Nové Město (Třebíč)

Nové Město
Nové Město – sídliště Na Kopcích
Lokalita
Charakter	místní část
Obec	Třebíč
Okres	Třebíč
Kraj	Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°13′ s. š., 15°54′0″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 593 (2021)[1]
Katastrální území	Třebíč (1,5 km²)
Nadmořská výška	max. 455 m n. m.
PSČ	674 01
Počet domů	200 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Nové Město
Další údaje
Kód části obce	412554
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nové Město je část města Třebíče. Mimo zástavbu bytových domů a rodinných domů se na jeho území nachází též několik obchodních a výrobních provozoven. Větší část území této části města stále není zastavěna: zůstávají tu pole i lesy. Na severovýchodě území má Moravský rybářský svaz na potoce Lubí stejnojmennou vodní nádrž. Mimo to na východě vzniklo několik menších zahrádkářských kolonií. Ze zařízení občanské vybavenosti lze uvést též tenisové kurty a hřiště, základní a mateřskou školu. V části obce žije přibližně 1 600^[1] obyvatel.

Umístění

Jižní hranicí Nového Města je řeka Jihlava a za ní Jejkov. Na západě území Nového Města sousedí s Novými Dvory a Týnem, na severu s Pocoucovem, na východě s Ptáčovem a na jihovýchodě též s Kožichovicemi.

(c) Nostrifikator, CC BY-SA 3.0

Ve vztahu k Novým Dvorům běží hranice Nového Města souběžně s ulicí Křížovou do ulice Branky, odtud pokračuje na sever k cihlovým družstevním obytným domům v Modřínové ulici. Tam dosahuje až téměř k základní škole v Benešově ulici, když pro Nové Město zabírá západní část bývalého slavnostního prostranství, dnes zastavěného malým střediskem služeb; v jeho místě stávala socha novodvorského rodáka Bohumíra Šmerala. Tam se hranice stáčejí zpět k jihu a běží kolem bývalé továrny v ostré zatáčce Velkomeziříčské ulice k jihozápadu tak, aby obešla panelové domy v Novodvorské ulici a na jih od nich podél ulice Brněnské pokračují k východu. Blok domů kolem Cihlářské ulice obcházejí hranice severním směrem k panelovému domu v Novodvorské ulici a nad údolím Rafaelovy ulice kopírují východní stranu panelového sídliště, z východní a severní strany dál obcházejí novodvorský areál pekárny a výtopny až k silnici na Velké Meziříčí. Po asi 400 metrech po silnici se hranice stáčejí k východu a směřují k vodní nádrži Lubí, jejíž celou plochu zahrnují k Novému Městu. Potok Lubí pak vytváří přirozené hranice Nového Města na východě, a to až k řece Jihlavě.

Historie

Vnitřní Město vzniklo snad až po obnově města v závěru 15. století. Jako část města se uvádí v polovině 16. století.^[3] Jeho páteří byla dnešní ulice Brněnská, na západě začínající u branky uzavírající vjezd na Nové Dvory. Na východě zástavba zabíhala k severu v údolí, v jehož severní části bývalo městské popraviště. Prostor tohoto údolí kdysi sloužil pěstování vinné révy a chmele. Terénní úpravy teras zde udržovali i pozdější vlastníci a dochovaly se až do sklonku 80. let 20. století. To došlo k prakticky celkové asanaci této čtvrti. Zrušena byla ulice Vinohradská, Šárecká a Na Spravedlnosti. Z posledně jmenované ulice zůstal jen jediný dům. Označení Rafaelova se přeneslo na novou silnici – přeložku silnice č. II/360; ta byla otevřena v roce 2002.

(c) Nostrifikator, CC BY-SA 3.0

Významnou novoměstskou osobností býval Jan Rafael Chroustenský z Chroustenic a Malovar. Ten roku 1614 koupil ve městě Třebíči v Hasskově ulici dům č. 102.^[4] Na Novém Městě vlastnil zmíněné chmelnice a vinice. Po bitvě na Bílé hoře odešel do emigrace. Své vinice a chmelnice daroval městu. Jeho manželkou byla Šárka, po níž nesla jméno krátká ulice Šárecká.

Nové Město mívalo venkovský charakter.^[5] Historicky zde žily rodiny řemeslníků hospodařících v menším rozsahu i zemědělsky. Urbář roku 1654 uvádí na Novém Městě 41 domů.^[6] Pospolitý sousedský život na Novém Městě spolu s Novými Dvory přetrvával ještě po druhé světové válce.^[3] Stará domovní zástavba Nového Města byla těžce zasažena realizací obytného souboru Brněnská, od sklonku 80. let 20. století postupně budovaného na blízkých Nových Dvorech a přes údolí Rafaelovy ulice v pozdějším sídlišti Na Kopcích. Obytný charakter dosavadní páteře Nového Města se vychýlil ve prospěch služeb (městské jatky z roku 1896, servisní služby motoristům), obchodu (obchodní dům Kaufland z roku 1998, prodej automobilů) a lehkého průmyslu (Rukavičkářské závody, posléze Domino; Oděva, posléze Altreva). Plnění obytných funkcí Nového Města se přesunulo do nové čtvrti Na Kopcích.

V roce 2018 započala stavba propojky mezi ulicí Na Kopcích a Rafaelovou ulicí, kdy na této spojce vznikne 33 nových rodinných domů.^[7]

Na Modřínové ulici by po roce 2020 měly vyrůst sociální a startovací byty.^[8] V prosinci roku 2021 bylo oznámeno, že v roce 2022 začne město stavět v lokalitě Na Kopcích bytový dům,^[9] stavba byla zahájena v dubnu roku 2022. Celkem bude v domě 25 bytů, z toho 14 sociálních a 11 startovacích.^[10] Další dva bytové domy by měly být postaveny developerem, do roku 2026 by mělo být postaveno přibližně 200 bytů v šesti bytových domech, součástí stavby je i veškerá obslužnost. Tyto domy by měly být postaveny na ploše nad svahem vedle točny městské hromadné dopravy. Jeden z pozemků si ponechá město a plánuje na něm vystavět vlastní infrastrukturu, jako je například domov důchodců či domov zvláštního určení. V prostoru ulice Kremláčkova město vybuduje park.^[9] V roce 2023 bylo oznámeno, že park by měl být připraven již letos.^[11] V prosinci roku 2024 byla dokončena stavba domu s jedenácti startovními a čtrnácti sociálními byty.^[12]

Obyvatelstvo

Počet obyvatel Nového Města dosáhl roku 2001 počtu 1056, počet trvale obydlených domů pak činil 161.

Školství

Pro potřeby dětí z Nových Dvorů a Nového Města byla roku 1887 otevřena novodvorská škola. Mateřskou školu měly obě části města již od roku 1885.^[14]

(c) Nostrifikator, CC BY-SA 3.0

Základní škola a mateřská škola Na Kopcích – zbudována jako škola obytného souboru Brněnská. Vzdělání začala poskytovat školním rokem 1996/1997,[15] od školního roku 2008/2009 přidala občanům Nového Města též službu mateřské školy.

Pamětihodnosti

(c) Nostrifikator, CC BY-SA 3.0

V ulici Na Spravedlnosti se dříve nacházelo popraviště. Svůj význam pozbylo po roce 1755, v němž město pozbylo hrdelní právo. Objeveno a prozkoumáno bylo ve 30. letech 20. století a chráněno jako kulturní památka. Na Brněnské ulici stojí litinový kříž z poloviny 19. století, který byl okolo roku 1995 přemístěn. Má statut kulturní památky.^[16]

V bývalém Bochníčkově mlýně byla před rokem 1600 zřízena papírna. Ta skončila během velké povodně v roce 1773. Průmyslový provoz zde nahradila hostinská činnost. Hospoda sloužila i jako lidová tančírna a prostor dělnických schůzí. Roku 1907 zde byla založena Dělnická tělocvičná jednota. Budova byla zbourána roku 1985 a na jejím místě vyrostla prodejna automobilů.^[17]

Na místě bývalého zájezdního hostince U Anděla byly v roce 1895 postaveny nové městské jatky, velmi brzy rozšířené, aby nahradily ty nevyhovující stojící do té doby na Jejkově. Neporáželi se zde koně. Pro ty byly zbudovány primitivní jatky u kožichovického žlebu naproti železničnímu mostu.^[18]

Novoměstský most překlenující údolí Rafaelovy ulice a prodlužující ulici Modřínovou do sídliště Na Kopcích byl zbudován v letech 1988–1989.

V letech 1989–1990 probíhaly práce na odklonění řeky Jihlavy více na jih; celková délka přeložky činila 560 m.^[19]

Vodní nádrž Lubí byla postavena v roce 1962 na stejnojmenném potoce a v letech 1963–1967 byla pro Třebíč jedním ze zdrojů vody. Je využívána také pro rekreaci.^[20]

Mapy

(c) Nostrifikator, CC BY-SA 3.0

(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0	A	(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0	(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
		Rafaelova ulice r. 1985	Rafaelova ulice r. 2008
	Legenda: 1. ulice Branka, 2. křižovatka Brněnská-Rafaelova-Šárovská, 3. sídliště Na Kopcích, 4. Lubí
Fotografie GeoCommons

Odkazy

Reference

Související články

• Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nové Město na Wikimedia Commons