Northrop Grumman E-8 Joint STARS
| E-8 Joint STARS | |
|---|---|
 Americký E-8C Joint STARS za letu. | |
| Určení | letadlo velení a řízení, průzkumný letoun |
| Výrobce | Northrop Grumman |
| Zařazeno | 1991 |
| Vyřazeno | 2023 |
| Charakter | vyřazen |
| Uživatel | Americké letectvo |
| Vyrobeno kusů | 17 |
| Cena za kus | 244,4 mil. USD (1998) |
| Vyvinuto z typu | Boeing 707 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Northrop Grumman E-8 Joint Surveillance Target Attack Radar System (Joint STARS) je americký vojenský letoun, který představuje leteckou platformu na velení a řízení bojových operací. Dokáže lokalizovat, identifikovat, klasifikovat, sledovat a zaměřit pozemní cíle a předat tyto informace pomocí datového spojení americkému velení a úderným prvkům na souši, na moři nebo ve vzduchu.
Vývoj
V 70. letech 20. století měly americké ozbrojené síly zájem o zdokonalené systémy sledování bojiště. To vedlo k vývojovým pracím ohledně vyspělého radaru se syntetickou aperturou (SAR), který by dokázal detailně mapovat zemský povrch. Tento projekt s kódovým označením PAVE MOVER zastřešovala agentura DARPA spolu s americkým letectvem.
V téže době financovala americká armáda vývoj podobného systému sledování bojiště, jehož nosičem by byl vrtulník rodiny Sikorsky H-60. Projekt nesl označení Stand-Off Target Acquisition System (SOTAS), ale náklady na něj byly příliš vysoké a armáda byla nucena ho zrušit. Krátce nato v roce 1982 armáda a letectvo své programy sloučily. Následující dva roky strávily definováním svých požadavků a výsledkem byl systém Joint Surveillance Target Attack Radar System (Joint STARS).
Melbourne Systems Division, divize společnosti Grumman, získala v roce 1985 zakázku na vývoj a výrobu dvou prototypů E-8A, které se staly leteckou platformou pro systém Joint-STARS. První prototyp E-8A se dostal do vzduchu v roce 1988, přičemž oba stroje byly operačně testovány již během války v Zálivu v roce 1991.
Mezitím byla v roce 1990 uzavřena smlouva na výrobu jednoho vylepšeného prototypu ve standardu E-8C, který absolvoval svůj první let v březnu 1994. Dodávky prvních letadel v této verzi začaly v roce 1995.[1]
Konstrukce
.jpg)
.jpg)
E-8 je modifikované civilní letadlo série Boeing 707-300, které je vybaveno speciálním radarem, komunikačními, provozními a řídícími podsystémy. Je charakteristické radomem ve tvaru kanoe, který se nachází ve spodní části trupu a je dlouhý 8 metrů. V něm je umístěna fázová anténa s bočním vyzařováním, která má délku 7,3 metrů.
Radarové a počítačové podsystémy E-8C dokáží shromažďovat a zobrazovat podrobné informace o pozemních silách na bojišti. Informace se přenášejí téměř v reálném čase na pozemní stanice armády a námořního sboru jakož i na jiné uzly velení, řízení a komunikace.
Anténa AN/APY-3 může být nakloněna na obě strany letadla, přičemž má zorné pole 120 stupňů. Dokáže pokrýt téměř 50 000 km² a je schopná detekovat cíle na více než 250 km. Radar má také limitovanou schopnost detekovat helikoptéry jakož i nízko a pomalu letící letadla s pevným křídlem.[2]
AN/APY-3 pracuje ve čtyřech základních provozních režimech:
- Wide-Area Surveillance/Moving Target Indicator (WAS/MTI) - primární režim radaru, ve kterém sleduje pohyblivé pozemní cíle v cílové oblasti s velikostí 512 km². Tento režim zobrazuje jednotlivé typy cílů barevně rozlišené a velitelům poskytuje o dění na bojišti komplexní obraz.
- Sector Search Mode (SSM) - režim, který umožňuje přiblížení a zaměření se na detaily v cílové oblasti o rozloze přibližně 30 x 30 m.
- Attack Planning Mode (APM) - režim, který umožňuje přiblížení s vysokým rozlišením na oblast o rozloze přibližně 12 x 12 km. Používá se při finálním určování cílů, na které se má zaútočit.
- Synthetic Aperture Radar/Fixed Target Indicator (SAR/FTI) - režim, který se používá k vytvoření podrobných map bojové oblasti ve fotografické kvalitě. V režimu SAR má radar dosah až 175 km po obou stranách letadla. Během jediného osmihodinového letu je možné zmapovat milion čtverečních kilometrů.
Dalším vylepšením letounu E-8 v porovnání s civilním Boeingem 707-300 je schopnost tankování paliva za letu. Umožňuje to objímka, která se nachází v horní části trupu za kokpitem.
V interiéru se nacházejí dvě řady zobrazovacích a ovládacích konzolí pro specializované operátory. Celkově je zde 17 operátorských konzolí a jedna konzole "obranných systémů". Obranné systémy však nezahrnují žádné aktivní protiopatření a skládají se pouze z výstražných senzorů. Při standardní misi se posádka obvykle skládá z 21 osob, ale při dlouho trvajících letech je možné vzít na palubu až 34 lidí. V letadle se kromě kokpitu a operátorských stanovišť nachází také šest lůžek a odpočinková místnost.
Operační nasazení
První dvě letadla E-8A dorazila 11. ledna 1991 do Rijádu v Saúdské Arábii. Zde se zúčastnila operace Pouštní bouře, jejímž cílem bylo vyhnat irácké jednotky z Kuvajtu. E-8A provedly první misi 14. ledna, což bylo dva dny před začátkem letecké kampaně. Celkově absolvovaly 49 bojových letů, v rámci nichž strávily ve vzduchu více než 500 hodin. I když letadla byla vybavena pouze asi deseti operátorskými konzolami a toto nasazení bylo v zásadě pouze testovací, oba stroje se ukázaly být cennými bojovými prostředky. Snímky z E-4A zmapovaly pohyby iráckých vozidel na tzv. "Dálnici smrti" a přesně je označily pro potřeby leteckého útoku.
Od prosince 1995 do března 1996 se letadla E-8A a E-8C zúčastnila operace Joint Endeavour, což byla mírová mise NATO v Bosně a Hercegovině. Stroje startovaly ze základny v Německu a absolvovaly 95 letů (více než 1 000 letových hodin). E-8C byly do této operace znovu nasazeny v říjnu 1996, kdy absolvovaly 36 operačních letů s více než 470 letovými hodinami.[3]
Uživatelé
- Letectvo Spojených států amerických - disponují 16 letadly E-8, které se nacházejí na základně Robins.
Specifikace (E-8C)
Technické údaje
- Posádka: 4
- Kapacita: 18 specialistů (závisí na typu mise)
- Rozpětí křídel: 44,4 m
- Délka: 46,6 m
- Výška: 13 m
- Nosná plocha: 283,35 m²
- Prázdná hmotnost: 77 600 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 152 400 kg
- Pohonná jednotka: 4× dvouproudový motor Pratt & Whitney TF33-102C, každý o tahu 85 kN (původní motory)
4× dvouproudový motor Pratt & Whitney JT8D-219, každý o tahu 94 kN (po výměně)
Výkony
- Cestovní rychlost: 945 km/h
- Maximální rychlost: 1000 km/h
- Letová vytrvalost: 11 hodin
- Dostup: více než 12 800 m
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Northrop Grumman E-8 Joint STARS na slovenské Wikipedii.
- ↑ E-8C Joint Stars
- ↑ The E-8 Joint -STARS. www.airvectors.net [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-25.
- ↑ E-8C Joint Stars
Související články
- Raytheon Sentinel
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Northrop Grumman E-8 Joint STARS na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
The E-8C Joint Surveillance Target Attack Radar System is a joint Air Force - Army program. The Joint STARS uses a multi-mode side looking radar to detect, track, and classify moving ground vehicles in all conditions deep behind enemy lines.
Staff Sgt. Mark Porter and Senior Airman Nicole LaGrow upload software onto an E-8C Joint STARS aircraft as they perform radio and computer checks in preparation for a flight.
The 751st Electronic Systems Group's E-8C Joint STARS test aircraft, T-3, performs flight testing with JT8D-219 engines during a December deployment to Edwards Air Force Base, Calif. In February, 633rd Electronic Systems Squadron officials awarded two major contract actions to continue the Joint STARS re-engining program's system design and development phase activities.
Airpower Summary for May 15, 2007 Joint STARS aircrew provide top cover for coalition forces
An Air Force E-8C Joint Surveillance Target Attack Radar System aircraft takes off for an intelligence, surveillance and reconnaissance mission from a base in Southwest Asia. The Air Force and U.S. Navy participated in 25 ISR missions across the area of responsibility May 15. The JSTARS is modified with radar and computer subsystems that allow it to gather and display detailed battlefield information to ground forces. (U.S. Air Force photo) http://www.af.mil/photos/media_search.asp?q=E-8&btnG.x=4&btnG.y=12ROBINS AIR FORCE BASE, Georgia. -- An E-8C Joint Surveillance Target Attack Radar System from the 93rd Air Control Wing flies a refueling mission over the skies of Georgia. The Department of Defense will soon deploy Joint STARS and Global Hawk unmanned aerial vehicle surveillance systems over the Afghan theater of operations in support of Operation Enduring Freedom. The E-8C is an airborne battle management and command and control platform that conducts ground surveillance to develop an understanding of the enemy situation and to support attack operations and targeting that contributes to the delay, disruption, and destruction of enemy forces.
Maj. Robert Komlo and Lt. Col. Keith Turner, both E-8 Joint Surveillance Target Attack Radar System pilots deployed from Robins Air Force Base, clean their windshield before taking off for a mission April 21.