Norská ženská házenkářská reprezentace
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Norská ženská házenkářská reprezentace | ||
Házená na LOH | ||
LOH 2008 Peking | házená žen | |
LOH 2012 Londýn | házená žen | |
LOH 1988 Soul | házená žen | |
LOH 1992 Barcelona | házená žen | |
LOH 2000 Sydney | házená žen | |
LOH 2016 Rio | házená žen | |
LOH 2020 Tokio | házená žen | |
Mistrovství světa v házené žen | ||
MS 1999 | házená žen | |
MS 2011 | házená žen | |
MS 2015 | házená žen | |
MS 2021 | házená žen | |
MS 1997 | házená žen | |
MS 2001 | házená žen | |
MS 2007 | házená žen | |
MS 2017 | házená žen | |
MS 2023 | házená žen | |
MS 1986 | házená žen | |
MS 1993 | házená žen | |
MS 2009 | házená žen | |
Mistrovství Evropy v házené žen | ||
ME 1998 | házená žen | |
ME 2004 | házená žen | |
ME 2006 | házená žen | |
ME 2008 | házená žen | |
ME 2010 | házená žen | |
ME 2014 | házená žen | |
ME 2016 | házená žen | |
ME 2020 | házená žen | |
ME 2022 | házená žen | |
ME 1996 | házená žen | |
ME 2002 | házená žen | |
ME 2012 | házená žen | |
ME 1994 | házená žen |
Norská házenkářská reprezentace žen reprezentuje Norsko na mezinárodních házenkářských akcích, jako je mistrovství světa nebo mistrovství Evropy.
Mistrovství světa
Rok/pořádající země | Účast |
---|---|
MS 1957 Jugoslávie | |
MS 1962 Rumunsko | |
MS 1965 Německo | |
MS 1968 SSSR | Zrušeno kvůli sovětské invazi do ČSSR |
MS 1971 Nizozemsko | 7. místo |
MS 1973 Jugoslávie | 8. místo |
MS 1975 SSSR | 8. místo |
MS 1978 ČSSR | |
MS 1982 Maďarsko | 7. místo |
MS 1986 Nizozemsko | |
MS 1990 Korea | 6. místo |
MS 1993 Norsko | |
MS 1995 Rakousko, Maďarsko | 4. místo |
MS 1997 Německo | |
MS 1999 Norsko, Dánsko | |
MS 2001 Itálie | |
MS 2003 Chorvatsko | 6. místo |
MS 2005 Rusko | 9. místo |
MS 2007 Francie | |
MS 2009 Čína | |
MS 2011 Brazílie | |
MS 2013 Srbsko | 5. místo |
MS 2015 Dánsko | |
MS 2017 Německo | |
MS 2019 Japonsko | 4. místo |
MS 2021 Španělsko | |
MS 2023 Dánsko, Norsko, Švédsko | |
Celkem | Účast – 21× – 4× – 5× – 3× |
Mistrovství Evropy
Rok/pořádající země | Účast |
---|---|
ME 1994 Německo | |
ME 1996 Dánsko | |
ME 1998 Nizozemsko | |
ME 2000 Rumunsko | 6. místo |
ME 2002 Dánsko | |
ME 2004 Maďarsko | |
ME 2006 Švédsko | |
ME 2008 Makedonie | |
ME 2010 Dánsko, Norsko | |
ME 2012 Srbsko | |
ME 2014 Chorvatsko, Maďarsko | |
ME 2016 Švédsko | |
ME 2018 Francie | 5. místo |
ME 2020 Dánsko | |
ME 2022 Černá Hora, Severní Makedonie, Slovinsko | |
Celkem | Účast – 15× – 9× – 3× – 1× |
Olympijské hry
Rok/pořádající země | Účast |
---|---|
LOH 1976 Montreal | |
LOH 1980 Moskva | |
LOH 1984 Los Angeles | |
LOH 1988 Soul | |
LOH 1992 Barcelona | |
LOH 1996 Atlanta | 4. místo |
LOH 2000 Sydney | |
LOH 2004 Athény | |
LOH 2008 Peking | |
LOH 2012 Londýn | |
LOH 2016 Rio de Janeiro | |
LOH 2020 Tokio | |
Celkem | Účast – 8× – 2× – 2× – 3× |
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Norská ženská házenkářská reprezentace na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a bronze medal
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
cancel symbol dark red
Flag of Romania (24 September 1952 - 21 August 1965)
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of South Korea from 21 February 1984 to 15 October 1997, when the exact colors were specified into their shades.