Noppavan Lertčívakarnová
Noppavan Lertčívakarnová นพวรรณ เลิศชีวกานต์ | |
---|---|
Noppavan Lertčíkarnová na junorce US Open 2009 | |
Stát | Thajsko |
Datum narození | 18. listopadu 1991 (32 let) |
Místo narození | Čiang Mai, Thajsko[1] |
Bydliště | Bangkok, Thajsko |
Profesionál od | června 2009 |
Ukončení kariéry | 2017 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend i forhend obouruč |
Výdělek | 293 951 USD |
Tenisová raketa | Yonex |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 242–191 |
Tituly | 0 WTA, 5 ITF |
Nejvyšší umístění | 149. místo (26. září 2011) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo kvalifikace (2011) |
French Open | 1. kolo kvalifikace (2011, 2012) |
Wimbledon | 1. kolo (2010) |
US Open | 1. kolo (2011) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 141–112 |
Tituly | 0 WTA, 8 ITF |
Nejvyšší umístění | 97. místo (15. srpna 2011) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Wimbledon | 1. kolo (2011) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 17. října 2023
Noppavan Lertčívakarnová (thajsky นพวรรณ เลิศชีวกานต์, RTGS: Nopphawan Loetchiwakan, * 18. listopadu 1991 Čiang Mai) je bývalá thajská profesionální tenistka praktikující obouručný styl z forhendu i bekhendu. V roce 2008 se stala juniorskou světovou jedničkou a mistryní světa ITF. Na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala pět titulů ve dvouhře a osm ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2011 na 149. místě a ve čtyřhře v srpnu téhož roku na 97. místě.[1]
V thajském fedcupovém týmu debutovala v roce 2009 perthským blokem 1. skupiny asijsko-oceánské zóny proti Tchaj-wanu, Austrálii a Jižní Koreji. Poslední zápas odehrála ve druhé světové baráži 2014 proti Švédsku, v níž podlehla Johanně Larssonové a Švédky zvítězily 4:0 na zápasy. V soutěži nastoupila k devatenácti mezistátním utkáním s bilancí 8–5 ve dvouhře a 7–3 ve čtyřhře.[3]
Na Asijských hrách 2010 v Kantonu se stala členkou bronzového týmu Thajska, spolu s Nudnidou Luangnamovou, Tamarine Tanasugarnovou a Varatčajou Vongteančajovou.
Tenisová kariéra
Juniorka: Vítězka Wimbledonu 2009 a tří grandslamových čtyřher, světová jednička
V juniorském tenise si zahrála šest grandslamových finále, dvě singlová a čtyři deblová.
V šestnácti letech podlehla ve finále Wimbledon 2008 čtrnáctileté Britce Lauře Robsonové.[4][5] Následující ročník majoru v All England Clubu již vyhrála. Do závěrečného duelu Wimbledonu 2009 postoupila přes Tímeu Babosovou. V souboji o titul pak zdolala první hráčku juniorského žebříčku Kristinu Mladenovicovou a stala se prvním šampionem grandslamové dvouhry z Thajska.[6][7][5]
V juniorské čtyřhře ovládla US Open 2008 se Švédkou Sandrou Romovou, French Open 2009 po boku Rumunky Eleny Bogdanové a Wimbledon 2009 v páru s Australankou Sally Peersovou. Pouze z posledního deblového finále na US Open 2009 odešla s Bogdanovou poražena.
V prosinci 2008 se na kombinovaném žebříčku ITF stala juniorskou světovou jedničkou,[2] a to jako první thajský tenista na čele tenisové klasifikace bez rozdílu soutěže. Mezinárodní tenisová federace ji danou sezónu vyhlásila juniorskou mistryní světa.[5]
Finále na okruhu WTA Tour
Čtyřhra: 1 (0–1)
Legenda |
---|
Grand Slam (0) |
Turnaj mistryň (0) |
Premier Mandatory & Premier 5 (0) |
Premier (0) |
International (0–1) |
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 6. března 2011 | Kuala Lumpur, Malajsie | tvrdý | Jessica Mooreová | Dinara Safinová Galina Voskobojevová | 5–7, 6–2, [5–10] |
Finále série WTA 125
Čtyřhra: 1 (0–1)
Legenda |
---|
WTA 125 (0–1) |
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 11. listopadu 2012 | Puné, Indie | tvrdý | Julia Glušková | Nina Bratčikovová Oxana Kalašnikovová | 0–6, 6–4, [8–10] |
Tituly na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 75 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra (5 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | poražená finalistka | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | květen 2008 | Balikpapan, Indonésie | tvrdý | Iša Lakhaniová | 6–3, 6–2 |
2. | srpen 2008 | Čiang Mai, Thajsko | tvrdý | Nungnadda Vannasuková | 6–2, 6–3 |
3. | září 2010 | Cukuba, Japonsko | tvrdý | Šihó Akitová | 6–4, 6–1 |
4. | prosinec 2011 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | tvrdý | Kristina Mladenovicová | 7–5, 6–4 |
5. | květen 2016 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý | Prerna Bhambriová | 6–4, 6–1 |
Čtyřhra (8 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 26. září 2006 | Jakarta, Indonésie | tvrdý | Varatčaja Vongteančajová | Lavinia Tanantová Aju Fani Damajantiová | 6–2, 6–4 |
2. | 19. listopadu 2006 | Manila, Filipíny | tvrdý | Varatčaja Vongteančajová | Kchao Šao-Jüan Thassha Vitajavirodžová | 3–6, 6–3, 7–6(7–2) |
3. | 24. dubna 2009 | Bol, Chorvatsko | antuka | Martina Borecká | Michaela Pochabová Patrícia Verešová | 6–3, 6–3 |
4. | 26. března 2012 | Phuket, Thajsko | tvrdý | Čeng Saj-saj | Sun Šeng-nan Chan Sin-jün | 6–3, 6–3 |
5. | 18. března 2013 | Ipswich, Austrálie | tvrdý | Varatčaja Vongteančajová | Viktorija Rajicicová Storm Sandersová | 4–6, 6–1, [10–8] |
6. | 12. října 2013 | Margaret River, Austrálie | tvrdý | Arina Rodionovová | Monique Adamczaková Tammi Pattersonová | 6–2, 3–6, [10–8] |
7. | 20. dubna 2015 | Šen-čen, Čína | tvrdý | Lu Ťia-ťing | Han Na-re Čang Su-džong | 6–4, 7–5 |
8. | 10. března 2017 | Mildura, Austrálie | tráva | Lu Ťia-ťing | Tessah Andrianjafitrimová Shérazad Reixová | 6–4, 1–6, [10–8] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Noppawan Lertcheewakarn na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Noppavan Lertčívakarnová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 17. října 2023
- ↑ a b Noppavan Lertčívakarnová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 17. října 2023
- ↑ Noppavan Lertčívakarnová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 17. října 2023
- ↑ EVANS, Richard. True grit from Brit as Laura lands title. The Observer [online]. 2008-07-05 [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. ISSN 0029-7712. (anglicky)
- ↑ a b c Associated Press. Noppawan wins girls' title at Wimbledon | Tennis News. NDTVSports.com [online]. 2009-07-04 [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lertcheewakarn Gets Her Wimbledon Title; Cox Set for Sunday's Boys Championship; WTT Buzz Win Opener with Subs. ZooTennis [online]. 2009-07-04 [cit. 2023-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-21. (anglicky)
- ↑ Noppawan faces old foe in Dubai Final. Nation Thailand [online]. 2011-12-02 [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Noppavan Lertčívakarnová na Wikimedia Commons
- Noppavan Lertčívakarnová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Noppavan Lertčívakarnová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Noppavan Lertčívakarnová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
The national flag of Kingdom of Thailand; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Georgian flag in Pantone MS.
bendera Indonesia
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Robbie Mendelson, Licence: CC BY-SA 2.0
U.S. Open Juniors. Thursday, Sept. 10, 2009