Nová řeka
Nová řeka | |
---|---|
Řeka poblíž památníku Emy Destinnové u Stříbřece | |
Základní informace | |
Délka toku | 13,46 km |
Plocha povodí | 74,1 km² |
Průměrný průtok | Mláka 5,75 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-07-03-0580 |
Pramen | |
Lužnice 48°59′12,9″ s. š., 14°50′56,3″ v. d. | |
Ústí | |
do Nežárky 49°5′6,1″ s. š., 14°51′59,8″ v. d. | |
Protéká | |
Česko (Jihočeský kraj) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Lužnice, Nežárka | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nová řeka je umělý vodní kanál, který spojuje řeku Lužnici s řekou Nežárkou a slouží k regulaci přítoku vody z Lužnice do rybníka Rožmberka; má délku 13,46 km, šířku až 20 m, sklon 0,9 promile. Plocha povodí měří 74,1 km².[1]
Průběh toku
Nachází se v prostoru jihozápadně od Jindřichova Hradce; začíná jihovýchodně před Třeboní. Zde se Lužnice, pod obcí Majdalena, u samoty „U Soukupů“ (na říčním km 108,8) na rozvodí dělí na Starou (původní) řeku a kanál – Novou řeku. Ta směřuje severně a asi 4 km západně od Stráže nad Nežárkou - nad Jemčinou u samoty „U Lapiců“ se vlévá do Nežárky (říč. km 25,1) a ta se pak ve Veselí nad Lužnicí spojí opět s Lužnicí (která jako „Stará řeka“ protekla chráněnou krajinou kolem usedlosti „Holičky“ a obce Stará Hlína, rybníkem Rožmberk a pak pokračovala severně). Poslední kilometry (přibližně od silnice I/34) tvoří koryto původního potoka, do kterého byl kanál sveden.
Větší přítoky
- pravé – Stavišťský potok, Stříbřecký potok
Vodní režim
Hlásný profil:[2]
místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
---|---|---|---|---|
Mláka | 2,30 | 64,70 km² | 5,75 m³/s | 113 m³/s |
Historie
Kanál byl vybudován v letech 1585–1587 (dokončovací práce skončily až o tři roky později, ale ty už neprováděl Krčín); je dílem správce rožmberského panství Jakuba Krčína z Jelčan; jeho účelem bylo zejména při velkých průtocích vody regulovat a odvádět část vody z Lužnice jinam, aby nedošlo k přetížení velké hráze nově budovaného rybníka Rožmberka. Příležitostně sloužila i k plavení dřeva. Protože pravidelné jarní a podzimní povodně nepřicházely na Lužnici a Nežárce současně, rozhodl se část povodňových vod převést do dočasně klidné Nežárky. Plně se zde prokázaly Krčínovy zkušenosti, protože trasa Nové řeky nebyla po celou dobu existence upravována.[3] Zároveň kanál začal plnit funkci napájení rybníků podél jeho toku (např. velké rybníky Nový Vdovec, Ženich a Vyšehrad).
Současnost
Nová řeka je rezervací Novořecké močály, zpočátku má mírný proud a přehledné širší koryto, má lučinaté břehy s občasným listnatým lesem. Pod Mlákou se okolní rovina v krátkém úseku změní na úzké údolí se strmějšími břehy a také má občasné krátké peřeje, ale brzy je řeka opět ve znamení stojaté vody. Celé koryto během staletí splynulo s přírodou. Řeka je také hodně využívaná vodáky. Význam tohoto díla ze 16. století se už mnohokrát až do současnosti potvrdil, zejména při mnoha velkých povodních (např. r. 1829, 1890, 2002, 2006).
Nedaleko Leštiny, u Stříbřeckého mostu je na levém břehu Nové řeky, u památného dubu, pomník Emy Destinnové z roku 1930. Na pomníku čteme vlastní text Emy Destinnové: Žijící, jež smíte dosud všechny tyto krásy zřít, vzpomeňte si při přeletu sněhobílých racků samot duše mé, jež dozajista vtělena do některého z nich, znovu vždy se vrací v místa štěstí mého zašlého. Vedle pomníku stojí památný strom – dub letní starý 350 let o obvodu kmene téměř 5,9 a výšky 22 metrů.
Odkazy
Reference
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR (str. 34) [online]. [cit. 2018-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ Hlásný profil stanice Mláka [online]. [cit. 2018-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-30.
- ↑ Drobné vodní toky v ČR. Praha: Consult 295 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-905159-0-1, ISBN 80-905159-0-8. OCLC 897868461
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nová řeka na Wikimedia Commons
- Mláka-Novosedly – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 1. 9. 2018 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Lužnice-rozvodí Staré a Nové řeky