North American T-28 Trojan

T-28 Trojan
Letoun T-28B náležející US Navy
Určení	cvičný letoun
Výrobce	North American Aviation
První let	24. září 1949
Vyřazeno	14. března 1984 (US Navy)
Charakter	vyřazen
Uživatel	USA (USAF, US Navy) Jižní Vietnam, Francie a další
Výroba	1950 - 1957
Vyrobeno kusů	1 948
Některá data mohou pocházet z datové položky.

North American T-28 Trojan bylo cvičné letadlo poháněné pístovým motorem používané americkým letectvem (USAF) a americkým námořnictvem (US Navy) od počátku 50. let 20. století. Navzdory tomu, že se jednalo o cvičný letoun, byl letoun úspěšně využíván i při protipartyzánských akcích, a to hlavně ve válce ve Vietnamu.

Vývoj a popis

24. září 1949 poprvé vzlétl prototyp označený XT-28 (firemní označení NA-159), který měl nahradit cvičné letouny T-6 Texan. Zkoušky dopadly úspěšně, a proto bylo v letech 1950 až 1957 vyrobeno celkem 1 948 kusů těchto letounů.

Určitý počet letounů byl, po svém vyřazení ze služby v ozbrojených silách USA, přestavěn společností Hamilton Aircraft na dvě verze nazývané Nomair. První repasované stroje, označené T-28R-1, se podobaly standardnímu letounu T-28 a byly dodány Brazilskému námořnictvu. Později byl vytvořen mnohem více přestavěný model T-28R-2, který měl 5 míst místo původních dvou a mohl být použit k nejrůznějším účelům. Další civilní přestavby bývalých armádních strojů T-28 prováděla společnost PacAero pod označením Nomad Mark I a Nomad Mark II^[1]

Operační historie

Poté, co se letoun stal cvičným strojem pro primární výcvik u amerického letectva, byl letoun přijat i u amerického námořnictva a námořní pěchoty. Ačkoliv letectvo vyřadilo letoun z primárního výcviku pilotů již na počátku 60. let 20. století, letoun byl i nadále omezeně používán pro trénink posádek speciálních operací a pro základní výcvik pilotů cizích armád. V námořnictvu (a u námořní pěchoty a pobřežní stráže) byl letoun používán až do počátku 80. let 20. století.

Mnoho letounů T-28 bylo následně prodáno civilním majitelům, kde pro své rozumné provozní náklady vystupuje na mnoha leteckých dnech dodnes.

Válka ve Vietnamu

V roce 1963 poručík Chert Saibory thajské národnosti dezertoval s laoským letounem T-28 do Severního Vietnamu. Saibory byl okamžitě uvězněn a jeho letoun zajištěn. Během šesti měsíců byl letoun opraven a zařazen do severovietnamského letectva jako první stíhací letoun.^[2]

Letouny T-28 byly dodávány i letectvu Jižního Vietnamu, kde podporovaly pozemní operace jihovietnamské armády. Zde získaly rozsáhlé uplatnění, stejně tak sloužily i u laoského letectva během operací v Laosu. Letoun T-28 byl prvním americkým bojovým letounem, který byl ztracen nad Jižním Vietnamem během války ve Vietnamu. Kapitán USAF Robert L. Simpson a poručík jihovietnamského letectva Hoa byli sestřeleni 28. srpna 1962 pozemní palbou během provádění blízké letecké podpory. Ani jeden člen posádky nepřežil. USAF ztratilo ve Vietnamu 23 letounů T-28, přičemž poslední dvě ztráty byly zaznamenány v roce 1968.^[3]

Další použití

Letoun T-28 byl rovněž používán americkou CIA v bývalém Belgickém Kongu během 60. let 20. století.^[4] Francie používala upravené letouny T-28 pro blízkou podporu pozemních jednotek v Alžírsku.^[5]

Varianty

XT-28

Prototypy – postaveny dva stroje.

T-28A

Verze pro americké letectvo (USAF) s hvězdicovým motorem Wright R-1300-7 o výkonu 800 koní (597 kW). Postaveno 1 194 letounů.

T-28B

Verze pro americké námořnictvo (US Navy) s hvězdicovým motorem Wright R-1820-9 o výkonu 1 425 koní (1 063 kW) a třílistou vrtulí. Postaveno 489 letounů.

T-28C

Verze US Navy. Jedná se o letoun T-28B se zkrácenými listy vrtule a přistávacím hákem pro výcvik přistání na letadlové lodi. Postaveno 266 letounů.

T-28D Nomad

Letouny T-28A upravené pro podporu operací proti povstalcům. Letouny dostaly stejné motory jako verze T-28B a C a šest závěsníků pod křídla. Přestavěno bylo 393 letounů – 321 společností North American Aviation a 72 společností Fairchild Hiller.

AT-28D

Letouny T-28D používané v USAF k výcviku leteckých útoků.

YAT-28E

Dva prototypy vybavené turbovrtulovými motory YT55L-9. Projekt dále nepokračoval.

Fennec

Bývalé letouny USAF T-28A repasované a opravené společností Sud-Aviation ve Francii.

T-28R-1 Nomair

Bývalé letouny USAF T-28 repasované pro brazilské námořnictvo.

T-28R-2 Nomair

Bývalé letouny USAF T-28 repasované pro všeobecné použití.

Nomad Mark I

Bývalé letouny USAF T-28A repasované společností PacAero s motory Wright R-1820-56S^[1] pro civilní použití.

Nomad Mark II

Bývalé letouny USAF T-28A repasované společností PacAero s motory Wright R-1820-76A^[1] pro civilní použití.

Vystavené letouny

Mnoho letounů T-28 je vystaveno po celém světě. Kromě toho značný počet letuschopných strojů vlastní soukromí majitelé a tyto letouny jsou populární na různých leteckých dnech.

Specifikace (T-28B)

Technické údaje pocházejí z webu „flugzeuginfo.net“.^[6]

Technické údaje

• Posádka: 2
• Rozpětí: 12,22 m
• Délka: 10,06 m
• Výška: 3,86 m
• Nosná plocha: 24,9 m²
• Plošné zatížení: 155 kg/m²
• Prázdná hmotnost: 2 914 kg
• Max. vzletová hmotnost : 3 856 kg
• Pohonná jednotka: 1× hvězdicový motor Wright R-1820-86 Cyclone
• Výkon pohonné jednotky: 1 425 k (1 063 kW)

Výkony

• Cestovní rychlost: 370 km/h (200 uzlů, 230 mph) ve výšce ? m
• Maximální rychlost: 552 km/h (298 uzlů, 343 mph) ve výšce ? m
• Dolet: 1 706 km
• Dostup: 10 820 m (35 500 stop)
• Stoupavost: ? m/s (? m/min)

Výzbroj

• 2× nebo 6× závěs pod křídly, na kterých bylo možno nést:
  • klasické bomby, zápalné pumy (napalm) nebo rakety
  • kulomety Browning ráže 7,62 mm (cvičná verze), 12,7 mm Browning (verze D) nebo dvojice kulometů 12,7 mm a 20mm kanónů (Fennec)

Uživatelé

Argentina Argentina

• Argentinské letectvo – 34 letounů T-28A^[7][8]
• Argentinské námořní letectvo.^[8] 65 letounů Fennec původně sloužících u francouzského letectva.^[9][10] Posledních devět bylo v roce 1980 předáno uruguayskému námořnímu letectvu.

Bolívie Bolívie

• Bolivijské letectvo – nejméně 6 letounů T-28D.^[8][9][11]

Brazílie Brazílie

• Brazilské námořnictvo – 18 letounů T-28C.^[8]

Kambodža Kambodža

• Kambodžské letectvo – používalo celkem 47 letounů T-28.^[8][9][10]

Kongo

• Konžské letectvo^[9]

Kuba Kuba

• Kubánské letectvo – 10 letounů.^[12][13]

Dominikánská republika Dominikánská republika

• Dominikánské letectvo^[9][10][14]

Ekvádor Ekvádor

• Ekvádorské letectvo – 9 letounů T-28A^[8][15]

Etiopie Etiopie

• Etiopijské letectvo – 12 letounů T-28A a 12 letounů T-28D.^{[8][9][10][16]}

Francie Francie

• Francouzské letectvo – letouny T-28A Fennec^[10]

Haiti Haiti

• Haitské letectvo – 12 původně francouzských letounů.^[8]

Honduras Honduras

• Honduraské letectvo – 8 původně marockých letounů Fennec.^[9][10][17]

Japonsko Japonsko

• Japonské vzdušné síly sebeobrany^[18]

Laos Laos

• Laoské královské letectvo – 55 letounů T-28D.^{[8][9][10][19]}

Mexiko Mexiko

• Mexické letectvo – 32 letounů T-28A^[8][10][20]

Maroko Maroko

• Marocké královské letectvo – 25 letounů Fennec.^{[8][9][10][17]}

Nikaragua Nikaragua

• Nikaragujské letectvo – 6 letounů T-28D.^[8][10]

Filipíny Filipíny

• Filipínské letectvo – 12 letounů T-28A.^{[8][9][10][21]}

Jižní Korea Jižní Korea

• Letectvo Korejské republiky^[8][10][22]

Saúdská Arábie Saúdská Arábie

• Saúdské královské letectvo

Jižní Vietnam

• Jihovietnamské letectvo^[10]

Tunisko Tunisko

• Tuniské letectvo – letouny Fennec^[8]

Čínská republika

• Letectvo Čínské republiky^[8][10]

Thajsko Thajsko

• Thajské královské letectvo – obdrželo 88 letounů T-28D.^{[8][9][10][23]}

Spojené státy americké Spojené státy americké

• Armáda USA (United States Army)^[24]
• Letectvo Spojených států amerických (USAF) – 1 194 letounu T-28A, ze kterých bylo 360 přestavěno na verzi D.^[8]
• Námořnictvo USA (US Navy) – 489 letounů T-28B a 299 letounů T-28C.^[8]

Uruguay Uruguay

• Uruguayské letectvo – letouny Fennec.^[10][25]

Vietnam Vietnam

• Letectvo Vietnamské lidové osvobozenecké armády^[2]

Zair

• Zairské letectvo – 16 letounů T-28D.^[8][10][26]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku North American T-28 Trojan na anglické Wikipedii.

Literatura

• Andrade, John. Militair 1982. London: Aviation Press Limited, 1982. ISBN 0-907898-01-7.
• Avery, Norm. North American Aircraft: 1934–1998, Volume 1. Santa Ana, CA: Narkiewicz-Thompson, 1998. ISBN 0-913322-05-9.
• Fitzsimons, Bernie. The Defenders: A Comprehensive Guide to Warplanes of the USA. New York: Gallery Books, 1988. ISBN 0-8317-2181-2.
• Green, William. Observers Aircraft, 1956. London: Frederick Warne Publishing, 1956.
• The Illustrated Encyclopedia of Aircraft (Part Work 1982–1985). London: Orbis Publishing, 1985.
• Krivinyi, Nikolaus. World Military Aviation. New York: Arco Publishing Company, 1977. ISBN 0-668-04348-2,
• Taylor, John J.H. and Kenneth Munson.Jane's Pocket Book of Major Combat Aircraft. New York: Collier Books, 1973. ISBN 0-7232-3697-6.
• Thompson, Kevin. North American Aircraft: 1934–1998 Volume 2. Santa Ana, CA: Narkiewicz-Thompson, 1999. ISBN 0-913322-06-7.
• Toperczer, Istvan. MiG-17 and MiG-19 Units of the Vietnam War. London: Osprey Publishing Limited, 2001. ISBN 1-84176-162-1.
• United States Air Force Museum guidebook. Wright-Patterson AFB, Ohio: Air Force Museum Foundation, 1975.

Související články

• North American T-6 Texan
• Jakovlev Jak-11

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu North American T-28 Trojan na Wikimedia Commons
• National Museum US Air Force – Stránka s daty letounu T-28 Trojan (anglicky)
• Warbird Alley: T-28 page (anglicky)
• T-28 FENNEC Archivováno 21. 7. 2011 na Wayback Machine. (anglicky a francouzsky)
• T-28 Trojan Registry: The histories of those aircraft that survived military service (anglicky)