Nová katedrála (České Budějovice)

Nová katedrála
návrh nové katedrály
návrh nové katedrály
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecČeské Budějovice
Souřadnice
Základní informace
CírkevŘímskokatolická
DiecézeČeskobudějovická
Architektonický popis
ArchitektLudvík Lábler
Stavební slohneorománský
Typ stavbybazilika
Specifikace
Stavební materiálzděný
Další informace
AdresaSenovážné náměstí
UliceSenovážné náměstí
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nová katedrála v Českých Budějovicích je nerealizovaný projekt, který měl vyřešit kapacitní nedostatečnost katedrály svatého Mikuláše. Inicioval jej biskup Martin Josef Říha v roce 1888. Architektonický návrh předložil Ludvík Lábler. Z několika možných lokací byl vybrán pozemek na současném Senovážném náměstí, kde v té době končil park Sady v podobě zahrady původní českobudějovické nemocnice.[1] Proti stavbě nové katedrály se ostře vymezila německá menšina žijící v Českých Budějovicích, která jej kritizovala v dobovém tisku. Z důvodu úmrtí iniciátora, biskupa Říhy, kritiky a válečných událostí, došlo k rozhodnutí použít shromážděné prostředky na výstavbu kostela svatého Jana Nepomuckého na Lineckém předměstí, jenž vznikl v letech 1914–1915.

Záměr

Od konce 19. století se řešila problematika nedostačující kapacity katedrály svatého Mikuláše. Od jmenování biskupa Františka Schönborna v roce 1883 se řešily plány na celkovou přestavbu a zvětšení katedrály svatého Mikuláše, ale k realizaci nedošlo. V pastýřském listu z 2. listopadu 1888 představil biskup Martin Josef Říha záměr výstavby nové katedrály. Argumentoval rostoucím počtem obyvatelstva a vysokým počtem školních dětí, které se během bohoslužeb nestihly ani vystřídat.[2]

Hledání prostředků

Myšlenku založit Matici pro vystavění kathedrálního chrámu Páně v Budějovicích uskutečnil biskup Říha ještě před koncem roku 1888 k příležitosti 40. výročí korunovace císaře Františka Josefa I. Od obyvatel v diecézi se očekávaly finanční příspěvky, od města pozemek. Byly shromážděny určité finanční prostředky. 16. ledna 1897 došlo k založení Spolku pro vystavění kathedrály v Budějovicích.[2]

Přijetí návrhu

Široká veřejnost přijala myšlenku vzniku nové katedrály pozitivně a přispívala do sbírky. Ostrou kritiku šířily německé noviny Budweißer Zeitung, podle kterých měla církev prostředky použít na péči o nemocné a chudé, případně na výstavbu vesnických kostelů.[2]

Lokace a návrh

Místní tisk uváděl možnost výstavby katedrály buďto na náměstí Přemysla Otakara II. namísto Samsonovy kašny, nebo na Senovážném náměstí v prostoru tehdejší nemocnice (dnešní pošty). Dochované návrhy zobrazují několik možných orientací stavby. V roce 1897 se město rozhodlo darovat pozemek na Senovážném náměstí. Roku 1904 předložil architekt Ludvík Lábler architektonický návrh trojlodní baziliky s příčnou lodí a čtyřmi věžemi v neorománském slohu.[2]

Krach záměru

Klíčovou osobností projektu zůstal biskup Říha. O výstavbu usiloval po celý svůj episkopát až do smrti v roce 1907, na novou katedrálu pamatoval i v závěti.[3] Přesto po roce 1907 vzaly z několika důvodů jeho plány za své. Říhův nástupce, biskup Josef Antonín Hůlka, v roce 1908 i s ohledem na kritiku vyzval k diskuzi, zda pokračovat v záměru stavby, nebo použít prostředky k opravě stávající katedrály a založení dvou až tří periferních far. V rámci minimální odezvy převažoval příklon k druhé z možností. Město, které v roce 1897 schválilo dar parcely na Senovážném náměstí, se nechalo slyšet, že pro stavbu nové katedrály nemá žádný volný pozemek. S ohledem na tyto události rozhodlo 4. února 1909 vedení diecéze, že se shromážděné prostředky (přes 650 tisíc korun) použijí k opravě katedrály a jí příslušející fary plus jednoho až dvou periferních kostelů (v úvahu připadalo Pražské a Linecké předměstí). 5. února bylo rozhodnutí zveřejněno. S ohledem na nadcházející válečné události stačily prostředky pouze k výstavbě jednoho kostela, v letech 1914–1915 byl s jejich využitím vystaven kostel svatého Jana Nepomuckého na Lineckém předměstí.[2]

Reference

  1. SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Ve staré nemocnici sloužili tři doktoři a jedna porodní asistentka. Budějcká drbna [online]. 2020-03-19 [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. 
  2. a b c d e ADÁMEK, Jan; HANSOVÁ, Jarmila; KOVÁŘ, Daniel, Roman Lavička, Zdeněk Mareš, Zuzana Thomová. Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Č. Budějovice: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2014. 271 s. ISBN 978-80-85033-54-0. S. 223–227. 
  3. KADLEC, Jaroslav; NOVOTNÝ, Miroslav. Encyklopedie Českých Budějovic - Říha Martin Josef [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Návrh nové katedrály, České Budějovice 01.jpg
Návrh nové katedrály v pseudorománském slohu, autor Ludvík Lábler. Návrh byl umístěna na Senovážné náměstí v Českých Budějovicích.