Northrop BT

BT
Letka BT-1 nad Miami
Letka BT-1 nad Miami
Určenístřemhlavý bombardér
VýrobceNorthrop Corporation
ŠéfkonstruktérJack Northrop a Ed Heinemann[1]
První let19. srpna 1935[2]
Zařazeno1938
Vyřazeno31. října 1944[2]
UživatelUnited States Navy
Vyrobeno kusů55
Vyvinuto z typuXFT-1
Další vývojDouglas SBD Dauntless
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Northrop BT byl dvoumístný jednomotorový dolnoplošný střemhlavý bombardér vyráběný v 30. letech 20. století společností Northrop (v té době filiálkou Douglas Aircraft) pro Námořnictvo Spojených států amerických.

Vznik a vývoj

Vývoj původní verze stroje začal v létě 1934. Poháněná byla vzduchem chlazeným dvouhvězdicovým motorem Pratt and Whitney XR-1535-66 o výkonu 700 hp (520 kW) a disponovala hydraulicky ovládanými vztlakovými klapkami, které byly rozevíratelné a současně plnily roli brzdících štítů pro střemhlavý let, a záďovým podvozkem s hlavními nohami zatahovanými do gondol pod křídlo.[1] Během zkoušek prototypu se objevily problémy s aeroelastickým třepetáním ocasních ploch ve střemhlavém letu, které byly po konzultaci s NACA vyřešeny perforováním klapek,[1] v nichž vzniklo celkem 327 malých kulatých otvorů.[2]

Prototyp, označený XBT-1 (BuNo 9745), prošel několika dalšími změnami, zahrnující místní zesílení konstrukce[1] a instalaci motoru R-1535-64 o výkonu 750 hp (560 kW). V září 1936 byla US Navy udělena zakázka na 54 kusů sériových BT-1 (BuNo 0590-0626 a 0628-0643)[3], lišících se od prototypu pohonnou jednotkou Pratt & Whitney R-1535-94 o výkonu 825 hp (615 kW) a instalací trubkové konstrukce do kokpitu mezi stanovišti pilota a střelce, sloužící jako ochrana v případě převrácení stroje.[1]

BT-1 v El Segundu

Jeden exemplář, neoficiálně označený BT-1S (BuNo 0643), byl vybaven pevným příďovým podvozkem, čímž se stal historicky prvním letounem této koncepce schopným přistát na palubě letadlové lodi.

Konečnou variantou se stal prototyp XBT-2 (BuNo 0627), upravený z BT-1,[1] s hlavními podvozkovými nohami zatahovanými do křídla, sloty na náběžné hraně, přepracovanými křidélky[2] a překrytem kokpitu a poháněný hvězdicovým devítiválcem Wright XR-1820-32 o výkonu 800 hp (600 kW). XBT-2 poprvé vzlétl 25. dubna 1938 a po úspěšných zkouškách, které zjistily zlepšení letových vlastností a zvýšení rychlosti,[2] americké námořnictvo objednalo 144 sériových kusů. V té době byla původní firma Northrop plně začleněna do společnosti Douglas, jako Douglas El Segundo Division, a v roce 1939 bylo proto označení strojů změněno na Douglas SBD-1, z nichž posledních 87 bylo dodáno ve vylepšené variantě SBD-2.

Operační historie

BT-1 námořní peruti VB-5

Námořnictvo Spojených států amerických udělilo 18. září 1936 zakázku na 54 sériových BT-1 které převzalo mezi 16. listopadem 1937 a 5. srpnem 1938,[1] a do služby zařadilo v průběhu roku 1938. Hlavními uživateli se staly perutě VB-5 (součást letecké skupiny na palubě USS Yorktown) a VB-6 (USS Enterprise).[1] Typ nebyl ve službě příliš úspěšný vzhledem k obtížnému ovládání, zejména za nízkých rychlostí, což byl u palubního letounu zásadní nedostatek.[4] Typ také trpěl nedostatečnou příčnou stabilitou, a řada strojů byla ztracena při nehodách. Aktivní služba strojů byla relativně krátká, a v průběhu roku 1941 byly BT-1 v prvoliniových jednotkách nahrazeny typem SBD a většinou staženy k pokračovacímu výcviku nebo jiným pomocným rolím. Opotřebované stroje poté sloužily také jako instruktážní draky pro výcvik mechaniků. Poslední BT-1 byly námořnictvem vyřazeny ze služby 31. října 1944.[2]

V kultuře

V roce 1941 se Northropy BT-1 v předválečném zbarvení se žlutými křídly objevily v barevném filmu Dive Bomber, v němž hlavní roli ztvárnil Errol Flynn.[2]

Varianty

Porovnání prototypů XBT-1 (nahoře) a XBT-2 (dole) při pohledu z boku
XBT-1
Prototyp, postaven 1 kus.
BT-1
Sériové provedení vzniklé v počtu 54 kusů.
BT-1S
Jeden exemplář upravený ze sériového stroje a vybavený pevným příďovým podvozkem.
Douglas DB-19
Bývalý BT-1S, po nehodě při přistání na letišti Mines Field odkoupený výrobcem, upravený zpět na provedení odpovídající sériovému, a později vyvezený do Japonska, kde jej Japonské císařské námořnictvo podrobilo zkouškám pod označením „námořní experimentální útočný letoun typ D“ (DXD1).[1]
XBT-2
Jeden kus přestavěný ze sériového BT-1 s plně zatažitelným podvozkem, motorem Wright R-1820 a dalšími modifikacemi.
BT-2
Sériové provedení XBT-2 objednané v počtu 144 kusů, dodávaných již pod označením Douglas SBD.

Uživatelé

Specifikace (BT-1)

BT-1 peruti VB-5 v roce 1938
Upravený BT-1 s příďovým podvozkem

Údaje podle[1] a [5]

Technické údaje

  • Osádka: 2 (pilot a střelec)
  • Délka: 9,65 m (31 stop a 8 palců)
  • Rozpětí : 12,65 m (41 stop a 6 palců)
  • Výška: 3,02 m (9 stop a 11 palců)
  • Nosná plocha: 29,6 m² (319 čtverečních stop)
  • Hmotnost prázdného stroje: 2 094 kg (4 606 lb)
  • Maximální vzletová hmotnost: 3 271 kg (7 0197 lb)
  • Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený dvouhvězdicový čtrnáctiválec Pratt & Whitney R-1535 Twin Wasp Junior
  • Výkon pohonné jednotky: 825 hp (615 kW)

Výkony

  • Maximální rychlost: 357 km/h (193 uzlů, 222 mph) ve výši 5 200 m (17 000 stop)
  • Cestovní rychlost: 309 km/h (167 uzlů, 192 mph)
  • Dolet: 1 852 km (1 000 námořních mil, 1 150 mil)
  • Praktický dostup: 7 710 m (25 300 stop)
  • Stoupavost: 6,5 m/s (1 270 stop za minutu)

Výzbroj

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Northrop BT na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j Francillon 1988
  2. ↑ a b c d e f g Šnajdr 2006
  3. ↑ Balous, Miroslav. Northrop BT-1. Letectví a kosmonautika. prosinec 2013, čís. 12, s. 53.
  4. ↑ (anglicky) Northrop BT-1
  5. ↑ Swanborough a Bowers 1990

Literatura

  • BRAZELTON, David. The Douglas SBD Dauntless. Leatherhead, Surrey: Profile Publications, 1967. (Aircraft in Profile; sv. 196). (anglicky) 
  • DRENDEL, Lou. U.S. Navy Carrier Bombers of World War II. Carrollton, TX: Squadron/Signal Publications, Inc, 1987. Dostupné online. ISBN 0-89747-195-4. (anglicky) 
  • FRANCILLON, René J. McDonnell Douglas Aircraft since 1920: Volume I. 2. vyd. London: Putnam Aeronautical, 1988. ISBN 0-87021-428-4. Kapitola Northrop BT-1, s. 209–214. (anglicky) 
  • GUNSTON, Bill. The Illustrated History of McDonnell Douglas Aircraft: From Cloudster to Boeing. London: Osprey Publishing, 1990. ISBN 1-85532-924-7. (anglicky) 
  • KINZEY, Bert. Dauntless in Detail & Scale. Carrollton, TX: Squadron/Signal Publications, Inc, 1996. (Detail & Scale; sv. 48). ISBN 1-888974-01-X. (anglicky) 
  • LISTERMANN, Phil. Northrop BT-1. France: www.raf-in-combat.com, 2008. (Allied Wings; sv. 3). ISBN 2-9526381-7-9. (anglicky) 
  • SWANBOROUGH, Gordon; BOWERS, Peter M. United States Navy Aircraft since 1911. London: Putnam, 1990. ISBN 0-85177-838-0. Kapitola Northrop BT, s. 397–398. (anglicky) 
  • ŠNAJDR, Miroslav. Northrop BT-1. Historie a plastikové modelářství. Prosinec 2006, roč. XVI, čís. 12, s. 2–12. ISSN 1210-1427. 

Související články

Související vývoj
Letadla podobného určení, konfigurace a období

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Northrop XBT-1 and XBT-2 comparison.jpg
A comparison of the Northrop XBT-1 and XBT-2. The upper photo shows the XBT-1 (BuNo 9745) on 4 December 1936, the lower the XBT-2 (BuNo 0627) prototype on 23 July 1938. This was to be the prototype of the later Douglas SBD Dauntless, although canopy and tail would differ from the XBT-2.
NorthropBT Oct1941 Miami.jpg
U.S. Navy Northrop BT-1s over Miami in October 1939.
Northrop BT-1s of VB-5 lined up.jpeg
Eleven U.S. Navy Northrop BT-1s of Bombing Squadron Five (VB-5) pictured sitting lined up. In the backgound are three Vought SBUs and a USAAC North American O-47.
Note the sign in the foreground: "Notice! Photographing Military Airplanes is Forbidden by U.S. Government!"
BT-1 5-B-10 NAN6-61.jpg
A Northrop BT-1 of dive bomber squadron VB-5, assigned to the U.S. aircraft carrier USS Yorktown (CV-5). Deliveries to VB-5 began in April 1938.
Northrop BT-1 tricycle.jpg
Northrop BT-1 modified to test tricycle landing gear.
Northrop BT-1 at El Segundo.jpeg
A U.S. Navy Northrop BT-1 pictured sitting on flight line outside of a hangar at El Segundo, California (USA).