Nová říše

Egyptská říše
Dvě země

tȝwy
 Druhá přechodná doba
 Království Kerma
cca 1550–1077 př. n. l.Třetí přechodná doba 
Království Kuš 
Pelištejci 
izraelské kmeny 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Největší rozšíření Egyptské říše (15. století př. n. l.)
Veset – Théby (1550– cca 1352 př. n. l., 17.18. dynastie)
Achetaton (cca 1352– cca 1336 př. n. l., 18. dynastie)
Veset – Théby (cca 1336–1279 př. n. l., 18.19. dynastie)
Pi-Ramesses (cca 1279 – cca 1213 př. n. l., Ramesse II. z 19. dynastie)
Mennofer (cca 1213–1077 př. n. l., 19.20. dynastie)
obyvatelstvo
egyptština, núbijské, kenaanské
státní útvar
zbožštělá absolutní monarchie
státní útvary a území
předcházející:
Druhá přechodná dobaDruhá přechodná doba
Království KermaKrálovství Kerma
následující:
Třetí přechodná dobaTřetí přechodná doba
Království KušKrálovství Kuš
PelištejciPelištejci
izraelské kmenyizraelské kmeny

Nová říše je období dějin starověkého Egypta odpovídající době vlády 18. dynastie20. dynastie (přibližně 15501069 př. n. l.). Do této doby spadá amarnské období (13511333 př. n. l.), kdy vládl faraon Amenhotep IV. (Achnaton), a ramessovské období (12951096 př. n. l.), kdy vládli panovníci Sethi I. nebo II., Setnacht, Meremptah a zejména se jmény Ramesse. Období Nové říše následovalo po Druhé přechodné době a předcházelo Třetí přechodnou dobu.[1]

Politické dějiny

Na začátku tohoto období došlo ke znovusjednocení Egypta panovníky pocházejícími z hornoegyptského Vesetu (řecky Théby). Hyksósové, kteří ovládali asi 150 let Egypt (15. a 16. dynastie) byli vyhnáni Ahmosem I. Ten vyzbrojil armádu dokonalejšími zbraněmi, hyksóskými luky, válečnými vozy a bronzovými meči a s takto modernizovanou armádou vyhnal Hyksóse, kteří ovládali nilskou deltu, z Egypta. Jeho armády pronikly až na území dnešní Sýrie a také podnikal úspěšná tažení do Núbie.

Ahmose I. byl zakladatelem 18. dynastie. Jeho nástupcům se podařilo území Egypta rozšířit. Na jihu byla úplně podmaněna Núbie, na východě byly rozšířeny hranice až k Eufratu. Za vlády faraónů 18. dynastie tak Egypt dosáhl svého historicky největšího rozsahu a moci. Panovníci 18. a 19. dynastie bojovali s mitanskou a chetitskou říší. Zisk velkého počtu válečných zajatců, kteří byli používáni jako otroci, vedl ke vzniku nové sociální vrstvy, vrstvy otroků.

Kultovním centrem Egypta byl v této době Veset, kde byl uctíván bůh Amon, který byl spojen s bohem slunce Re. Vznikl tak Amon-Re. Koncem 18. dynastie se pokusil snížit moc kněží tohoto boha faraon Amenhotep IV. Zakázal jeho kult ve prospěch Atonu („sluneční kotouč“) a své jméno změnil z Amenhotep („což znamená „Amon je spokojen“) na Achnaton (ten, který jedná ve prospěch Atona). Nechal vybudovat nové hlavní město, které dostalo název Achetaton („obzor Atonův“)[2], dnes známé jako El Amarna. Achetaton se stal náboženským střediskem Egypta a období vlády Achnatona se nazývá amarnským obdobím.

Po smrti Achnatona se zpět k moci dostali kněží boha Amon-Re a jméno Achnatona bylo stesáváno ze všech nápisů. Achnatonův nástupce Tutanchaton si změnil jméno na Tutanchamon a přestěhoval se s královským dvorem do Vesetu, který se stal opět náboženským střediskem Egypta.

Panovníci 19. a 20. dynastie, kteří panovali v tzv. ramessovském období byli silnými panovníky, ale za jejich vlády začaly napadat území Egypta Libyjci a narůstala sociální nespokojenost. Vzrůstala moc kněží Amonova chrámu a celkově byl Egypt oslaben. Postupně ztrácel svá území a nakonec došlo k jeho rozdrobení. Se smrtí Ramesse XI. kolem roku 1069 př. n. l. skončilo období Nové říše. Nastupující faraoni 21. dynastie byli formálně uznáváni panovníky celého Egypta, ale ve skutečnosti byla moc rozdělena mezi královský rod vládnoucí na severu Egypta a rod vojenských velitelů. Ti vládli z Vesetu a byly zároveň veleknězi Amonova chrámu.

Významní panovníci a vývoj říše za jejich vlády

18. dynastie

Související informace naleznete také v článku 18. dynastie.
Ahmose I.

Faraon Ahmose I., který je považován za zakladatele Nové říše, obnovil a opravil mnohé stavby pocházejícího ze Staré říše. Chrámy a budovy zničené Hyksósy byly znovu postaveny, byla obnovena opuštěná města a vyčištěny zanesené kanály. Centrem říše se stalo město Veset. Lidé nazývali jeho období vlády „zlatým věkem“.

Hatšepsovet

Hatšepsovet byla jedna z nejvýznamnějších královen Egypta. Původně byla pouze regentkou nezletilého Thutmose III., ale z regentství se později stala svrchovanou panovnicí Egypta a vládla přes 20 let. Nepodnikala válečná tažení, jako její předchůdci, místo nich dávala přednost obchodním výpravám. Její výpravy směřovaly nejen na Sinaj, ale i na Krétu a území dnešního Somálska. Mimo jiné královna horlivě obnovovala stavby zničené Hyksósy.

Její zádušní chrám leží v Karnaku naproti Amonovu chrámu, jehož některé části vznikly právě za jejího panování. Během její vlády nejsou záznamy o žádném povstání. Její vláda je začátkem vzchopení Egypta a počátkem jeho nového rozkvětu.

Granitová socha faraona Thutmose III. nacházející se v Egyptském muzeu v Káhiře.
Thutmose III.

Nastoupil po své regentce královně Hatšepsovet. Na rozdíl od ní podnikal Thutmose III. četná úspěšná vojenská tažení, jejichž výsledkem byl velký územní zisk na Sinajském poloostrově. Za vlády Thutmose III. dosáhl Egypt největšího územního rozmachu ve své historii. Získal pro Egypt Sýrii, ačkoliv se spojila s mocnou říší Mitanni, a dokonce překročil řeku Eufrat.

Amenhotep IV.

Amenhotep IV. neboli Achnaton se svou manželkou Nefertiti proslul v Egyptě především pokusem o velkou náboženskou reformu. Za jeho vlády velmi vzrostla moc kněží boha Amona. Faraon, aby moc kněží oslabil, přikázal uctívat jediného boha – boha slunce Atona. Aby dovršil reformu, změnil své jméno na Achnaton („prospěšný Atonovi“). Ovšem jinak se o státní záležitosti příliš nezajímal a Egypt tak přišel o svá spojenectví s říší Mitanni při králově nevůli poskytovat vojenskou pomoc svým spojencům proti rozpínavosti Chetitské říše a která si je také tímto podmanila.

Tutanchamon

Tutanchamon byl nástupcem svého otce Amenhotepa IV/Achnatona a když nastoupil na trůn bylo mu devět let (podle některých náznaků vládla po smrti Achnatona krátkou dobu jeho nevlastní matka jako faraon Nefernefruaton Smenchkare). Fakticky nikdy nevládl. O vládu se starali Tutanchamonův spoluvladař Aje II. a jeho zástupce vojevůdce Haremheb, kteří se po jeho smrti stali novými králi. Až Harembeb za své vlády se choval jako opravdový panovník, kdy zlikvidoval loupeživé bandy, tvrdě a důkladně potíral úřednickou korupci a nastolil v zemi nový pořádek.

19. dynastie

Související informace naleznete také v článku 19. dynastie.
Chronologie starověkého Egypta
Mask of Tutankhamun.svg
tematické články
Předdynastická doba
Archaická doba
Stará říše
První přechodná doba
7., 8., 9., 10., 11. dynastie
Knihy moudrých rad do života
Střední říše
12. dynastie
Fajjúmská oázaTexty rakví
Druhá přechodná doba
Nová říše
Třetí přechodná doba
21., 22., 23., 24., 25. dynastie,
Božská manželkaVesetští velekněží
Pozdní doba
Řecko-římská doba
Eye of Horus Right.svg editovat šablonu
Ramesse II.

Jeho děd Ramesse I. nastoupil na trůn po Haremhebovi. Také podnikl četná tažení, z jeho panování je také známá první mírová smlouva uzavřená s chetitským králem. Po bitvě u Kadeše, která neměla jasného vítěze, spolu uzavřeli první dochovanou mírovou smlouvu. Oba panovníci po dobu svého panování tuto mírovou smlouvu do detailů dodržovali a dokonce ji stvrdili sňatkem. Ramesse si vzal dceru chetitského panovníka.

20. dynastie

Související informace naleznete také v článku 20. dynastie.
Ramesse III.

Za panování Ramesse III. pustoší Egypt nájezdy mořských národů. S těmi faraon s vypětím všech sil bojuje a podaří se mu udržet samostatnost Egypta, dokonce mu padlo do rukou mnoho zajatců. Ty využil nejen jako otroky, ale i jako žoldnéře. Z ran utrpěných nájezdy a válkami s mořskými národy se Egypt již nevzpamatoval. V zemi narůstala anarchie, postupně se drolila. Nastupující faraoni neměli fakticky žádnou moc a vládli pouze v deltě Nilu. Formálně sice byli uznáváni na celém území, ale v podstatě se Egypt rozdrolil, což byl signál pro sousední panovníky, pro které nebylo těžké nejednotné území obsadit.

Reference

  1. Shaw I.: Dějiny starověkého Egypta, BB art, Praha 2003, ISBN 80-7257-975-4
  2. Reeves N.: Achnaton, falešný egyptský prorok, Paseka, Praha 2003, ISBN 80-7185-630-4

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No flag.svg
No official flag.
Double crown.svg
Autor: Jeff Dahl, Licence: CC BY-SA 4.0
The double crown symbolizing dominion over upper and lower Egypt.
Mask of Tutankhamun.svg
Autor: Balaha, Licence: CC0
Mask of Tutankhamun.
Eye of Horus Right.svg
Autor: User eff Dahl, Licence: CC BY-SA 4.0
Eye of Horus (right eye). Following the sources, it must be the right eye (the left eye that is the original image has another meaning)
Egypt 1450 BC CZ.svg
Autor: ArdadN, Licence: CC BY-SA 4.0
Mapa Blízkého východu 1450 př. n. l.