Notburga Ebenská

Svatá
Notburga Ebenská
Soška.
Soška.
služka
Narozeníasi 1265
Rattenberg
Úmrtí13. září 1313
Buch in Tirol
Svátek14. září
Státní občanstvíRakousko
Uctívána církvemiŘímskokatolická církev a církve v jejím společenství.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Notburga Ebenská (též Notburga z Rattenbergu, asi 1265 – 13. září 1313) byla služka v Rattenbergu v Tyrolsku. Římskokatolickou církví je uctívána jako světice.

Život

Narodila se v prosté, ale velmi zbožné rodině. Její otec byl kloboučníkem.[1][pozn. 1][pozn. 2] V osmnácti letech vstoupila do služby u pánů z Rattenbergu, kde se osvědčila jako velmi spolehlivá a pečlivá. Pracovala v kuchyni. [2] Známá a příkladná byla však také její zbožnost. Žila velmi skromně a z toho, co jí tímto hospodařením zbylo, rozdávala chudým. Sama si odtrhovala od úst, aby měla pro jiné.[2] Hrabě Jindřich byl však vůči chudým velmi přísný a Notburgu podezíravě sledoval, načež ji přistihl, jak jim dává jídlo[2] určené do koryta k výkrmu prasete.[2] Za to ji ze služby ihned propustil.[2] Poté nastoupila do služby k sedlákovi v Ebenu, a i tady v dobročinnosti pokračovala,[2] (odtud její přízvisko Ebenská). Tento statkář jí umožňoval věnovat se od prvních nedělních nešpor (tedy od sobotního podvečera) až do konce nedělí jen a pouze modlitbám a skutkům zbožnosti. Po čase si rattenbergský hrabě vyžádal její návrat na zámek.[pozn. 3] Notburga s jeho druhou manželkou velmi dobře vycházela a pomáhala jí s výchovou dětí.

Po čase jí bylo svěřeno vedení zámeckého hospodaření. Po smrti hraběte Jindřicha a jeho manželky však tyto pokojné časy skončily. Manželka Jindřichova syna Otýlie[3] Notburgu nesnášela a v další dobročinnosti jí zabraňovala a ukládala jí mnoho zbytečné práce navíc. Postupem času Notburga dokázala svou paní přivést ke změně smýšlení a mravů. Pečovala o ní v době její nemoci. Na zámku Notburga už zůstala a pracovala do konce svého života.[2]

Její životopis byl sepsán v roce 1646. [2] V řadě legendárních prvků je i pověst o srpu, který zůstal viset ve vzduchu, když ho odhodila, odmítajíc žít obilí v neděli.[2] Je uctívána především v Tyrolsku a Bavorsku. [2]

Notburga zemřela 13. září roku 1313. V roce 1862 došlo ke schválení jejího kultu papežem bl. Piem IX. Je patronkou služek a jejím atributem je srp.[2]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Rodinná historie Notburgy se liší podle zdrojů. Slovník svatých Donalda Attwatera uvádí za otce ženy sedláka.
  2. ↑ web catholica.cz: "Rodiče žili v chudobě, i když měli malé hospodářství a otec ovládal kloboučnické řemeslo."
  3. ↑ První zmínky o Rattenbergu pocházejí z roku 1254. V roce 1393 byl povýšen na město. Do roku 1504 patřil k Bavorsku. Výnosem císaře Maximiliána I. byl připojen k Tyrolsku. Na skále nad městem se tyčí zbytky kdysi majestátního hradu z 10. st. Když hrad v r. 1905 přebírala do vlastnictví radnice, nebylo zde nic víc než pouhá ruina. (Travelmag.cz: Rattenberg - nejmenší rakouské město).

Reference

  1. ↑ Svatá Notburga. webnode.cz [online]. 2.9.2018 [cit. 2023-04-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k ATTWATER, Donald. Slovník svatých: Notburga. 2. vyd. Vimperk; Rudná u Prahy: Papyrus; Jeva, 1993. 436 s. ISBN 80-85776-06-5 80-901365-7-5. S. 292. 
  3. ↑ CHLUMSKÝ, Jan. Světci k nám hovoří: sv. Notburga. catholica.cz [online]. [cit. 2023-04-07]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Pfarrkirche Scheffau - Notburga.jpg
Autor: Wolfgang Sauber, Licence: CC BY-SA 3.0
Scheffau parish church - Statue of Saint Notburga of Rattenberg.