Novákovy garáže

Novákovy garáže
Garáže tzv. Novákovy garáže (Hradec Králové).jpg
Základní informace
ArchitektJosef Fňouk
Výstavba1932
Poloha
AdresaHradec Králové, ČeskoČesko Česko
UliceNáměstí 5. května
Souřadnice50°12′50,29″ s. š., 15°49′34,36″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky35017/6-4539 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Novákovy garáže (též Garáže Palace) jsou první budovou samostatných garáží v Hradci Králové. Objekt byl postaven v roce 1932 a jeho investorem byl zástupce firmy Laurin & Klement a nadšenec do automobilismu Jaroslav Novák.[1]

Historie

Původní budova

Strojní inženýr Jaroslav Novák poprvé realizoval svoji představu domu služeb pro automobily na pozemku dnešního zimního stadionu v Hradci Králové již v letech 1910–11. Jednalo se o vůbec první samostatné garáže na území republiky. Projekt podle návrhu architekta Oldřicha Lisky, který byl shodou okolností rovněž zaníceným automobilistou a členem Autoklubu, měl podobu dvou řad garážových boxů z režného zdiva, které lemovaly otevřený dvůr uprostřed. Kromě garážování areál nabízel také obchod, umývárnu (se secesní lucernou), možnost čerpání benzínu, dílny, obchod, toalety. Správní budova byla zdobena reklamní mozaikou z glazovaných kachlů, kterou vyrobila firma Graniton Rydl & Thon a která je nyní uložena v Národním technickém muzeu v Praze. V roce 1932 se ale město rozhodlo pro jiné využití tohoto pozemku a Jaroslavu Novákovi výměnou věnovalo pozemek na pravém břehu řeky Labe.[1]

Nová budova

S projektem pro novou parcelu oslovil Jaroslav Novák projektanta Josefa Fňouka, rovněž nadšeného motoristu a po jistou dobu dokonce jednatele Východočeského autoklubu. Josef Fňouk zpracoval projekt již v roce 1931, stavba samotná pak začala v červenci 1932 a prováděl ji královéhradecký stavitel Josef Vyleťal. Stavba byla dokončena během necelých sedmi měsíců dne 11. prosince 1932.[1][2]

Zajímavostí je, že Fňouk ve svém projektu původně navrhoval i činžovní dům, které měl přiléhat k východnímu traktu garáží v oblasti Smetanova nábřeží. K jeho realizaci ale nedošlo.[1]

Objekt garáží v podstatě po celou dobu své existence nezměnil způsob využití, měl ale různé uživatele. Po druhé světové válce byl znárodněn. V roce 1952 nechala společnost Mototechna upravit některé prostory na kanceláře, v roce 1954 pak nechala před objektem zřídit dva čerpací stojany. V roce 1962 se komplex stal Stanicí technické obsluhy. Po jistou dobu objekt využívaly opravny ČSAO. V roce 1974–55 byl v budově instalován lakovací box.[1] V roce 1981 pak byl celý areál garáží zapsán na seznam kulturních památek.[3]

V roce 1992 získali v rámci restitucí objekt zpět potomci Jaroslava Nováka a na rok 1994 byla plánována jeho kompletní rekonstrukce a přístavba.[1] Její koncepci připravil architekt Milan Rejchl se synem Ivem. Z projektu byly ale nakonec realizovány jen drobné úpravy přízemí východního traktu (adaptace na autosalon Škoda), především se jednalo o odstranění dobudovaných přepážek a ponechání pouze původních podpěr, aby se interiér přiblížil původnímu vzhledu. Zajímavým novým prvkem byla interiérové rohová fontána se zrcadly. V roce 1995 byla projekční kancelář Rejchlových oslovena i s poptávkou na zbudování čerpací stanice v parku naproti garážím. Milan Rejchl projekt pojal velkoryse: součástí čerpací stanice měla být i kavárna, počítalo se s parkovými úpravami celého prostranství, vodními prvky, sousoším Jana Koblasy v hlavní ose parku. Rejchl již v 90. letech 20. století počítal i s dobíjecí stanicí pro elektromobily, aby, jak se sám vyjádřil, „zas ti hradečáci byli o krok napřed“. Projekt ale nakonec nebyl schválen, Milan Rejchl jej poté přepracoval a v letech 1997–2000 byla v parku naproti garážím nakonec vybudována pouze samotná čerpací stanice. Modro-bílé ladění a prvek prosklené kopule vizuálně odkazují na hlavní budovu garáží.[4]

Přístavba

V roce 2013 se na následující rok začala plánovat generální oprava a dostavba komplexu Novákových garáží. Vedle garáží, v proluce v ulici Průmyslová měla vzniknout administrativní budova a v proluce na Smetanově nábřeží bytový dům.[5][6]O využití samotné budovy garáží se diskutovalo a jednou z možností byla i galerie moderního umění,[7] další byla možnost přestavby na obchody či byty.[8] Oprava a dostavba byla ale odložena, a to nejdříve na rok 2015, a možnost budoucího využití se začala přiklánět k funkci nákupní galerie.[9] Přístavba nové administrativní budovy s názvem Palace Office v Průmyslové ulici nakonec proběhla až v roce 2020[10], podobně jako stavba rezidenčního objektu Riverside na Smetanově nábřeží.[11]

Architektura

Stavba je třípatrová, výrazně horizontální, a zabírá celou šířku severní strany náměstí 5. května. Boční trakty pak kopírují směr sousedících ulic. Stavba je železobetonová, s cihlovou vyzdívkou. Charakteristickými prvky jsou jednak zaoblená nároží a jednak dlouhé pásy tabulových oken s původními výplněmi, jejichž rámy jsou natřeny modrou barvou, stejně jako dveře. Jádro celé budovy tvoří 6 metrů široká kruhová rampa, která propojuje jednotlivá patra garáží. Tento centrální tubus se spirálovitě umístěnými okny a měděná kupole s komínem, kterou je rampa zakončena, tvoří nejnápadnější prvky severní fasády garáží. V každém patře objektu bylo umístěno 51 parkovacích stání, v zaoblených rozích budovy pak dvě automyčky. Ve druhém a třetím patře objektu se dochovaly původní garážové kóje oddělené pletivem, jinde byly již odstraněny. Z původního technického vybavení se nedochovalo nic. Na vnější straně nájezdové rampy se nicméně dochovalo několik původních reklam na motoristické produkty (původně jimi byla stěna pokryta celá).[1][3][12]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g Novákovy garáže | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál [online]. Via Aurea. Dostupné online. 
  2. ↑ MALINA, Jiří. Hradec Králové : umělecké památky ve městě na soutoku Labe a Orlice. Vyd. 1. vyd. Ústí nad Orlicí: Oftis 120 s. s. Dostupné online. ISBN 80-86042-90-1, ISBN 978-80-86042-90-9. OCLC 56854983 
  3. ↑ a b garáže - tzv. Novákovy garáže - Památkový Katalog [online]. [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ ZIKMUND-LENDER, Ladislav. Tři generace architektů : Václav st., Václav ml., Jan a Milan Rejchlovi. Hradec Kralové: Zikmund-Lender ISBN 978-80-905271-1-9. 
  5. ↑ Novákovy garáže mají znovu ožít | Hradec Králové.cz. zpravy.hradeckralove.cz [online]. [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ V Novákových garážích vzniknou obchody, v sousedství i byty [online]. 2013-10-14 [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ Umělci z Hradce touží po městské galerii. Vyhlédli si Novákovy garáže. iDNES.cz [online]. 2014-06-12 [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ Funkcionalistické Novákovy garáže v Hradci přestaví na obchody či byty. iDNES.cz [online]. 2013-10-23 [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. 
  9. ↑ Oprava Novákových garáží se posunula. Na neurčito. Hradecký deník [online]. 2014-04-29 [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. 
  10. ↑ V centru Hradce rostou Palace Office. U Novákových garáží [online]. 2020-06-08 [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. 
  11. ↑ U Labe vznikne nový rezidenční projekt Riverside [online]. 2018-05-31 [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. 
  12. ↑ POKORNY. Novákovy garáže — Hradeckým krajem. www.hradeckymkrajem.cz [online]. [cit. 2021-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-18. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“