Nové Město na Moravě (zámek)
| Zámek Nové Město na Moravě | |
|---|---|
.JPG) pohled z náměstí | |
| Účel stavby | |
Horácká galerie | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorenesanční |
| Výstavba | 1589 |
| Přestavba | 1745 (barokní), 1874 (novorenesanční) |
| Stavebník | Vilém Dubský z Třebomyslic |
| Další majitelé | Dubští z Třebomyslic, Kratzerové ze Schönsperka, Miniati di Campoli |
| Současný majitel | Kraj Vysočina |
| Poloha | |
| Adresa | Vratislavovo náměstí 1, Nové Město na Moravě,  Česko |
| Ulice | Vratislavovo náměstí |
| Souřadnice | 49°33′41,76″ s. š., 16°4′31,8″ v. d. |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Nové Město na Moravě (zámek) Nové Město na Moravě (zámek), Česko | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 27286/7-4261 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Nové Město na Moravě se nachází na Vratislavově náměstí v Novém Městě na Moravě a dnes je zde umístěna Horácká galerie. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Zámek v Novém Městě na Moravě nechal na místě původní tvrze vystavět Vilém Dubský z Třebomyslic v roce 1589. Z této stavby se dodnes dochoval půdorys a klenby v přízemí. Z půdorysu je zřejmé, že se jednalo o obdélníkovou stavbu s věží uprostřed. V roce 1643, když byl zámek v majetku Šimona Kratzera ze Schönsperka, ho vyloupili Švédové. Po jejich odchodu byl zámek přizpůsoben hospodářským účelům. V roce 1723 jej těžce poškodil požár a postupně pustl, až jej v roce 1745 dala představená správy nadace brněnského Ústavu šlechtičen Miniati di Campoli přebudovat v barokním slohu. Zachován zůstal obdélníkový půdorys, ale areál byl zvětšen a rozšířen, takže vznikl čtyřkřídlý zámek. Také interiér byl zbarokizován a v předním traktu byla zřízena kaple. Přední část sloužila příležitostným pobytům představených správy nadace, zadní část se stala sídlem patrimoniálních úřadů a po roce 1848 správy velkostatku. V roce 1874 došlo k další přestavbě zámku, tentokrát ve stylu neorenesance. Tím se výrazně změnil vzhled průčelí a interiérů a střecha byla pokryta břidlicí.
Horácká galerie
Dnes zde sídlí Horácká galerie. Dokumentuje dílo nejvýznamnějších osobností regionálního umění. Rozsáhlé soubory pozůstalostí Jana Laudy, Josefa Mařatky, Vincence Makovského, Karla Pokorného, Jana Štursy a jiných autorů byly získány darem nebo odkazem umělců. Součástí sbírkového fondu je soustředěná kolekce hutního skla ze 60. a 70. let 20. století, pocházející z produkce známé sklárny ve Škrdlovicích u Žďáru nad Sázavou.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-05]. Identifikátor záznamu 138519 : zámek, s omezením: bez novodobé garáže. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Nové Město na Moravě na Wikimedia Commons - Novoměstský zámek na hrady.cz
- Horácká galerie
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Maxx, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: