Severní Porýní-Vestfálsko

Země Severní Porýní-Vestfálsko Land Nordrhein-Westfalen
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Düsseldorf
Souřadnice	51°28′ s. š., 7°33′ v. d.
Rozloha	34 110,26 km²
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	18 077 762 (30.06.2022[1])
Jazyk	němčina, regionálně dolnoněmčina[2]
Národnostní složení	Němci (cca 90 %), Turci (3 %) a další
Náboženství	Římskokatolická církev (cca 40 %), Evangelická církev (30 %), islám (3 %) a další
Správa regionu
Stát	Německo Německo
Druh celku	spolková země
Podřízené celky	5 vládních obvodů s 30 zemskými okresy, 1 městským regionem a 22 městskými okresy
Vznik	23. srpna 1946
Předseda vlády	Hendrik Wüst (CDU)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	DE-NW
Oficiální web	www.land.nrw
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Severní Porýní-Vestfálsko (německy Nordrhein-Westfalen, zkratka NRW) je nejzápadnější, nejlidnatější (žije zde pětina obyvatel Německa) a čtvrtá největší spolková země Německa, jejíž metropolí je město Düsseldorf. Je zde také město Bonn, bývalé sídlo vlády a druhé sídlo vlády bývalé Německé spolkové republiky (Západního Německa) a také město Cáchy, které bývalo hlavním sídlem franského krále Karla Velikého a od roku 936 do 16. století místem korunovace německých králů.

V 19. století bylo hnacím motorem hornictví a následně hutnictví kovů. Dnes odtud pochází výrobky moderního průmyslu.

Jako spolková země vzniklo Severní Porýní-Vestfálsko dne 23. srpna 1946, v rámci Britské okupační zóny Německa, sloučením dosavadních pruských provincií Vestfálska a Severního Porýní. V dnešním rozsahu pak existuje od 21. ledna 1947, kdy byl k němu připojen dosavadní Svobodný stát Lippe.

V roce 1949 se Severní Porýní-Vestfálsko se stalo součástí Německé spolkové republiky. Největšími výzvami v poválečném období byla rekonstrukce válkou zničené země a nastolení demokratického státu.

V průběhu let 1966 až 1976 zde proběhla reforma obecních území, která snížila počet měst, obcí a okresů. Počet vládních obvodů byl snížen z 6 na 5 obvodů. Bývalý správní obvod Cáchy byl sloučen se správním obvodem Kolín nad Rýnem.

Město Bonn bylo v letech 1949 až 1990 hlavním městem Německé spolkové republiky a do roku 1999 jediným sídlem vlády. Od tohoto data byly vládní funkce rozděleny mezi města Berlín a Bonn, čímž se Bonn stal druhým sídlem vlády a dnes je sídlem mnoha federálních úřadů.

V současnosti^[kdy?] usiluje spolková země Severní Porýní-Vestfálsko o větší propojení se státy Beneluxu, se kterými ji spojují hospodářské zájmy, spojené hlavně s vývozem a dovozem zboží, i kulturní tradice.

Tato spolková země sousedí na severu a východě s Dolním Saskem, s Hesenskem na jihovýchodě a s Porýním-Falcí na jihu. Na západě hraničí s Belgií a Nizozemím. Leží na západě země na řekách Rýn, Rúr a Ems.

Severní Porýní-Vestfálsko je průmyslovou základnou Německa. Území zahrnuje oblast Porúří, které bylo dlouhodobě nejdůležitější průmyslovou oblastí celého Německa. Dodnes zde sídlí firmy jako ThyssenKrupp, Bayer, E.ON, RWE atd.

Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko měla k 30. červnu 2017 celkem 17 894 182 obyvatel,^[1] což z ní při hustotě osídlení 525 obyvatel na km² činí nejlidnatější německou spolkovou zemi. Rozložení populace je poměrně nerovnoměrné. Poměrně řídce je osídlena oblast severozápadního Vestfálska u měst Münster a Tecklenburg a hornaté oblasti na jihu. Naopak metropolitní oblast Porýní a Porúří s přibližně 10 miliony obyvatel patří k nejhustěji osídleným a nejlidnatějším oblastem celé Evropy.

Populace spolkové země postupně stárne. Zatímco roku 1950 činil podíl osob starších 65 let 8,8 %, v roce 2006 to bylo přibližně 19,7 %. Podíl osob mladších 15 let byl roku 1950 přibližně 22,6 %, v roce 2006 již jen 14,7 %. Klesá i průměrný počet obyvatel v jedné domácnosti.^[3] V roce 1950 žily v průměrné domácnosti více než 3 osoby. V roce 2006 bylo v zemi přibližně 8,5 milionu domácností a v jedné domácnosti žilo průměrně 2,12 osob.^[4]

V roce 2014 činil podíl migrantů 23,6 % (evidovaných cizinců s jinou než německou státní příslušností nebo osob narozených mimo Německo a přistěhovalců od roku 1950 a rovněž jejich děti).^[5] K 31. prosinci 2006 činil podíl cizinců (evidovaných obyvatel bez německé státní příslušnosti) z celkového počtu obyvatelstva 10,6 %.^[6]

Severní Porýní-Vestfálsko se vyznačuje výskytem několika městských aglomerací s velkou hustotou obyvatelstva.

Největší města mají následující počty obyvatel (vždy k 31. prosinci 2015): Kolín nad Rýnem 1 060 582, Düsseldorf 612 178, Dortmund 586 181, Essen 582 624, Duisburg 491 231 a Bochum 364 742.^[8] Kolín nad Rýnem je čtvrté největší město Německa po Berlíně, Hamburku a Mnichově.

Jako všechny spolkové země má Severní Porýní-Vestfálsko svůj zemský parlament (Landtag) a zemskou vládu (Landesregierung). Dne 15. května 2022 se konaly volby do zemského sněmu, které vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) se ziskem 35,7 % hlasů. Na druhém místě se umístila SPD se ziskem 26,7 % hlasů, na třetím místě pak Svaz 90/Zelení, kteří si výrazně polepšili oproti zemským volbám v roce 2017. Koalici uzavřeli CDU a Zelení, post předsedy zemské vlády obhájil Hendrik Wüst (CDU). V novém zemském parlamentu mají politické strany následující počty mandátů: CDU 76, SPD 56, Svaz 90/Zelení 39, FDP 12, AfD 12 (celkový počet křesel je 195).^[9]

Portréty hlavních kandidátů politických stran, které získaly mandáty v zemském sněmu ve volbách 2017:

	© Raimond Spekking / CC BY-SA 4.0 (via Wikimedia Commons)
Hannelore Kraftová	Armin Laschet	Sylvia Löhrmannová	Christian Lindner	Marcus Pretzell
SPD	CDU	Grüne	FDP	AfD

Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko se člení na pět vládních obvodů (Regierungsbezirke).

Photo by CEphoto, Uwe Aranas or alternatively © CEphoto, Uwe Aranas, CC BY-SA 3.0

Těchto pět vládních obvodů se dále člení na 30 okresů (Kreise) a jeden městský region. Do okresů a městského regionu patří 374 okresních obcí a měst. Kromě toho je v Severním Porýní-Vestfálsku 22 městských okresů (Kreisfreie Städte) neboli statutárních měst, které jsou administrativně na úrovni okresu. Na rozdíl od jiných spolkových zemí v Německu se v Severním Porýní-Vestfálsku nazývají okresy pouze Kreise a nikoliv zemské okresy (Landkreise). Celkově je země rozdělena na 396 obcí a je zde 29 velkých měst.

Städteregion Aachen je v Německu ojedinělým sdružením okresů. Jde o spojení okresu Aachen-Land a města bez okresu Aachen. Toto sdružení dvou okresů bylo vytvořeno 21. října 2009.

Příroda v Severním Porýní-Vestfálsku má typický středoevropský přírodní charakter. Jsou zde nejrozšířenější druhy, které se přizpůsobily vymýcené kulturní krajině nebo zalesněným horským pásmům.

Nachází se zde 14 přírodních parků. Největší z těchto parků je Teutoburský les v Ostwestfalen-Lippe.

V 50. a 60. letech bylo Severní Porýní-Vestfálsko přezdívané jako země uhlí a oceli. Hornická a průmyslová oblast na Rýně a Porůří byla jedním z nejvýznamnějších průmyslových regionů v Evropě.

Opakující se ocelářském a uhelné krize mají v současnosti negativní dopad na region.

S hrubým domácím produktem ve výši 711,419 miliardy EUR v roce 2019 bylo Severní Porýní-Vestfálsko ekonomicky nejsilnějším německým státem a jedním z nejdůležitějších ekonomických center na světě. Míra nezaměstnanosti je 7,1 % (květen 2023).

Největší turistickou atrakcí ve spolkové zemi je kolínská Katedrála svatého Petra s návštěvností kolem šesti miliónů návštěvníků ročně. Dále je zde katedrála Panny Marie v Cáchách (od roku 1978 na seznamu světového dědictví UNESCO), rokokové zámky Augustusburg a Falkenlust ve městě Brühl (od roku 1984 na seznamu světového dědictví UNESCO) a uhelný důl Zollverein, který je dnes architektonickou a průmyslovou památkou. Spolu se sousedící koksovnou Zollverein jsou šachty součástí světového dědictví UNESCO od roku 2001.

Ve vestfálsko-lipské části země je stále velmi běžná hrázděná výstavba. V současnosti jsou nejstarší datované hrázděné domy v hanzovním městě Warburg v jihovýchodním Vestfálsku.

Gastronomie je ve spolkové zemi rozdělena na rýnskou a vestfálsko-lipskou část. Vestfálská kuchyně je především vydatná. Příkladem je tradiční syrová Vestfálská šunka, která se získává z plemene prasat Bentheimer Landschwein. Šunka se několik dní udí na bukového dřevě a potom zraje ještě několik měsíců. Celková doby výroby se pohybuje od šesti do 18 měsíců.

Dalším příkladem vestfálské kuchyně je Pumpernickel trvalý celozrnný chléb vyrobený z žitné moučky.

Naopak typickým příkladem rýnské kuchyně je rýnský Sauerbaten. Je to pečeně z koňského nebo hovězího masa několik dní marinovaného v octě.

Na jihozápadě spolkové republiky je vinařská oblast Střední Porýní s celkovou plochou 465 ha (2020).

Jinak je Severní-Porýní Vestfálsko „zemí piva”. Kromě plzeňského druhu piva zde existují dva druhy svrchně kvašených piv Altbier a Kölsch.

• Ludwig van Beethoven – německý hudební skladatel a klavírista (Bonn)
• Peter Paul Rubens – vlámský malíř (Siege)
• Michael Schumacher – německý automobilový závodník ve formuli 1 (Hürth)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Severní Porýní-Vestfálsko na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Severní Porýní-Vestfálsko ve Wikislovníku
• Severní Porýní-Vestfálsko na OpenStreetMap
• Oficiální stránky