Nové Mesto nad Váhom
Nové Mesto nad Váhom | |
---|---|
Ghillániovský palác na Námestie Slobody | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°47′ s. š., 17°50′ v. d. |
Nadmořská výška | 195 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Slovensko |
Kraj | Trenčínský |
Okres | Nové Mesto nad Váhom |
Tradiční region | Střední Pováží |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 32,6 km² |
Počet obyvatel | 19 644 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 602,9 obyv./km² |
Správa | |
Status | město |
Starosta | František Mašlonka (NEKA) |
Vznik | 1263 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | www |
msu_nm | |
Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Nové Mesto nad Váhom Čsl.armády 1 915 32 Nové Mesto nad Váhom |
Telefonní předvolba | 032 |
PSČ | 915 01 |
Označení vozidel (do r. 2022) | NM |
NUTS | 506338 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nové Mesto nad Váhom je město na Slovensku ležící v Trenčínském kraji, asi 23 km od města Trenčín. Žije zde přibližně 20 tisíc[1] obyvatel.
Polohopis
Město leží v severní části výběžku Podunajské nížiny na úpatí Malých Karpat na pravém břehu Váhu, 195 m n. m.
Části města
Mnešice, Izbice, Hájovky, Rajková, Záhumenice, Horné Samoty, Dolné Samoty, Lúka I., Lúka II.,Centrum I., Centrum II., Centrum III., sídliště Javorinská.
Vodní toky
Váh, Klanečnica, Kamečnica a Biskupický kanál.
Vodní plochy
Dějiny
V místní části Mnešice bylo objeveno pravěké sídliště a naleziště z paleolitu, eneolitu, popelnicové sídliště z mladší doby bronzové a velkomoravské hroby. Ze slovanské osady se později vyvinula tržní osada díky výhodné poloze na křižovatce cest Povážím a na Moravu s brodem přes Váh. První písemná zmínka pochází z roku 1253, kdy Béla IV. udělil svobody měšťanům za věrnost při vpádu Tatarů. V letech 1388 – 1550 patřila k panstvu obec Beckov. Roku 1440 napadli město husité, v letech 1530 a 1559 Turci a v období stavovských povstání roku 1705 císařská vojska. V 16. a 17. století byly postaveny hradby.
Muzea
Podjavorinské muzeum na Námestí slobody
Stavby
- Mezi nejkrásnější sakrální památky Pováží patří opevněný kostel Narození Panny Marie. Věž tohoto kostela je odkloněna o 107 cm od své osy a tak patří k nejšikmějším stavbám na Slovensku. Původně pozdněrománský z poloviny 13. století. V letech 1414–1423 přestavěný v gotickém slohu jako oktogonální objekt. V letech 1667–1675 přestavěli gotickou loď na barokní trojlodí vsunutím dělicích arkád. V kostele se nachází křížová cesta od J. B. Klemense.
Památky
- Židovský hřbitov s náhrobky ze 16. – 19. století.
Obyvatelstvo
Etnické složení obyvatelstva
Slováci – 95,07 %
Češi – 1,73 %
Romové – 0,56 %
Maďaři – 0,18 %
Němci – 0,16 %
a jiní
Osobnosti
- Ján Abrahamffy (1662–1728), barokní spisovatel, autor první tištěné slovenské katolické modlitební knížky
- Alexander Doman (1914–1996), slovenský důstojník, příslušník československé zahraniční armády, účastník Slovenského národního povstání
- Imrich Esterházy (1664–1745), kněz řádu paulánů, diplomat, záhřebský a ostřihomský arcibiskup, uherský primas.
- Ján Hrušovský (1892–1975), prozaik, novinář a esejista
- Ernest Nagel (1901–1985), americký filosof, logik a teoretik vědy
Odkazy
Reference
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: LMih, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 304-1277/2 (other) Slovenské republiky.
Autor: LMih, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 304-1273/0 (other) Slovenské republiky.