Norimberská bagdeta

Norimberská bagdeta
Norimberská bagdeta červená sedlatá
Základní informace
Země původu	Německo Německo
Využití	okrasný chov
Stupeň prošlechtění	ušlechtilé plemeno
Směr užitkovosti	okrasné plemeno
Tělesná charakteristika
Tělesný rámec	velký
Klasifikace a standard
Plemenná skupina	Bradavičnatí holubi
multimediální obsah v kategorii na Commons

Norimberská bagdeta je plemeno holuba domácího výjimečné velmi dlouhým, silným a v pravém úhlu dolů zahnutým zobákem. Je to ryze okrasné plemeno rozšířené po celém světě,^[1][2] chované je však jen velmi zřídka, jeho chov je totiž značně obtížný.^[1][2] Patří mezi nejcennější^[1][2][3] a nejkurióznější holubí plemena vůbec.^[2] Norimberské bagdety potřebují kvůli své velikosti prostorný holubník a protože nejsou dobrými letci, je lepší je chovat v dostatečně velké voliéře.^[2][4] Chůvy nepotřebují.^[1][4] Chov s jinými plemeny holubů není vhodný.^[1][4] V seznamu plemen EE se řadí do plemenné skupiny bradavičnatých holubů a je zapsána pod číslem 0105.

Charakteristika

Norimberská bagdeta je poměrně staré plemeno, klub chovatelů těchto ptáků byl v Německu založen už v roce 1895.^[4] Je to velký, těžký a silný pták mohutné postavy. Má dlouhou, úzkou a dokonale zaoblenou hlavu, bez jakýchkoliv hran, se zakulaceným záhlavím, ve kterém temeno zcela plynule přechází v šiji. Nejpozoruhodnějším znakem norimberské bagdety je její zobák: je velmi dlouhý, silný a klabonosý, tedy zahnutý směrem dolů. Je nasazený v linii hlavy a spolu s ní tvoří pravidelnou, ničím nepřerušenou křivku srpovitého tvaru, s nejvyšším bodem nad očima holuba. Obě poloviny zobáku jsou stejně silné a dlouhé. V minulosti se dokonale zakřivenému tvaru zobáku napomáhalo uměle, jeho ohýbáním a tvarováním mezi třetím až pátým dnem života holouběte.^[1][3][4] Barva zobáku odpovídá barevnému rázu. Holubi sedlatí, plášťoví,  červení a žlutí jednobarevní mají zobák narůžovělý, u modrých kapratých a černých je zobák rohový. Ozobí je jemné, srdcovitého tvaru, s bílým popraškem. Oči jsou velké, výrazné, u sedlatých, plášťových a bílých bagdet tmavé, u ostatních barevných rázů oranžové. Obočnice jsou vcelku široké a jasně červené. Krk je dlouhý, tenký a esovitě prohnutý, s dobře vykrojeným hrdlem, tělo je nesené vodorovně, hruď je široká, zaoblená a vystupující vpřed, také záda jsou široká, křídla jsou středně dlouhá, dobře kryjí záda a od těla poněkud odstávají, jejich letky jsou krátké a nesené nad ocasem, ten je vodorovně nesený, dobře složený a poměrně krátký, jen o málo přesahuje konce křídel. Nohy jsou silné, rovné a dlouhé, s neopeřenými běháky či prsty. Opeření je pevně přiléhající.

Zbarvení

Norimberská bagdeta je holub tvaru, při posuzování na výstavách je nejdůležitější tvar hlavy a zobáku, velikost a držení těla a délka krku a nohou. Až na posledním místě se hodnotí barva a kresba opeření. Vyskytuje se ve třech základních barevných rázech: jednobarevném, sedlatém a plášťovém zbarvení.

Holubi se sedlatou kresbou mají bílou hlavu a přední část krku, křídla s výjimkou sedla, záda, břicho a nohy. Barevné je sedlo, hruď, ocas a zadní strana krku a tzv. vousky, barevné skvrny nacházející se pod očima a táhnoucí se až ke koutkům zobáku.

Plášťová kresba, v českém vzorníku z roku 1993 označená též jako kresba štítníka,^[4] je podobná kresbě sedlaté, ta je dále doplněná barevným štítem křídel, přičemž ramínko, úzký pruh na dolní straně štítu a ruční letky zůstávají bílé.

Barevnými rázy je černá, černošedá (dun), červená, žlutá, modrá a stříbřitá bezpruhá pruhová i kapratá. Jednobarevné norimberské bagdety se navíc chovají v barvě bílé. Mohou se vyskytovat i strakatí holubi (straci).

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Norimberská bagdeta na Wikimedia Commons

Reference

Literatura

• PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. 
• HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2. 
• TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985. 156 s.