Nová Říše

Nová Říše
Náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Telč
Obec s rozšířenou působností	Telč (správní obvod)
Okres	Jihlava
Kraj	Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°8′22″ s. š., 15°33′49″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	876 (2024)[1]
Rozloha	7,85 km²[2]
Katastrální území	Nová Říše
Nadmořská výška	536 m n. m.
PSČ	588 65
Počet domů	307 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Úřad městyse Nová Říše Náměstí 40 588 65 Nová Říše obecniurad@novarise.cz
Starosta	Jiří Fic
Oficiální web: www.novarise.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Nová Říše
Další údaje
Kód obce	587591
Kód části obce	105261
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nová Říše (německy Neureisch) je moravský městys ležící nedaleko od Telče na Českomoravské vrchovině v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 876^[1] obyvatel, katastrální výměra činí 785 ha. Nová Říše je obklopená lesy a obtékaná říčkou zvanou Vápovka, v níž se kdysi rýžovalo zlato. Minulost zde připomíná jen kostel a klášter. Přestože je Nová Říše typickou zemědělskou vesnicí na Vysočině, je zmiňovaná v dějinách hudby, literatury i výtvarného umění.

Sousedními obcemi sídla jsou Červený Hrádek, Dyjice, Dolní Vilímeč, Bohuslavice, Krasonice, Zdeňkov, Vystrčenovice a Vápovice.

České Říše byla hlásková úprava obecného německého grieß (či grūß, ve starší podobě griōz) - "štěrk"; označoval se tak také rudný štěrk, jméno tedy souviselo s místní hornickou činností. Přívlastek Nová na odlišení od Staré Říše je doložen od poloviny 15. století. Ojedinělé zápisy Hříše byly výsledkem častého připojování H- na začátek jmen začínajících na R- (prosadilo se ve jméně blízké Hříšice stejného původu). Podoba jména v písemných pramenech: Grus (1248),^[4][5] Rusch (1257), Reus (1276), Rusch (1301), Reusch (1331), Chrzuss (1353), Reusch (1354, 1368), Rzyss (1386), Rawss (1437), Nova Reusch (1457), Nowe Rzisse (1466), Nowe Rzissy (1482), Nowa Reuss (1498), v Nowe Rzyssy (1513, 1531), z Nowe Rzysse (1557), z Nowe Ržysse (1517), Nowe Hržisse (1592), New Reisch a Nowá Risze (1633), z Nowe Rzisse (1660), Neüreisch (1678), Neureisch (1718), Neu Reisch (1720), Neureusch (1751), Neu Reusch a Nowa Řjsse (1846), Neureisch a Nová Říše (1872), Nová Hříše (1881), Nová Říše (1872).^[6]

Dějiny vesnice souvisejí velmi úzce s dějinami kláštera premonstrátů, nelze však stanovit s určitostí, je-li obec starší než klášter nebo vznikla-li teprve po jeho založení. Necelé tři kilometry od Nové Říše je vesnice Červený Hrádek, v 13. až 15. století sídlo významného šlechtického rodu, z něhož pocházel Markvard, spolu s chotí Vojslavou zakladatel kláštera v roce 1211.^[7] Jim patřila ještě také tvrz s názvem „Hrad“ v Nové Říši, v níž po roce 1220 sídlili nástupci Markvardovi; jeho bratr Olbram a syn Olbramův Vilém. V polovině 13. století se dovídáme o druhém Markvardu a jeho manželce Ludmile z Říše, jejichž syn Markvard se opět píše z Hrádku. Jim patřila původně Nová Říše se vším zbožím, pokud jím neobdařili klášter. Lze mít za to, že teprve po zániku rodu a opuštění obou tvrzí v Červeném Hrádku a Nové Říši byli obyvatelé novoříšští uvedeni v poddanství kláštera, podobně jako obyvatelé blízkých vsí od jeho založení. Podrobné dějiny těchto poddanských dob ve spojitosti pánů z Hrádku s klášterem novoříšským a panstvím telčským podává citovaná Vlastivěda moravská ve zpracování Tirayově.

Přičiněním konventu byla ves již v roce 1363 povýšena na městečko a propůjčeno jí, moravským markrabětem Janem Jindřichem, tržní právo. Také mýto bylo v Nové Říši již v těchto dobách. Druhý jarmark přidal městečku v roce 1457 král Ladislav. Oba tyto jarmarky potvrdil v roce 1557 král Ferdinand I., jelikož prý „… původní listiny se v minulých vojnách ztratily…“ Za krále Rudolfa II. přibyl v roce 1591 trh třetí a obci bylo propůjčeno právo na vybírání soudních poplatků a pokut. Toto vše potvrdil poznovu v roce 1650 Ferdinand III. Majestátem Marie Terezie z roku 1747 bylo uděleno městečku právo na čtvrtý trh, ježto „… ohněm, vojenskými pochody a velkými poplatky velmi utrpělo…“

Ves zažila v minulých dobách mnoho zlého válkami, požáry i domácími spory. Hned v roce 1278 zpustošily Novou Říši a její okolí pluky vítěze na Moravském poli, Rudolfa Habsburského, za svého tažení přes Znojmo k Jihlavě, podobně poškodily městečko dva vpády husitské (v roce 1423 a 1424), nejhůře pak třetí tažení Husitů roku 1430, kdy byl i klášter pobořen Prokopem Holým. Veliké škody v celém širokém okolí napáchala nedlouho nato vojska za války Matyáše Korvína s Jiřím Poděbradským v roce 1468; tehdy byla Nová Říše zcela vypleněna. Také v neklidných dobách pobělohorských utrpělo městečko nemálo, zvláště když tam byl ubytován pověstný Baltasar Marradas se svými dragouny, brzy za válek švédských, později za válečných sporů Marie Terezie i v taženích napoleonských. Kromě svízelů válečných a několika velkých požárů trpěla ves nemálo vleklými, s menšími přestávkami po 180 let trvajícími spory a žalobami s klášterem o desátky, roboty, práva na různé pozemky, vaření piva, šenk pivní a vinný apod.

V roce 1850 obec spadala do okresu Telč, v letech 1869–1950 byla v okrese Dačice a od roku 1961 patří do okresu Jihlava. V letech 2006–2010 působila jako starosta JUDr. Dana Čírtková, od roku 2010 tuto funkci vykonává Mgr. Václav Křičenský. Ke dni 17. března 2011 byl obci navrácen status městyse.^[8]

Obec Nová Říše v roce 2003 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrá stuha, tj. ocenění za společenský život.^[9] Obec Nová Říše v roce 2004 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrý diplom, tj. diplom za vzorné vedení obecní knihovny.^[9]

Nachází se pět kilometrů jihozápadně od Staré Říše a 1,5 kilometru od Bohuslavic, 8,5 kilometru západně od Želetavy a 4,5 kilometru od Zdeňkova, pět kilometrů severozápadně od Krasonic, 3,5 kilometru severně od Bohusoudova, jedenáct kilometrů severovýchodně od Dačic a dva kilometry od Červeného Hrádku, devět kilometrů jihovýchodně od Telče a tři kilometry od Vystrčenovic.

Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Markvartická pahorkatina.^[10] Průměrná nadmořská výška činí 536 metrů.^[11] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 634 metrů se nachází 1,5 kilometru východně od městyse. Dále na katastru Nové Říše stojí Polanka (625 metrů, jihovýchod), Kalvárie (594 metrů, východ), Křástov (594 metrů, sever) a Vršek (572 metrů, západ). Novou Říší protéká Vápovka, na níž se rozkládají rybník Staviště a Okrouhlík. Západní hranici území tvoří Řečice a Vodní nádrž Nová Říše, která se ovšem nenalézá na katastru Nové Říše.^[12]

Západně od městyse se nachází evropsky významná lokalita a přírodní památka Nová Říše, kde se nalézá přirozeně eutrofní vodní nádrž s výskytem zvláště chráněných druhů.^[13] Mezi památné stromy se řadí lipová alej, která se nachází kolem příjezdové komunikace a na hřbitově a čítá 42 kusů lípy srdčité a velkolisté.^[14]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 220 domech 1 066 obyvatel. 1 049 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 1 055 římských katolíků, 6 evangelíků, 1 příslušník Církve československé husitské a 2 židé.^[15]

Nová Říše je členem mikroregionů Telčsko a Sdružení pro likvidaci komunálního odpadu Borek a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.

Obec má patnáctičlenné zastupitelstvo, v čele pětičlenné rady stojí starosta Jaroslav Pachr.

Znak a vlajka byly městysi uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. ledna 2000.^[18] Znak: V červeném štítě zlatý pivovarský šoufek přeložený zkříženým stříbrným klíčem a mečem se zlatým jílcem a záštitou. Vlajka: List tvoří tři vodorovné pruhy, žlutý, bílý a červený, v poměru 1:1:2. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

V obci sídlí firmy Beck Invest, s.r.o., STYL, výrobní družstvo knoflíkářů, Studená, VARIA služby s.r.o., UNIPRO s.r.o., KA-print.s.r.o., FAGRIM, s.r.o., Střechy Svoboda a syn s.r.o., LESY Sláma s.r.o., WOODCON s. r. o., KOVO-ZACH s.r.o., Dobrý důvod s.r.o., Volší s.r.o., AD Novák s.r.o., ALARM HOLDING s.r.o., INDURA s.r.o.^[19] a TELEPROG s.r.o.^[20] Funguje tu Restaurace U Lva, Penzion U Pelejových a benzínová stanice EuroOil. Ve zdravotním středisku pracuje stomatolog a gynekolog. Charitní pečovatelskou službu zajišťuje Oblastní charita Jihlava.

Obcí prochází silnice II. třídy č. 407 z Bohuslavic do Červeného Hrádku, č. 112 ze Zvolenovic do Želetavy a komunikace III. třídy č. 11271 do Krasonic.^[21] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ČSAD Jindřichův Hradec. Autobusy jezdí ve směrech Dačice, Budeč, Želetava, Markvartice, Stará Říše, Telč, Řásná, Třebíč, Studená a Jihlava.^[22] Obcí prochází cyklistické trasy č. 5125 z Vystrčenovic do Zdeňkova a č. 5220 do Budíškovic, červeně značená turistická trasa z Telče do Krasonic a Naučná stezka Otokara Březiny.

Základní škola a Mateřská škola Nová Říše je příspěvková organizace zřizovaná městysem Nová Říše. Základní školu v roce 2014/2015 navštěvovalo 153 dětí.^[23] Mateřská škola má 3 třídy pro 70 dětí.^[24] Sídlí zde knihovna.^[25] Novoříšský kulturní spolek vznikl v roce 2003.^[26] Sbor dobrovolných hasičů Nová Říše vznikl v roce 1884, v roce 2014 měl 60 členů.^[27] Dále zde působí Základní organizace Českého zahradkářského svazu Nová Říše.

Památce bratrů Vranických je věnována expozice pod názvem Síň Pavla a Antonína Vranických v areálu kláštera v Nové Říši. Se zdejším klášterem je spjata také osobnost básníka Otokara Březiny, který na zdejší škole působil jako učitel v letech 1888-1901.

• Bedřich Semrád (Friedrich Ferdinand Semrad), barokní varhanář
• Pavel a Antonín Vraničtí – hudební skladatelé 18. a 19. století
• Jan Novák – hudební skladatel, žák Bohuslava Martinů
• P. Jaroslav Moštěk – katolický kněz, spisovatel, pseudonym Jaroslav Olšava
• Jan Moštěk – malíř
• Josef Marcel Sedlák – spisovatel, přítel Otokara Březiny
• Stanislav Tesař - hudebník, muzikolog a vysokoškolský učitel

• 
  Průčelí opatského kostela svatého Petra a Pavla
• 
  Pečeť premonstrátského opatství v Nové Říši
• 
  Základní škola
• 
  Kulturní dům
• 
  Náměstí obce
• 
  Pohled na náměstí obce z věže kostela
• 
  Budova obecního úřadu
• 
  U lva

• DUŠEK, Milan. Nová Říše. Nová Říše: Novoříšský kulturní spolek, 2007. 286 s. S. 978–80-239-8946-5. 
• Nová Říše : Klenot Západní Moravy. Brno: Cesta, 1991. 15 s. ISBN 80-85319-12-8. 
• 100 let požární ochrany v Nové Říši 1884-1984. Nová Říše: ZO SPO, 1984. 48 s. 
• KŘIČENSKÝ, Václav. Almanach školy v Nové Říši: sborník uspořádaný u příležitosti 100. výročí otevření nové školní budovy v Nové Říši (1908-2008). Nová Říše: Základní škola, 2008. 295 s. ISBN 978-80-254-3129-0. 

• Kostel svatého Petra a Pavla (Nová Říše)
• Nová Říše (klášter)
• Římskokatolická farnost Nová Říše
• Seznam převorů, proboštů a opatů premonstrátského kláštera v Nové Říši

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nová Říše na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Říše (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Nová Říše v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)