Norsko-švédská státní hranice

Státní hranice mezi Norskem a Švédskem

Norsko-švédská státní hranice je státní hranice mezi Norskem a Švédskem. Začíná na finsko-norsko-švédského trojmezí Treriksröset a končí mořskou úžinou Svinesund, ústící do průlivu Skagerrak. S délkou 1630 km je nejdelší pevninskou hranicí mezi dvěma státy v Evropě.[1] Probíhá v přibližně severo-jižním směru, z velké části po rozvodí ve Skandinávském pohoří.

Hranice je vnější hranicí Evropské unie a zároveň vnitřní hranicí Schengenského prostoru, kterou je možné volně překračovat.

Charakter hranice

Ve své jižní části probíhá hranice více obydlenou, kulturní krajinou, kde většinou sleduje přírodní překážky jako vodní toky a jezera. V převážné délce je však vyměřena v dlouhých rovných úsecích v oblastech s řídkým osídlením. Z celkové délky 1630 km prochází 860 km horami (nad hranicí lesa), 570 km zalesněnými oblastmi, 170 km jezery a vodními toky a 20 km zemědělskou půdou.[1]

Vyznačení hranice

Na hranici se nachází 642 hraničních znaků a 11 neoznačených lomových bodů. 612 hraničních znaků je tvořeno žlutě natřenými kamennými mohylami (riksrösen), osazenými na vrcholu mezníkem. Na meznících jsou z obou stran monogramy vládnoucích panovníků, rok umístění a číslo hraničního znaku. Zbývajících 30 znaků je tvořeno označenými přírodními kameny, památníky a dřevěnými kůly se značkami. Hraniční znaky jsou umístěny poměrně řídce a nacházejí na význačných místech, kde hranice mění svůj směr nebo se kříží s komunikacemi. Mezi hraničními znaky na místech, kde v blízkosti hranice procházejí nebo je překračují cesty, na březích vodních toků a podobně, je hranice označena žlutými cedulemi.[1]

Podél hranice se udržuje průsek bez vzrostlé vegetace.

Hraniční mohyla Rr115A na hraničním přechodu Långflon s monogramem norského krále Olafa V.
Mírový památník v Morokulien, který slouží jako hraniční znak

Režim na státní hranici a její překračování

Obě země jsou součástí Schengenského prostoru, který zaručuje volný pohyb osob bez nutnosti hraničních kontrol. Hranici je možné volně překračovat i mimo hraniční přechody. Norsko však na rozdíl od Švédska není členem Evropské celní unie. Na hranicích proto probíhá celní kontrola vozidel převážejících zboží podléhající clu.

V případech, kdy to vyžaduje veřejný pořádek nebo bezpečnost státu, mohou země dočasně omezit pohyb na hranici a zavést kontrolu osob. Naposledy se tak stalo v době pandemie covidu-19.

Silniční hraniční přechody

Hranici překračují silnice na 43 místech, ale celnice se nacházejí pouze u 11 z nich. Na třech hlavních tazích jsou celnice na obou stranách hranice, na pěti pouze na norské a na třech silnicích na švédské straně hranice, v některých případech ve větší vzdálenosti od hranice. Hraniční přechody, kde není celní celnice, nesmějí používat vozidla převážející zboží k proclení. Kontrola se provádí namátkově a pomocí kamer. Na některých silnicích platí zákaz vjezdu velkých nákladních vozidel.

Hraniční přechody s celnicí
Silnice

(N)

Silnice

(S)

Celnice

(N)

Celmice

(S)

Poznámka
E10Bjørnfjellnorská celnice na švédské straně
7795Junkerdal
E12Tärnaby74 km ve vnitrozemí
E14Storlien
3184Vauldalen
21870Idre
2566Østby18 km ve vnitrozemí
206S 964Åsnes33 km ve vnitrozemí (Flisa)
261MorokulienEda
E18ØrjeHån
E6SvinesundSvinesund

Železniční hraniční přechody

Železnice překračuje hranici na 4 místech. Tři hraniční stanice se nacházejí ve Švédsku a jedna v Norsku. Všechny slouží osobní i nákladní přepravě.

Hraniční staniceŽeleznice

(N)

Železnice

(S)

Riksgränsen (S)OfotbanenMalmbanan
Storlien (S)MeråkerbanenMittbanan
Charlottenberg (S)KongsvingerbanenVärmlandsbanan
Kornsjø (N)ØstfoldbanenNorge/Vänerbanan

Revize státních hranic

Hraniční komise složená ze zástupců obou zemí provádí pravidelné kontroly státních hranic, stavu a zaměření hraničních znaků a jejich obnovu. Poslední revize proběhla v letech 2020–2024.[2]

Odkazy

Reference

  1. a b c Lantmateriet. Riksgränsen Sverige-Norge [online]. [cit. 2024-12-12]. Dostupné online. (švédsky) 
  2. Lantmateriet. Översyn av riksgränsen Sverige-Norge [online]. [cit. 2024-12-12]. Dostupné online. (švédsky) 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gränsen mellan Norge och Sverige na švédské Wikipedii.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Norway–Sweden border na anglické Wikipedii.

Související články

Média použitá na této stránce

Riksröset Rr115A Olaf V 01.jpg
Autor: Lamprus, Licence: CC0
Hraniční mezník na norsko-švédské hranici v Långflon
Fredsmonument i Morokulien.jpg
Autor: Peter Aronsson, Licence: CC BY-SA 3.0
Fredsmonumentet vid Eda restes 1914 av fredsrörelserna i Norge och Sverige för att hedra minnet av den långa freden mellan länderna som inte ens brutit samman 1905. Samma vecka bröt första världskriget ut. Efter det har platsen haft olika betydelser, bland annat som den fria republiken Morokulien under Lennart Hylands besyddarskap. Se Aronsson, P. (2005) '1905 - unionsupplösning att glömma eller att stoltsera med?', in Nilsson, T. and Sørensen, Ø., (red.) Goda grannar eller morska motståndare? Sverige och Norge från 1814 till idag, 216-248. Stockholm: Carlsson.