Nová katedrála (České Budějovice)
Nová katedrála | |
---|---|
návrh nové katedrály | |
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | České Budějovice |
Souřadnice | 48°58′25,68″ s. š., 14°28′41,88″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | Římskokatolická |
Diecéze | Českobudějovická |
Architektonický popis | |
Architekt | Ludvík Lábler |
Stavební sloh | neorománský |
Typ stavby | bazilika |
Specifikace | |
Stavební materiál | zděný |
Další informace | |
Adresa | Senovážné náměstí |
Ulice | Senovážné náměstí |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nová katedrála v Českých Budějovicích je nerealizovaný projekt, který měl vyřešit kapacitní nedostatečnost katedrály svatého Mikuláše. Inicioval jej biskup Martin Josef Říha v roce 1888. Architektonický návrh předložil Ludvík Lábler. Z několika možných lokací byl vybrán pozemek na současném Senovážném náměstí, kde v té době končil park Sady v podobě zahrady původní českobudějovické nemocnice.[1] Proti stavbě nové katedrály se ostře vymezila německá menšina žijící v Českých Budějovicích, která jej kritizovala v dobovém tisku. Z důvodu úmrtí iniciátora, biskupa Říhy, kritiky a válečných událostí, došlo k rozhodnutí použít shromážděné prostředky na výstavbu kostela svatého Jana Nepomuckého na Lineckém předměstí, jenž vznikl v letech 1914–1915.
Záměr
Od konce 19. století se řešila problematika nedostačující kapacity katedrály svatého Mikuláše. Od jmenování biskupa Františka Schönborna v roce 1883 se řešily plány na celkovou přestavbu a zvětšení katedrály svatého Mikuláše, ale k realizaci nedošlo. V pastýřském listu z 2. listopadu 1888 představil biskup Martin Josef Říha záměr výstavby nové katedrály. Argumentoval rostoucím počtem obyvatelstva a vysokým počtem školních dětí, které se během bohoslužeb nestihly ani vystřídat.[2]
Hledání prostředků
Myšlenku založit Matici pro vystavění kathedrálního chrámu Páně v Budějovicích uskutečnil biskup Říha ještě před koncem roku 1888 k příležitosti 40. výročí korunovace císaře Františka Josefa I. Od obyvatel v diecézi se očekávaly finanční příspěvky, od města pozemek. Byly shromážděny určité finanční prostředky. 16. ledna 1897 došlo k založení Spolku pro vystavění kathedrály v Budějovicích.[2]
Přijetí návrhu
Široká veřejnost přijala myšlenku vzniku nové katedrály pozitivně a přispívala do sbírky. Ostrou kritiku šířily německé noviny Budweißer Zeitung, podle kterých měla církev prostředky použít na péči o nemocné a chudé, případně na výstavbu vesnických kostelů.[2]
Lokace a návrh
Místní tisk uváděl možnost výstavby katedrály buďto na náměstí Přemysla Otakara II. namísto Samsonovy kašny, nebo na Senovážném náměstí v prostoru tehdejší nemocnice (dnešní pošty). Dochované návrhy zobrazují několik možných orientací stavby. V roce 1897 se město rozhodlo darovat pozemek na Senovážném náměstí. Roku 1904 předložil architekt Ludvík Lábler architektonický návrh trojlodní baziliky s příčnou lodí a čtyřmi věžemi v neorománském slohu.[2]
Krach záměru
Klíčovou osobností projektu zůstal biskup Říha. O výstavbu usiloval po celý svůj episkopát až do smrti v roce 1907, na novou katedrálu pamatoval i v závěti.[3] Přesto po roce 1907 vzaly z několika důvodů jeho plány za své. Říhův nástupce, biskup Josef Antonín Hůlka, v roce 1908 i s ohledem na kritiku vyzval k diskuzi, zda pokračovat v záměru stavby, nebo použít prostředky k opravě stávající katedrály a založení dvou až tří periferních far. V rámci minimální odezvy převažoval příklon k druhé z možností. Město, které v roce 1897 schválilo dar parcely na Senovážném náměstí, se nechalo slyšet, že pro stavbu nové katedrály nemá žádný volný pozemek. S ohledem na tyto události rozhodlo 4. února 1909 vedení diecéze, že se shromážděné prostředky (přes 650 tisíc korun) použijí k opravě katedrály a jí příslušející fary plus jednoho až dvou periferních kostelů (v úvahu připadalo Pražské a Linecké předměstí). 5. února bylo rozhodnutí zveřejněno. S ohledem na nadcházející válečné události stačily prostředky pouze k výstavbě jednoho kostela, v letech 1914–1915 byl s jejich využitím vystaven kostel svatého Jana Nepomuckého na Lineckém předměstí.[2]
Reference
- ↑ SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Ve staré nemocnici sloužili tři doktoři a jedna porodní asistentka. Budějcká drbna [online]. 2020-03-19 [cit. 2020-03-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e ADÁMEK, Jan; HANSOVÁ, Jarmila; KOVÁŘ, Daniel, Roman Lavička, Zdeněk Mareš, Zuzana Thomová. Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Č. Budějovice: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2014. 271 s. ISBN 978-80-85033-54-0. S. 223–227.
- ↑ KADLEC, Jaroslav; NOVOTNÝ, Miroslav. Encyklopedie Českých Budějovic - Říha Martin Josef [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-03-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nová katedrála na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Návrh nové katedrály v pseudorománském slohu, autor Ludvík Lábler. Návrh byl umístěna na Senovážné náměstí v Českých Budějovicích.