Norvičský voláč

Norvičský voláč
Norvičský voláč popelavě červený
Norvičský voláč popelavě červený
Základní informace
Země původuAnglieAnglie Anglie
Země původuNizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Využitíokrasný chov
Stupeň prošlechtěníušlechtilé plemeno
Směr užitkovostiokrasné plemeno
Tělesná charakteristika
Tělesný rámecstřední
Klasifikace a standard
Plemenná skupinaVoláči
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii na Commons

Norvičský voláč je plemeno holuba domácího, vyšlechtěné pro velké a dokonale kulaté vole. Je to čistě okrasné plemeno. Trvalé nafouknutí volete jej řadí mezi voláče, kde patří k voláčům středně velkým. Je to poměrně útlý pták s výrazně vzpřímenou postavou, středně dlouhýma nohama a opravdu výraznou volatostí. V seznamu plemen EE je zařazen mezi voláče a to pod číslem 0306.

Charakteristika

Předkové norvičského voláče údajně pochází z Holandska, nicméně toto plemeno bylo v Anglii chováno už v polovině 16. století.[1] Norvičský voláč tak patří mezi nejstarší anglická plemena holubů.[1] Je to poměrně malý voláč, celková délka těla činí asi 37 cm,[1] takže je velikostně srovnatelný s voláčem brněnským. Má výrazně vzpřímenou postavu, trup svírá se zemí úhel až 60°.[1] Má kulatou hlavu s širším a dobře klenutým čelem, oči bývají většinou oranžové až červené, jen bílí holubi mají oči vikvové. Krk je velmi dlouhý a poskytuje tak dostatečný prostor pro  nejvýraznější exteriérový znak tohoto plemene: velmi velké a kulaté vole. Kulovité rozšíření volete pokračuje i na zadní část krku.[1][2][3] Rozvoj volatosti činí z norvičského voláče jednoho z nejdokonalejších plemen voláčů vůbec.[1] Trup je zvláště ve srovnání s voletem poměrně malý, ale hrudník je mnohem širší, než u stejně velkého brněnského či zakrslého anglického voláče. Křídla jsou dobře složená a leží na ocase, přičemž konce křídel dosahují skoro konce ocasu. Ten je naopak spíše kratší a nesený v linii hřbetu. Středně dlouhé nohy mají neopeřené běháky či prsty.

Opeření je krátké a dobře přilehlé. Barva opeření není pro hodnocení tohoto plemene na výstavách příliš důležitá. Co se kresby týče, přípustná je pouze tzv. anglická, neboli měsíčková kresba: peří na většině těla je barevné, bílý je půlměsíc na voleti, břicho, krajní ruční letky a rozety, bílá pírka vyrůstající na ramenou ptáka. Uznané barevné rázy jsou ráz černý, popelavě červený a žlutý, modrý, stříbřitý a červený a žlutý pruhový. Červení a žlutí a červenopruzí a žlutopruzí voláči mají světlý ocas. Kromě toho se chovají norvičští voláči celí bílí.

Chov norvičského voláče je poměrně snadný, je plodný a sám odchovává holoubata.[1]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. Kapitola Norvičský voláč, s. 204. (česky) 
  2. ↑ HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2. Kapitola Okrasný chov, s. 196. (česky) 
  3. ↑ TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985. 156 s. Kapitola Voláči, s. 130. (česky) 

Literatura

  • PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. (česky) 
  • HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2. (česky) 
  • TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985. 156 s. (česky) 

Média použitá na této stránce