Norbert Kubát

Norbert Kubát
Narození12. března 1863
Uhlířské Janovice, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí4. prosince 1935 (ve věku 72 let)
Plzeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Povolánísbormistr, varhaník, houslista a hudební skladatel
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Norbert Kubát (12. března 1863, Uhlířské Janovice[1]4. prosince 1935, Plzeň) byl český sbormistr, varhaník, houslista a hudební skladatel.

Život

V dětském věku se učil hře na housle a na klavír. V roce 1879 byl přijat na pražskou varhanickou školu. Absolvoval v roce 1882 a nastoupil vojenskou službu. Stal se prvním houslistou a zástupcem kapelníka vojenské hudby. Po ukončení vojenské služby byl ředitelem kůru a učitelem hudby v Kolíně. Kromě toho byl sbormistrem pěveckých sdružení Dobroslav a Dobromila.

V roce 1894 přišel do Plzně, kterou již do své smrti neopustil. Byl ředitelem kůru v katedrále svatého Bartoloměje a sbormistrem plzeňského Hlaholu. V rámci Hlaholu byl založen komorní sbor nejlepších zpěváků jako tzv. Pařížský odbor. Ten, pod Kubátovým vedením, v roce 1900 zvítězil na soutěžích v Paříži a v Bruselu. Hlahol dovedl na tak vysokou úroveň, že si mohl dovolit nastudovat i největší díla světové kantátové literatury. Uvedl v Plzni např. Dvořákovu Svatou Ludmilu a Svatební košile, Haydnovo Stvoření světa, Stabat mater dolorosa Josefa Bohuslava Foerstera, Bouři Vítězslava Nováka i 9. symfonii Ludwiga van Beethovena. Vystupoval nejen jako sbormistr a dirigent, ale i jako houslista a člen komorních souborů (Plzeňské klavírní trio). Hlahol vedl do roku 1914, ale i poté zůstal jeho čestným členem.

V roce 1920 založil další pěvecký soubor Čech a v roce 1925 s ním zvítězil na soutěži pořádané u příležitosti 25. výročí trvání spolku Smetana.

I v jeho působení jako regenschoriho v kostele sv. Bartoloměje bylo velmi přínosné pro plzeňský kulturní život. Do repertoáru neváhal zařazovat i hudbu současných skladatelů a prováděl také velká chrámová díla ve spolupráci s členy Hlaholu a divadelními a vojenskými orchestry. Kromě toho v kostele pořádal i koncerty vážné hudby mimo bohoslužby.

Komponoval především chrámovou hudbu, která se však u posluchačů setkala s příznivým přijetím a byla hrána i v kostelech mimo Plzeň.

Jeho syn, Norbert (18911966), se stal významným houslistou a hudebním pedagogem.

Dílo

Chrámová hudba

Notový záznam hymnu ke sv. Václavu
  • Mše A dur pro ženské hlasy
  • Missa Sti. Norberti pro smíšený sbor a varhany (1898)
  • Mše D dur pro smíšený sbor a varhany (1902)
  • Mše F dur Jubilaei solemnis pro smíšený sbor a varhany
  • Missa E dur solemnis pro smíšený sbor a varhany nebo orchestr
  • Missa Sti. Bartholomaei pro smíšený sbor a varhany nebo orchestr
  • Missa Brevis pro smíšený sbor a varhany
  • Missa Sti Francisci pro smíšený sbor a capella
  • Mše česká pro mužské hlasy
  • Requiem
  • Stabat Mater
  • Te Deum pro smíšený sbor a varhany
  • Ecce sacerdos magnus pro smíšený sbor
  • Svatý týden pro malé kůry, sbírka trojhlasých a čtyřhlasých sborů
  • 7 Pange lingua pro smíšený sbor
  • 7 Offertorií pro mužský sbor
  • 3 antiphony (Grates nunc omnes redamus, Regina coeli, Ave regina coelorum)
  • Čtyři smuteční sbory pro mužský sbor
  • Litanie k sv. Josefu
  • Tři smuteční sbory pro mužský sbor
  • Čtyři svatební sbory pro mužský sbor
  • Zdrávas Královno pro smíšený sbor
  • Zdrávas Maria pro soprán smíšený sbor a varhany
  • Buď věčně s námi pro mužský sbor
  • Svatý Václave
  • Oslavná kantáta k miléniu sv. Václava

Varhany

  • 250 krátkých předeher a meziher (1899)
  • Dva sešity praeludií pro varhany
  • Průvod varhan k novému plzeňskému kancionálu

Světské skladby

  • Písni česká, mužský sbor
  • 5 mužských sborů ve 2 sešitech
  • 10 mužských sborů
  • Slovanská lípa pro mužský sbor
  • Tři mužské sbory
  • Na Plzeň, slavnostní mužský sbor
  • Ukolébavka a Vzpomínka pro housle s klavírem
  • Slavnostní pochod pro klavír
  • Československý zpěvník dvouhlasý
  • Tvůrcům naší hymny (melodram, 1934)

Odkazy

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Bokůvková, Vlasta: Norbert Kubát a hudební Plzeň (in: Sborník Pedagogické fakulty v Plzni, Umění V, Plzeň 1966, s. 123–148).
  • Bokůvková, Vlasta: Skladatel Norbert Kubát a Pěvecký sbor Čech v Plzni (in: Z hudebního života západních Čech, Klatovy 1997, s. 15–19).
  • Bokůvková, Vlasta : Norbert Kubát a plzeňský pěvecký spolek Čech aneb Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. In: Vetché stáří, nebo zralý věk moudrosti? Sborník příspěvků z 28. ročníku sympozia k problematice 19. století. Praha, Academia 2009, s. 109-113.
  • Jaroslav Fiala: Duchovní hudba na plzeňských kůrech (Plzeň 2006).
  • Josef Bartovský: Norbert Kubát 1863-1923. Knihovna hudebního uměleckého klubu v Plzni – Svazek 3, Podpůrný fond pro nadané žáky a žákyně hudebního západu českého založeného při H.U.K., 1923

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Uhlířské Janovice

Externí odkazy

Norbert KubátČeském hudebním slovníku osob a institucí

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kubat1.jpg
Hudební skladatel Norbert Kubát
Kubat SvatyVaclave.gif
Notový záznam hymnu ke sv. Václavu