy“ |
Narození | 28. září 1982 (40 let) Saint-Renan |
Žánry | pop music, world music a folk pop |
Povolání | zpěvačka, písničkářka, klavíristka a nahrávající umělkyně |
Nástroje | keltská harfa a hlas |
Hlasový obor | mezzosoprán |
Vydavatelé | Mercury Records Decca Records Universal Studios |
Ocenění | důstojník Řádu umění a literatury (2021) |
Partner(ka) | Arnaud Clément (od 2008) |
Rodiče | Jean-Luc Le Magueresse |
Web | nolwennleroy |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nolwenn Leroyová, vlastním jménem Nolwenn Le Magueresse (výslovnost [nolwɛn ləʁwa], * 28. září 1982 Saint-Renan) je francouzská zpěvačka pop music, spolupracující se skladatelem a producentem Laurentem Voulzym.
Jejím otcem je bývalý prvoligový fotbalista Jean-Luc Le Magueresse. Od jedenácti let se učila klasickému zpěvu a hře na klavír a housle, díky školnímu výměnnému pobytu v USA ovládá plynně angličtinu. Studovala mezinárodní právo na Université Clermont-Auvergne, po vítězství v televizní soutěži Star Academy v roce 2002 se stala profesionální zpěvačkou. Její debutové album bylo v čele žebříčku Syndicat National de l'Édition Phonographique a stalo se dvojnásobnou platinovou deskou.[1] Největší úspěch zaznamenala s albem Bretonne, na němž zpívá bretaňské lidové písně, které překročilo hranici milionu prodaných kusů. Třikrát získala NRJ Music Award a byla v roce 2012 nominována na cenu Victoires de la Musique v kategorii zpěvaček. V roce 2015 ji časopis Le Journal du Dimanche zařadil na seznam padesáti nejpopulárnějších francouzských celebrit.[2] Vedle zpěvu se věnuje také natáčení reklam a filmovému dabingu.
Jejím životním partnerem je tenista Arnaud Clément, v roce 2017 se jim narodil syn Marin. Byla po ní pojmenována planetka 353232 Nolwenn. Je členkou dobročinné organizace Les Enfoirés, ve volném čase se věnuje jízdě na koni.
Diskografie
Studiová Alba
- 2003: Nolwenn
- 2005: Histoires naturelles
- 2009: Le Cheshire Cat et moi
- 2010: Bretonne
- 2012: Ô filles de l'eau
- 2017: Gemme
- 2018: Folk
- 2021: La Cavale
Živá alba
- 2007: Histoires Naturelles Tour
- 2014: Ô Tour de l'eau
Singly
- 2003: „Cassé“
- 2003: „Une femme cachée“
- 2003: „Suivre une étoile“
- 2004: „Inévitablement“
- 2005: „Nolwenn Ohwo !“
- 2006: „Histoire Naturelle“
- 2006: „Mon ange“
- 2006: „J'aimais tant l'aimer“
- 2007: „Reste encore“
- 2009: „Faut-il, faut-il pas ?“
- 2010: „Mná na h-Éireann (Women of Ireland)“
- 2010: „La Jument de Michao“
- 2011: „Tri Martolod“
- 2011: „Brest“
- 2011: „Moonlight Shadow“
- 2012: „Juste Pour Me Souvenir“
- 2013: „Sixième Continent“
- 2017: „Gemme“
- 2017: „Trace ton chemin“
- 2021: „Brésil, Finistère“
- 2021: „Loin“
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nolwenn Leroyová na Wikimedia Commons
- http://nolwennleroy.com/
Média použitá na této stránce
(c) Georges Biard, CC BY-SA 3.0
Nolwenn Leroy à la cérémonie des NRJ Music Awards